Osobnosti českého fotbalu: Divoký a jedinečný Jan Berger

V roce 1955 se v Praze narodil jeden z nejlepších fotbalistů, které kdy dokázalo Československo vychovat. Bohužel se Jan Berger potácel s bývalým režimem, na který i díky svému bujarému životu, stejně jako plno ostatních, doplatil. Radost z fotbalu a života mu však na rozdíl od svobody nikdy nikdo vzít nedokázal!

O tom, že dostal mladičký Jan talent od boha, nebylo asi nikdy pochyb. Svůj fotbalový um rozvíjel v pražském Břevnově až do doby, kdy ho v roce 1976 získala Škoda Plzeň. Tam odehrál Berger 52 zápasů, během kterých se mu podařilo i třikrát skórovat.

Netrvalo však dlouho a talentovaného záložníka si vyhlédla Dukla Praha, s níž se v roce 1979 radoval z prvního mistrovského titulu.

Ve vojenském celku se ale také projevila jeho nátura, kvůli níž nakonec Dukla vyslyšela žádosti Sparty, aby k ní přestoupil. Tam také za 6 let působení zažil největší úspěchy své kariéry.

Ještě předtím však zažil Berger pohádkové letní měsíce v reprezentačním dresu. Nejprve získal s týmem vedeným Jozefem Venglošem bronz na evropském šampionátu a měsíc nato slavil zlaté medaile na olympijských hrách v Moskvě.

Za zmínku určitě stojí i účast ve na mistrovství světa Španělsku o dva roky později, kde udělal takový dojem, že ho chtěl do svého týmu získat Real Madrid. Nabídku Bílého baletu však Berger odmítl.

„Nevyčítal jsem si to. Víte proč? Já tady měl rodinu a tu by to poškodilo. Nabídka to byla senzační, ale prostě jsem nešel a nelituji toho. Zůstal jsem a ukázalo se, že to nebylo špatně,“ komentoval vzniklou situaci po letech v rozhovoru pro iDNES.

S tehdejším celkem TJ Sparta ČKD Praha pak oslavil v sezonách 1983/84 a 1984/85 československý titul a za rok 1984 byl vyhlášen nejlepším fotbalistou Československa.

Za odměnu poté mohl Berger odejít do Švýcarska, kde zůstal několik let. Jeho prvním zahraničním klubem byl FC Zürich. Následně zamířil v sezóně 1990/91 do Zugu a poté odehrál ještě pět let v Juventusu Zürich.

Před návratem do Černolic v roce 1999 se ještě mihl v klubech FC Kreuzlingen a FC Schlieren.

„My jsme mohli chodit ven až ve dvaatřiceti. Museli jsme mít nějaké úspěchy a také bylo potřeba mít odehraných tři sta zápasů. To je deset let bez přestávky, to není jednoduché. Také jste museli být úspěšní. Já jsem vyhrál olympiádu, měl jsem bronz z mistrovství Evropy, byl jsem mistr ligy. Ale zase, já jsem byl rád, že mě pustili až v těch dvaatřiceti. Viděl jsem svět jinak,“ dodal k působení ve Švýcarsku.

V Černolicích zůstal Berger až do roku 2002, načež se vrhl na trenérskou dráhu, s níž měl už zkušenosti ze Švýcarska. Nejprve vedl mládežnické týmy ve Spartě, poté strávil nějaký čas i v Brandýse nad Labem.

Zpět do Dukly se vrátil legendární záložník v roce 2005 v roli trenéra A-týmu. Kdysi hvězdný tým však hrál najednou Pražský přebor, v němž s nimi Berger oslavil druhé místo.

Muž, který byl kvůli urážce tehdejšího prezidenta Husáka podmínečně odsouzen do vězení nakonec odehrál 241 ligových zápasů (Plzeň, Dukla a Sparta), ve kterých se radoval ze 43 branek. V reprezentačním dresu poté odehrál zápasů 30 a vstřelil tři góly.

„Jan Berger byl skutečnou vůdčí osobností, na hřišti i v kabině. Tvořil hru, neměl výraznou slabinu. Četl výborně hru, byl tam, kde měl být, skvěle držel balon – nikdo mu ho nevzal, uměl založit akci, vyvézt míč, přihrát, i zakončit třebaže nebyl vyslovený střelec. Běhavý, bojovný, odmítal porážku a vedl ostatní,“ vzpomíná na legendárního záložníka Stanislav Hrabě.

Jan Berger žil bezpochyby velmi zajímavý a divoký život, vychoval dva syny Jana a Tomáše, kteří také hráli fotbal na profesionální úrovni, i když ne na takové, jako jejich otec.

Lépe se dařilo jeho synovcovi Patriku Bergerovi, na kterého nikdy nezapomenou především fanoušci Liverpoolu, před jejichž zraky odkopal 148 zápasů, v nichž vstřelil 28 gólů.

Zdroj: FK Dukla Praha, iDNES