John Terry je naprostou ikonou Chelsea, dost možná největší legendou klubu a navždy milovaný kapitán. I on má ale na svědomí moment, který by nejraději vymazal z paměti. A to neproměněnou penaltu ve finále Ligy mistrů v roce 2008.

Památné momenty je speciální projekt Ruiku, který si připomíná nejikoničtější momenty, které se ve fotbale udály. Dnes se ohlédneme za neproměněnou penaltou Johna Terryho.

Psal se 21. květen roku 2008, Ligu mistrů čekalo anglické finále. Do závěrečného boje o nejprestižnější klubovou trofej si to rozdali Manchester United a Chelsea.

Red Devils do finále přešli přes Lyon, AS Řím a Barcelonu, Blues vyřadili Olympiacos, Fenerbahce a Liverpool.

Na červené straně stály hvězdy jako Cristiano Ronaldo, Wayne Rooney, Ryan Giggs, Paul Scholes nebo Rio Ferdinand, Chelsea měli přihrát první triumf v Lize mistrů Petr Čech, John Terry, Frank Lampard nebo Didier Drogba.

A lépe začali čerství vítězové Premier League z Manchesteru, kteří jen 10 dní před finále obhájili mistrovský titul v Anglii.

Ve 26. minutě si pravý bek Wes Brown posunul míč do středu na lavičku, vyslal nadýchaný centr do vápna, na který si naskočil Cristiano Ronaldo a hlavičkou překonal Petra Čecha v brance.

Jenže vedení United do poločasové přestávky nevydrželo. Essienův střílený pokus zdálky byl dvakrát zblokován, až propadl ve vápně k Lampardovi, který využil uklouznutí Van der Saara a vyrovnal na 1:1.

V dalším průběhu zápasu, ani nastavujících 30 minutách jsme gól neviděli. Anglické finále tak dospělo až do penalt.

Penalty

Jako první se k pokutovému kopu postavil Carlos Tévez a proměnil. Za Chelsea vyrovnal Michael Ballack. Ve druhé sérii skórovali Michael Carrick i Juliano Belletti.

Ve třetí sérii přišla chvíle Petra Čecha. K míči se totiž postavil pozdější držitel Zlatého míče za rok 2008, Cristiano Ronaldo, a tehdy nejlepší hráč světa se z puntíku většinou nemýlil, navíc už jednou Čecha v zápase překonal.

Jenže penaltu kopl velice špatně, český brankář si ji vyčíhal a vyrazil. Tím dostal Chelsea na koně, o to víc, když Frank Lampard potvrdil vedení. Následně skórovali Hargreaves i Cole, pokud by Nani nedal, byl by konec.

Druhý Portugalec ale nervy na uzdě udržel a skóroval. I tak ale přišla na řadu poslední penalta a k ní se postavil kapitán John Terry. Vše bylo připravené k tomu, aby kapitán proměnil poslední penaltu a zvedl nad hlavu historicky první ušatý pohár pro Chelsea.

Jenže bůh to tak nechtěl. Hustým deštěm natolik pokropil penaltový puntík, že Terry při svém pokusu uklouzl a jeho penalta se od tyče odrazila ven. Anderson ranou doprostřed dostal pod tlak Kaloua, i on ale proměnil.

Za United tak proměnil legendární Ryan Giggs a tíha ležela na Nickolasovi Anelkovi. Ten svou penaltu zahodil a společně s Terrym tak darovali trofej Ligy mistrů do rukou Red Devils.

Zdroj: UEFA, Transfermarkt

Zinedine Zidane patřil k jedněm z nejvíce elegantních fotbalistů, kteří kdy kopli do míče. Se svým nesmírně ladným pohybem i kontrolou míče se stal miláčkem fanoušků Realu Madrid, kterému i zařídil vítězství v Lize mistrů neméně ladným gólem.

Památné momenty je speciální projekt Ruiku, který si připomíná nejikoničtější momenty, které se ve fotbale udály. Dnes se ohlédneme za gólem Zinedina Zidana.

Trefit míč z voleje je nesmírně těžké. Každý, kdo to někdy zkusil, ať už na profesionální či nižší úrovni, nebo jen někde na plácku za barákem, ví, že abyste dali gól volejem, musíte to pořádně umět.

Trefit balón ve správný moment, správně se tělem nastavit a ještě zamířit je velmi složité. Nezřídka kdy se tak stává, že i fotbalisté na nejvyšší úrovni buď míč netrefí, nebo přestřelí vysoko nad branku.

Většina fotbalistů tak raději volí zpracování a střílí, až když má míč pod kontrolou. Jenže Zinedine Zidane nebyl většina fotbalistů.

15. května 2002 přivítal Hampden Park v Glasgow finále Ligy mistrů mezi Realem Madrid a Bayerem Leverkusenem. Už v 8. minutě otevřel skóre za španělský celek Raúl, jenže za šest minut srovnal na 1:1 Lúcio.

Real Madrid však měl svou tajnou zbraň. Santiago Solari těsně před poločasem poslal míč za obranu na Roberta Carlose, jenž bez přípravy poslal vysoký kopec do vápna.

Míč směřoval k Zidanovi, který byl na vápně úplně sám. Francouzský záložník se dvakrát nerozpakoval, levačkou práskl do míče volejem a míč skončil v šibenici.

Tento gól byl později vyhlášen jako jeden z nejhezčích gólů v historii Ligy mistrů, deník France Football jej ve své anketě skutečně zařadil na první místo.

Zdroj: Twitter, UEFA, 90 min

Když chytal ve Spartě, získala poslední ligový titul, nyní Tomáš Vaclík vidí naděje letenských na titul hodně pozitivně. Gólman Huddersfieldu se v podcastu Sparťanských novin rozpovídal i o Brianu Priskem.

Když Brian Priske do Sparty přicházel, fanoušky těšily úspěchy z minulých angažmá. S Midtjyllandem se na podzim 2020 kvalifikoval do skupiny Ligy mistrů, sezónu poté hrál s Antverpami Evropskou ligu.

Na Letné ale Priske dostal rychle facku v podobě vypadnutí ve druhém předkole Konferenční ligy, do Fortuna ligy vstoupil domácí prohrou se Slovanem Liberec. Po polovině soutěže ztrácel na čelo tabulky pět bodů.

Od začátku jarní fáze ročníku je ale vliv dánského kouče zjevný. Sparta vyhrála sedm z osmi kol, ztratila pouze za remízu v Olomouci. Bodově se dotáhla na vedoucí Slavii a postoupila do semifinále MOL Cupu.

„Hrál jsem proti němu za Olympiakos a jeho Antverpy na mě udělaly obrovský dojem. Organizací hry, přehráli nás. Doma jsme to uhráli díky fanouškům, venku jsme mohli dostat pět šest gólů. Hráli rychle nahoru, když drželi míč, věděli jak,“ řekl v podcastu Sparťanských novin Tomáš Vaclík.

Antverpy sice na podzim 2021 Olympiakos v posledním kole skupinové fáze EL porazily, na druhou stranu řecký celek v tu chvíli měl jisté postupové druhé místo. Belgický klub hrál o třetí místo a pád do Konferenční ligy, ani výhra mu však nestačila.

Ročník předtím los Ligy mistrů Priskeho Midtjyllandu přidělil náročnou skupinu s Ajaxem, Liverpoolem a Atalantou. Dva body za remízy s anglickým a italským celkem byly velkým úspěchem.

A přestože ve Spartě to první měsíce nevypadalo na kdovíjakou show, nyní jsou letenští dle sázkových kanceláří největším favoritem na zisk titulu. Stalo by se tak po dlouhých deseti letech. U posledních oslav Sparty byl i Vaclík.

„Říkal jsem to již při oznámení podpisu. Měl jsem z Priskeho dobrý pocit. Nechci to zakřiknout, ale Sparta to má hrozně dobře rozehrané,“ pokračoval Vaclík.

Zdroj: Sparťanské Noviny