Památné momenty: Mourinho do Interu přišel, viděl a vyhrál vše, co se dalo. Legendární treble však zahájil úpadek

Psala se sezona 2009/10. Inter Milán do ní vstupoval coby mistr Itálie. Jose Mourinho odvedl s týmem vynikající práci. Jen málokdo, jestli vůbec někdo takový byl, očekával, co se stane. Portugalský stratég totiž dovedl své svěřence k historickému treblu.

Základ byl položen už v první sezoně

Léto 2008 bylo v Itálii velice zajímavé. Zejména v Miláně, konkrétně v týmu Interu. Ten totiž učinil velmi zajímavé rozhodnutí, když došlo k propuštění Roberta Manciniho, který získal pro tým tři ligové tituly v řadě a k nim také dvě trofeje z italského Superpoháru.

Mancini ale neměl výsledky v té nejdůležitější soutěži. V Lize mistrů. Od roku 2004 až do roku 2008 nedošel ani jednou dál než do čtvrtfinále. Naopak hned třikrát ani do čtvrtfinále Nerazzurri nedošli.

Na místo Itala byl dosazen Portugalec. Jose Mourinho, jenž byl v září 2007 nečekaně propuštěn z Chelsea, což v Londýně vyvolalo velké protesty fanoušků Blues. Do Itálie tak šel se sebevědomím a navíc plně odpočatý.

Inter už tak měl našlapaný kádr. Našli bychom v něm Zlatana Ibrahimoviče, Javiera Zanettiho, Julia Cesara, Maicona, Estebana Cambiassa, Marca Matterazziho či Luise Figa. Nechyběl ani talentovaný Mario Balotelli.

Mourinho si k tomu všemu přivedl Ricarda Quaresmu, zadarmo byl k mání zkušený Hernán Crespo či Sulley Muntari.

Portugalský stratég neměl výraznější problémy navázat na svého předchůdce Manciniho. Stejně jako on hned v první sezoně vyhrál titul v Serii A a ovládl také italský Superpohár. Jenže v Lize mistrů nedokázal postoupit do čtvrtfinále.

Tým měl charakter, měl kvalitu, ale v Mourinhově skládačce stále něco chybělo. A tak došlo ke změnám.

Historickou sezonu započaly přestupové čachry

Mourinho sice byl svým způsobem po první sezoně spokojen. Ale ne dost. A odhodlal se k některým velmi odvážným změnám. Smlouva nebyla prodloužena Patricku Vieirovi či výše zmíněnému Crespovi, do důchodu odešel Luis Figo, balil se i Maxwell či talentovaný stoper Leonardo Bonucci.

Co však bylo nejzvláštnějším krokem? Nečekaná výměna s Barcelonou. Inter pustil nejlepšího střelce minulé sezony Zlatana Ibrahimoviče a naopak podepsal Samuela Eto’a. Do útoku navíc za 28 milionů euro dorazil Diego Milito z Janova.

A to stále nebylo vše. Na San Siro dorazil za 15 milionů Wesley Sneijder či legendární stoper Lúcio z Bayernu Mnichov za 7 milionů. Jako důležitý podpis se ukázal také Thiago Motta.

Velkolepá jízda mohla začít. Nejdřív ale bylo nutné najít správnou sestavu. To se podařilo.

V bráně nesměl chybět Cesar, srdce obrany tvořili Lúcio a Walter Samuel, v záloze zářili Stankovič, Cambiasso, kde bylo potřeba, tam kapitánoval Zanetti, ofenzivu tvořil Sneijder a když v útoku máte Milita, Eto’a, Balotelliho či Gorana Pandeva, nemusíte se ničeho bát.

Mourinhův hlavní recept? Charakter a srdce

Jen jména ale nestačí. Toho si byl Mourinho dobře vědom. Tým založil na neuvěřitelné týmovosti, obětavosti a charakteru. Možná to nebyl tým, který hrál nejkrásnější fotbal. Rozhodně byl ale nejobětavější. Složen ze srdcařů prahnoucích po jediném. Zapsat se do historie.

Pro mnoho hráčů v týmu byla sezona 2009/10 životní. Už nikdy na ni nedokázali stoprocentně navázat. Nicméně jejich příběh je silný. Dokázali najít recept například na zdánlivě nezastavitelnou Barcelonu. Sice v podobě naprosto nové formy betonu, ale velmi účinné.

Ligu tehdy vyhrál Inter o dva body před AS Řím. Vyhrál i Coppa Italia. Ale všem se do paměti vryla hlavně ta nejcennější trofej, po které klub prahnul. Liga mistrů. Naposledy ji Nerazzurri vyhráli v roce 1965.

Mourinho tedy přišel, viděl a zvítězil. Po všech stránkách. Vytvořil legendy. Tým, na který se nikdy nezapomene. V milionářské soutěži čelili ve skupině Barceloně, Kazani a Dynamu Kyjev. Postoupili z druhého místa. Posléze vyřadili Chelsea, CSKA Moskvu, Barcelonu a ve finále si poradili s Bayernem Mnichov.

V klíčových zápasech zářili zejména Sneijder a Milito. Ostatně Milito byl nejlepším klubovým střelcem, ve všech soutěžích nasázel 30 gólů. Sneijder zase sbíral asistence, byl nejlepším nahravačem v sezoně Ligy mistrů.

Mourinhovu krátkou éru vystřídalo období temna

Mourinho se v Interu zapsal do dějin. Podařil se mu skutečně velkolepý kousek. To vše ale mělo „smutné“ vyvrcholení. Portugalec dostal laso z Realu Madrid a pochopitelně se nechal ulovit. Byla to pro něj velká výzva.

Inter však jako kdyby na tento krok nebyl připraven a posléze to s ním šlo z kopce dolů. V další sezoně skončil už bez Mourinha v lize druhý a vyhrál pohár i italský Superpohár, nechybělo ani vítězství na MS klubů.

Jenže poté přišel úpadek, během kterého Inter upadl do pozadí. Se slavného velkoklubu se stal lehce nadprůměrný, respektive místy i průměrný klub v rámci Serie A.

Nyní už je situace mnohem lepší. V klubu hrají velké hvězdy, v roce 2021 se podařilo vyhrát po dlouhých 11 letech titul a celkově se musí s Interem minimálně v italské lize počítat. Do Mourinhovy krátké éry to však mají Nerazzurri daleko.

Zdroj: Inter Milán, UEFA, Transfermarkt