Památné momenty: Atlético přerušilo nadvládu Realu a Barcelony a v roce 2014 si došlo pro titul

Přesně 10 let trvalo, než La Ligu vyhrál jiný tým, než Real Madrid či Barcelona. Od roku 2004 se na nového vítěze čekalo do roku 2014, kdy španělskou nejvyšší soutěž ovládlo Atlético Madrid.

Památné momenty je speciální projekt Ruiku, který si připomíná nejikoničtější momenty, které se ve fotbale udály. Dnes se ohlédneme za nečekaným titulem Atlétika Madrid.

Ročník 2003/04 v La Lize ovládla Valencia, již podruhé během tří let. Jenže tím Netopýři skončili. Od té doby si nadvládu nad Španělskem opět převzali Real Madrid s Barcelonou.

Katalánci vyhráli následující dva ročníky 2004/05 a 2005/06, Real Madrid následně také zvítězil dvakrát za sebou v sezónách 2006/07 a 2007/08.

Poté však nastoupil Pep Guardiola a nastolil katalánskou dominanci. Barcelona vyhrála v letech 2009, 2010 a 2011, poté nadvládu zastavil José Mourinho s Realem Madrid. V další sezóně si ale Barcelona vzala titul zpět.

Přišla tak sezóna 2013/14 a nebyl žádný důvod si myslet, že jeden z dvojice Real Madrid – Barcelona nezíská titul znovu. Los Blancos disponovali triem Ronaldo – Benzema – Bale, na Camp Nou zase řídilo duo Messi – Neymar.

Jenže v tu chvíli nikdo netušil, že Atlético Madrid s Diegem Simeonem na lavičce zažije životní sezónu. První náznak přišel ve španělském Superpoháru před sezónou, kdy Atlético s Barcelonou dvakrát remizovalo (1:1 a 0:0) a prohrálo pouze kvůli pravidlu o venkovních gólech.

V La Lize ale začali Colchoneros skvěle. Výhra 3:1 nad Sevillou, 5:0 nad Rayem, 2:1 v Sociedadu, 4:2 s Almérií, 2:0 s Valladolidem, 2:1 s Osasunou. Po šesti kolech šli do městského derby s Realem s plným počtem bodů a dokázali vyloupit i Santiago Bernabéu díky gólu Diega Costy ze 79. minuty.

Poté Atleti porazili i Celtu vigo, první ztráta bodů přišla až v devátém kole, když nestačili na Espanyol. Poté si však spravili chuť sérií devíti zápasů bez porážky, když osm zápasů vyhráli a jen jednou remizovali s Villarrealem.

Druhá polovina sezóny

Do nového roku tak Colchoneros šli s 16 výhrami a jen jedinou remízou a porážkou. V lednu přišel první střet s Barcelonou na domácí půdě, který skončil bezbrankovou remízou. Následovala další remíza se Sevillou.

V únoru to vypadalo, že Simeoneho výběru začíná docházet dech. Nejprve nestačil na Almerii, za dva týdny prohrál 0:3 s Osasunou. Do toho přišlo madridské derby, kde Ronaldo srovnával na 2:2 až v 82. minutě.

Od toho se však Rojiblancos odrazili a zaznamenali devět vítězství v řadě. Tím jasně demonstrovali, že pro titul si kráčejí za každou cenu. Jenže poslední krok je vždy nejtěžší a tři kola před koncem přišel zádrhel v podobě prohry s Levante, následovala jen remíza s Malagou.

V posledním zápase však Atlétiku stačila remíza k titulu. Jenže na asi nejhorší možné půdě, jela totiž na stadion Barcelony. Ve 33. minutě otevřel skóre Piqué a panika byla na místě. Ve 49. minutě ale srovnal Diego Godín, Atleti už poté remízu ubránili a zajistili si tak desátý ligový titul ve své historii.

Zdroj: La Liga