Zahrál si v Česku, Švýcarsku, Španělsku a Řecku, nyní kope v anglickém Huddersfieldu. Tomáš Vaclík stále přidává nové kapitoly do knihy své bohaté fotbalové kariéry, tentokrát se rozpovídal o rozdílu mezi fotbalem v Anglii a Španělsku.

Tomáš Vaclík svou kariéru pořádně odstartoval v sezóně 2013/14, když se Spartou vychytal ligový titul. Tehdy netušil, že bude na minimálně devět let pro letenské poslední. Po roce a půl v rudém podepsal v Basileji.

Pro někoho překvapivý krok se extrémně vyplatil. Vaclík třikrát vyhrál ligu, jednou ligový pohár a třikrát se kvalifikoval do skupiny Ligy mistrů. Po čtyřech letech v létě 2018 Švýcarsko opustil a zamířil do španělské Sevilly.

„Je to úplně jiný styl fotbalu. Ve Španělsku, zvláště v Seville, jsme chtěli být dominantní na balónu. Ze 20 týmů La ligy jich chce 18 držet míč, nechce se ho zbavovat,“ řekl v podcastu Sparťanských Novin Tomáš Vaclík.

Sevilla dostala Vaclíka do povědomí celé Evropy. Stal se jedničkou klubu, byť při triumfu v Evropské lize v sezóně 2019/20 dělal dvojku a dostával přednost v lize. V roce 2019 byl dokonce vyhlášen nejlepším českým hráčem.

Nyní reprezentační gólman působí v Huddersfieldu. V zimě podepsal v druholigovém anglickém celku, který se v Championship bije o záchranu. Pro Vaclíka je bití se o přežití nová zkušenost.

„V Anglii je to hurá fotbal rychle nahoru, spousta soubojů, dlouhých balónů. Srážka, vstanu, další dlouhý balón, další srážka,“ pokračoval brankář reprezentace.

Vaclík je poprvé v situaci, kdy na něj létá hromada střel a on musí většinu z nich chytit. Ze 22. místa ztrácí na nesestupové příčky tři body, 21. Cardiff má navíc utkání k dobru. A sešup do třetí ligy by byla i z marketingového hlediska tragédie.

Zatímco Premier League je po technické stránce na vysoké úrovni, druhá nejvyšší soutěž je náročná silově a soubojově. K postupu i záchraně je potřeba se na sílu probít. To stejné čeká i Huddersfield.

„Takže Anglie je trochu rychlejší česká liga (smích). Ale styl fotbalu v Anglii a Španělsku je úplně jiný,“ dodal Vaclík.

Zdroj: Sparťanské Noviny

Slovensko v neděli večer odehrálo druhý duel v rámci kvalifikace na mistrovství Evropy, které bude příští rok hostit Německo. A mělo co napravovat. Po remíze s Lucemburskem čelilo Bosně a Hercegovině. Formu v zápase ukázal Lukáš Haraslín.

Slovenská fotbalová reprezentace vstoupila do kvalifikace na evropský šampionát téměř tím nejhorším možným způsobem. Hned v úvodním střetnutí se představila na Tehelném poli domácím fanouškům proti Lucembursku.

Čekalo se, že Slovensko vyhraje. Přeci jen je Lucembursko trpaslík nejen zeměpisně, ale také fotbalově. Jenže se tak nestalo a fanoušci přihlíželi bezbrankové plichtě. Nemohla panovat spokojenost. I když trenér slovenského výběru Francesco Calzona říkal opak.

Na hráče se už během zápasu pískalo. Slovensko nejenže nevyhrálo, ale v zápase ani nebylo kdovíjak lepší. Mělo sice více šancí, ale Lucembursko rozhodně nepůsobilo bezzubě.

V neděli večer tedy bylo co napravovat. Na Slovensko dorazila Bosna a Hercegovina, která v prvním kole přejela bezproblémově Island 3:0. Nicméně naši sousedé vstoupili do utkání o něco lépe než do toho předešlého.

Na hostující celek Slováci vlétli. V první půli mu nedovolili vůbec nic. Ve 13. minutě se navíc po přihrávce Stanislava Lobotky prosadil Robert Mak. Pět minut před koncem první půle skóroval sparťanský klenot Lukáš Haraslín.

Haraslín tak navázal na skvělou formu ze Sparty. Na podzim několik zápasů promarodil, nicméně v zimní přípravě se dostal do skvělé formy a tu si přenesl také do jarní části, když spolu s Tomášem Čvančarou a Janem Kuchtou táhnou letenský celek do boje o titul.

Za Spartu letos 26letý Slovák vstřelil 7 gólů a přidal 6 asistencí. Proti Bosně a Hercegovině pak vstřelil svůj třetí reprezentační gól.

Zdroj: Transfermarkt, Twitter

Fotbalové prostředí je extrémně nestabilní. Jednou jste nahoře, jednou dole. Své o tom ví například František Straka, který je většinou využíván k tomu, aby obracel situaci k lepšímu. To jej nyní čeká na Slovensku, protože se vrací k trenérskému řemeslu.

František Straka je známý coby skvělý motivátor, který umí týmu vštěpit ten správný impuls. I proto byl ve své trenérské kariéře mnohdy využíván hlavně k tomu, aby zachraňoval týmy v těžkých situacích.

Naposledy působil v druholigovém Třinci, kde dokázal tým zachránit v soutěži. Od srpna 2021 je ale bez angažmá a to se nyní změní. Opět jej čeká záchranářská mise, tentokráte ovšem za hranicemi České republiky.

Na Straku se totiž obrátil zoufalý Trenčín. Ten by mohl o nestabilitě ve fotbale povídat. Ještě v sezonách 2014/15 a 2015/16 slavil dva ligové tituly a dvě trofeje ze slovenského poháru, teď je ale v pořádné krizi a má co dělat, aby udržel prvoligovou příslušnost.

Po základní části je Trenčín ve skupině o udržení a nachází se na předposlední pozici. Přímý postup jej mine, když má před posledním Liptovským Mikulášem náskok 12 bodů, nicméně musí sbírat body. Pokud by zůstal jedenáctý, musel by o udržení bojovat ještě v play-off.

„Volal mi Ladislav Valášek, se kterým se znám a mám kontakty na tento klub. Znám Trenčín ze svého působené ve Slovanu. Tenkrát to byl skvělý mančaft. I to nějak rozhodlo. Prostě vím, do čeho jdu. I když mě teď čekají spíše záchranářské práce, je tam hodně mladých kluků,“ prozradil Straka nové angažmá pro TN Nova.

„Majitel je z Nizozemska, je tam hodně zahraničních hráčů. Tahouni aktuálně nejsou k dispozici, ale doufám, že se to do příštího zápasu změní a že to nakopnu. Věřím, že tam přijdou věci, které mi jsou vlastní. Jde o to srdíčko a porvat se o to,“ dodal emotivní kouč.

Trenčín vnímá Straka jako tým, co má tradici. Je zvědav, jak to bude v týmu vypadat. A že jde zase do boje o záchranu? Prý mu to nevadí, jelikož má alespoň zkušenosti, které předává dál. Ovšem nezlobil by se, kdyby přišla někdy i výzva jako třeba kdysi ze Sparty, s níž vybojoval Ligu mistrů.

Zdroj: TN Nova, Fortuna liga