PSG prochází každoročním období, kdy tým vypadl z Ligy mistrů, a tak nějak ztratil motivaci o něco hrát. Hráčům Paříže v tomto opravdu do karet nehraje moc faktorů, je zde nějaké světlo na konci tunelu?

Každoroční situace

Nedělní zápas francouzské Ligue 1 přinesl překvapení. Hvězdami nabité PSG podlehlo v Parku Princů nad Stade Rennais v poměru 0:2. V lize tak doma prohrálo po skoro dvouletém období bez porážky.

I přes šokující domácí prohru je Paris Saint Germain stále na čele francouzské ligy, dokonce s pohodovým náskokem sedmi bodů. Je tak vysoce pravděpodobné, že i tento rok si klub z hlavního města dokráčí za ligovým titulem.

Je tedy jasné, že Pařížany tato ztráta moc dlouho mrzet nebude. Narozdíl od nepovedeného dvojzápasu s německým Bayernem Mnichov, který pro PSG znamenal konec v milionářské soutěži.

PSG se do této situace dostává docela často. Vypadnutí z Ligy mistrů znamená pro klub velkou tragédii, protože je jasné, že ani v tomto roce nezdvihne nad hlavu vysněnou trofej pro vítěze Ligy mistrů. Je to vlastně to hlavní podle čeho se hodnotí trenér.

Bezkonkurenční v lize

A mezitím, co se všechny zraky fanoušků PSG upírají na Ligu mistrů, francouzská liga se bere každoročně jako povinnost. Není se čemu divit, například v porovnání platů konkurenti neuvěřitelně zaostávají. Na domácí scéně zkrátka Paříž nemá momentálně konkurenci.

I když se to může zdát jako výhoda, ve skutečnosti to na klub působí přesně naopak. Nejlepší týmy na světě totiž potřebují nastupovat proti podobně kvalitním celkům, jen tak se budou moci zlepšovat a testovat své limity.

Ano, to se každoročně děje v Lize mistrů, ale většinou Paris Saint Germain vypadne velmi brzy, a tak jim zase chybí porovnání s těmi nejlepšími světovými týmy (V posledních letech se Francouzům povedlo jednou dokráčet až do finále, ale nutno dodat, že los byl velmi příznivý).

Světlo na konci tunelu?

Bohužel všechny nevýhody, které s sebou nese hraní v méně kvalitní soutěži bude PSG pociťovat podle mého názoru i v dalších letech. Přece jenom přeskakovat mezi dvěma rychlostními stupni musí být pro tým enormně náročné.

Týmu přitom ani náhodou nejde vyčíst malá kvalita hráčského kádru, přesně naopak, tým je jak známo nabitý těmi největšími hvězdami v čele s Messim a Mbappém.

Přece jenom tady ale vidím jedno pomyslné světlo na konci tunelu pro PSG. To by podle mě měl přinést nový formát Ligy mistrů, který nabídne mnohem více zápasů s kvalitními soupeři, než jak tomu bylo doposud. Nového formátu se dočkáme již od sezóny 2024/25. Vidíte to podobně?

Zdroj: Ligue1

Benfica patří mezi týmy, které své hvězdné hráče příliš dlouho neudrží v týmu. Soustředí se hlavně na výchovu a talentů a jejich následný prodej ven z portugalské ligy. To přináší klubu obrovskou ekonomickou stabilitu, za kterou může vylepšovat svou infrastrukturu, popřípadě přivádět další talentované hráče.

Složit sestavu z hráčů, kteří v nedávné době oblékli dres Benfiky a nyní nastupují ve špičkových klubech, nebylo vůbec složité. Pro doplnění posloužili i někteří hráči z aktuálního kádru. Tento tým by jistě bojoval i o prvenství v Lize mistrů.

Jak by tedy vypadalo, kdyby si Benfica udržela své největší talenty a opory v týmu?

Benfica: Kdyby neprodávala opory 4-4-2

Mezi třemi tyčemi by v naší sestavě nastupovala jednička Manchesteru City Ederson. Zkušený brazilský brankář vyniká svou rozehrávkou, ve které patří mezi nejlepší na světě. O něco hůř je na tom sice s chytáním, ale přece jenom byl nejlepší možností. Do úvahy připadal ještě brankář Atlétika Madrid Jan Oblak.

Další hráč v naší sestavě aktuálně také nastupuje za Manchester City. Jedná se o důrazného portugalského stopera Rúbena Diase. Už v Benfice si získal uznání fotbalových odborníků, na radaru ho mělo jistě několik týmů, ale on nakonec zvolil sever Anglie.

Jeho parťákem ve stoperské dvojici bude zástupce Manchesteru United Victor Lindelöf, který aktuálně přes nabitou konkurenci v týmu nastupuje sporadicky.

Aby toho nebylo málo, tak i další hráč je spojený s Manchesterem, João Cancelo sice v aktuální sezóně neoplývá takovou formou, ale pořád patří mezi světovou špičku. Aktuálně nastupuje za Bayern, kde je vypůjčen z Manchesteru City. Do hvězdného týmu se probil také aktuální člen kádru Benficy, odchovanec barcelonské akademie, levý bek Alejandro Grimaldo.

Přesouváme se do zálohy. Jako šestka by se dostal do základu i další Portugalec Renato Sanches. Někdejší vítěz ankety Golden Boy aktuálně nastupuje za Paris Saint Germain. O něco výš nastoupí také čerstvý mistr světa Enzo Fernandéz. Po kvalitních výkonech v Kataru si vysloužil angažmá v londýnské Chelsea.

Teď asi přijdou ta největší jména. Na pozici krajního záložníka v rozestavení 4-4-2 nastoupí Bernardo Silva a také João Felix. Oba dva hrají na té nejvyšší úrovni již dlouho a mají zkušenosti z těch největších zápasů. Svým vedením míče by byly pro tým rozhodně velkou posilou.

Ve dvojčlenném útoku nastoupí aktuální velký příslib Benficy Gonçalo Ramos, kterého si jistě pamatujete z mistrovství světa v Kataru, kde se mu povedlo nastřílet hattrick. A kdo nastoupí společně s ním? Nejedná se o nikoho jiného než uruguayského útočníka v barvách Liverpoolu Darwina Núñeze, který se začíná po rozpačitém začátku angažmá dostávat do slibné formy.

Zdroj: Transfermarkt, Chosen 11

Střílení gólů je zejména práce pro útočníky, jenže často se do této aktivity zapojí i obránci. Kteří defenzivní fotbalisté mají na kontě nejvíce branek ve fotbalové historii?

10. Franz Beckenbauer – 109 gólů

Jeden z nejlepších hráčů, který kdy fotbal hrál. Dvojnásobný držitel Zlatého míče, právě on byl největším představitelem libera, jakožto útočného stopera. Celkově nastřílel 109 gólů. 

9. Steve Bruce – 113 gólů

Bruce byl v sezóně 1990/91 dokonce nejlepším střelcem Manchesteru United, když nastřílel 19 gólů. Nastupoval za Gillingham, Norwich, Manchester United, Birmingham a Sheffield. 

8. Paul Breitner – 113 gólů

S německou reprezentací se stal mistrem světa roku 1974 a mistrem Evropy roku 1972. Skóroval ve finále MS 1974 i 1982. 

7. Roberto Carlos – 113 gólů

Jeden z nejlepších levých beků historie. Jeho dělovka byla neúprosná, exceloval zejména v přímých kopech, kdy často popíral zákony fyziky. 

5. Graham Alexander – 130 gólů

Jeden z nejlepších exekutorů penalt ve fotbale. Za svou kariéru dal z puntíku 77 gólů, měl úspěšnost přes 90 %. 

5. Sergio Ramos – 131 gólů

Jediný aktivní hráč v Top 10. Ramos je jeden z nejlepších útočných hlavičkářů v historii, má patent i na důležité góly v posledních minutách. Pár gólů dal i z přímých kopů a z penalt. 

4. Laurent Blanc – 153 gólů

Legendární francouzský univerzál. Blanc nastřílel celkově 153 gólů, nastřílel přes 10 gólů v šesti různých sezónách. 

3. Fernando Hierro – 163 gólů

Jeden z nejlepších stoperů Realu Madrid v jeho bohaté historii. V dresu Los Blancos vstřelil 53 gólů, 29 branek přidal i za Španělsko. Celkově jich v kariéře nasázel 163. 

2. Daniel Passarella – 175 gólů

Passarella vedl jako kapitán Argentinu na vítězném mistrovství světa v roce 1978. Za River Plate nastřílel 94 branek, celkově jich má na kontě 175. 

1. Ronald Koeman – 253 gólů

Rekord, který zřejmě žádný obránce nikdy nepřekoná. Nizozemec Koeman nasázel 253 gólů, přes 10 gólů dal v deseti konsekutivních sezónách. 

Zdroj: GiveMeSport