Rána pro ego fanoušků. Skotské týmy v Evropě hoří, důvody jejich neúspěchů

V roce 2022 hráli Rangers finále Evropské ligy. Velký úspěch, který znovu posílil sebevědomí hrdých obyvatel Glasgow (tedy aspoň poloviny z nich) – ještě pořád jsme relevantní! Jenže šlo spíše o překvapivou anomálii více než o odraz reálné situace ve skotském fotbale. Dlouhodobě platí, že týmy se slavnou minulostí hrají v Evropě druhé housle nejen v porovnání s Anglií, Itálií nebo Španělskem, ale dnes už i Dánskem, Belgií nebo Českem.

• Celtic Glasgow přišel o Ligu mistrů s kazašským týmem
• Rangers schytali bídu s Bruggami
• Skotská liga je na periferii fotbalové Evropy

Na velký úspěch čekají už desítky let

Kdy naposledy Skotové něco velkého vyhráli? Rangers hráli finále Poháru UEFA v roce 2008 a Celtic finále poháru UEFA v roce 2003 – vždy bez trofeje. Jinak Rangers ovládli Pohár vítězů pohárů a Celtic Pohár mistrů evropských zemí, ale to jsou události už více než 50 let staré.

Čím to, že skotské týmy dlouhodobě tak strádají? Ne, určitě nelze vinit jen nedostatek peněz. Je jasné, že Celtic nebo Rangers budou vždy operovat s menším rozpočtem než velké týmy z Premier League, ale také z Bundesligy nebo Serie A. Ale pořád nejde o žádné chudáky.

Rangers disponují ročním rozpočtem 103 milionů eur, Celtic s rozpočtem 145,5 milionů eur. Pro srovnání, Sparta a Slavia mají k dispozici jen 20, respektive 40 milionů eur. Celtic a Rangers se blíží úrovni například Porta (175 milionů eur) nebo Seville (202 milionů eur). To nejsou žádné velkokluby, ale v prvním případě jde o vítěze Ligy mistrů z roku 2003, v druhém případě o mnohonásobného vítěze Evropské ligy.

Kde je tedy problém?

V první řadě musíme zmínit zoufalou úroveň skotské ligy. Jestliže v Česku se dvojici Sparta a Slavia v posledních letech vyrovnává Plzeň a zezadu se blíží další ambiciózní celky Baníku nebo Sigmy Olomouc, ve skotské lize už dlouhou dobu mají glasgowské celky situaci „smrádeček, ale teplíčko“.

Rangers, Celtic – a pak už nic

Od sezony 1984/1985, kdy ligový titul získal Aberdeen, se na špici skotské ligy střídají jen dva týmy. Už tak bídnou úroveň ligy poškodila insolvenční kauza Rangers ze začátku minulé dekády. Po sezóně 2011-12 byli Blues přeřazeni do čtvrté ligy a na dlouhých pět let neměli Celtic vůbec žádného konkurenta.

Nedostatek kvalitních soupeřů v domácí lize snižuje konkurenceschopnost Celtic a Rangers na celoevropské úrovni. Také proto už desítky let skotští činovníci sní o tom, že by Celtic a Rangers opustili domácí ligový systém a byli přeřazeni do Premier League. Jenže to by mělo devastační efekt na zbytek skotské fotbalové scény. A ani v Anglii nemá tato myšlenka velkou odezvu.

Neumí nakupovat a ani prodávat

Pak je tady další problém. Dlouhodobě neschopné vystupování na přestupovém trhu. Celtic a Rangers peníze mají, jenže je už spoustu let investují spíše do hvězd za zenitem.

Od té doby, co podobný obchodní model začaly aplikovat kluby z Turecka nebo Saúdské Arábie, to mají glasgowské týmy na přestupovém trhu těžší.

Dříve se Celtic a Rangers mohly pochlubit nákupy Dada Prša, Henrika Larssona nebo Claudia Caniggii, kteří zde hráli v životní formě. V posledních letech dorazili do Glasgow Joe Hart, Kasper Schmeichel, Aaron Ramsey, Jermain Defoe nebo El Hadji Diouf. Všichni po třicítce, všichni jen proto, aby si na stará kolena přivydělali.

Do takové série špatných angažmá můžeme zařadit i Stevena Gerrarda, který přijel trénovat Rangers a vedl je mimo jiné v nechvalně proslulém pohárovém dvojzápase proti Slavii. Stačilo vidět jen tyto dva zápasy – nikdo příčetný si nemůže myslet, že Steven Gerrard je schopen trénovat nějaký špičkový tým.

Jak špatně Skotové nakupují, tak špatně i prodávají. Když už se objeví zajímavý hráč, obvykle jej Celtic ani Rangers neumí pořádně zhodnotit.

Moussa Dembélé odcházel ze Celticu do Lyonu v roce 2018 za 20 milionů liber, Virgil van Dijk do Southamptonu v roce 2015 jen za 13 milionů liber. Slavia prodala svého Malicka za více, než za kolik Celtic „udal“ patrně nejlepšího světového obránce poslední dekády.

4Lads Rangers match reaction – Hammered in Brugges, it’s over so end it now

Via: @4ladshadadream

https://t.co/t8wJXT18aJ

— Rangers News Feed (@RangersNewsFeed) August 27, 2025

Tento týden si Celtic i Rangers utržili ostudu

Tak dochází k tomu, že skotské týmy prohrávají v pohárech i s outsidery. Tento týden byl krásnou ukázkou. Celtic vypadli v play-off Ligy mistrů s kazašským Kajratem Almaty po penaltách.

Odvěcí rivalové z Rangers udělali vstřícné gesto a den nato vypadli z kvalifikace o Evropskou ligu ještě potupněji. Sice s lepším týmem (Bruggy), zato ale po výsledcích 1:3 a 0:6.

Celtic a Rangers mají alespoň jednu útěchu – početný dav věrných fanoušků. Old Firm je derby s elektrizující atmosférou, je to fotbalový svátek se vším všudy.

Jenže i to má své stinné stránky. Jak hlasití jsou fanoušci Celticu nebo Rangers na stadionu, tak jsou také ve veřejném prostoru. Protože si stále neuvědomují, že jejich týmy jsou na fotbalové periferii, nešetří velkohubými prohlášeními. Která si mohli vyslechnout také fanoušci Slavie nebo Plzně.

Fanouškům sebevědomí nechybí

„Sbohem, vy slovenští sedláci,“ posměšně mávali fandové Rangers Viktorii Plzeň. Takovou reakci byste od hard core fanoušků Arsenalu, Barcelony nebo Interu Milan čekat nemohli. To je projev fandů, kteří bojují s komplexem méněcennosti. Jistě, jde jen o mizivé procento příznivců, ale je hodně viditelné a slyšitelné.

Skotský klubový fotbal má zkrátka velké problémy. A jakkoli nadřazeně se mohou Rangers nebo Celtic stavět k českým týmům, reality check je neúprosný – Česko je na 10. místě a má po týmu v Lize mistrů i Evropské lize, Skotsko je sedmnácté a letošní výsledky nenabízí žádné naděje na vylepšení této pozice.

Zdroj: autorský článek