Okénko minulosti: Trenér Petr Rada dostal k 10. narozeninám ´dárek´. Okupaci Československa
Datum 21. srpna je pro československé dějiny spjaté s jednou z největších tragédií, v roce 1968 vojska pěti států Varšavské smlouvy (Sovětský svaz, Polsko, NDR, Maďarsko a Bulharsko) obsadila svobodné Československo, aby udusila probíhající demokratické přeměny byť pod kontrolou komunistické strany. Ten den je nesmazatelně vetknut v kalendáři.
Některé dny v sobě skrývají historickou událost, která se neustále připomíná a může představovat i jistou psychikou zátěž pro společnost i jednotlivce. Tím je i 21. srpen, kdy v roce 1968 překročila násilně vojska pěti členských států Varšavské smlouvy státní hranice Československé socialistické republiky, aby udusila sílící snahy o svobodu.
V komunistickém výkladu, který skončil až v roce 1989 po ´sametové revoluci´, se ovšem okupace nazývala ´bratrská pomoc´ a likvidace nepřátelských reakčních sil.
Narozeniny 21. srpna slaví Petr Rada, bývalý reprezentační obránce, po skončení kariéry úspěšný trenér vícero klubů i českého výběru, nyní vede ve druhé nejvyšší soutěži Duklu Praha, kde vyrůstal.
Okupace vojensky spřátelených armád nastala ve středu v ranních hodinách v roce 1968. „Já slavil desáté narozeniny,“ vzpomíná Rada. „Rodiče mi povolili, abych se dvěma kamarády z pražské čtvrti Libuš, kde jsme bydleli, přespali u sousedů ve stanu,“ dokládá, že mělo jít pro kluka lačného po dobrodružství o nezapomenutelný zážitek.
Byl pokažen agresí ozbrojených složek. „V pět ráno překročily tanky a další bojová technika československé hranice, všichni poslouchali rozhlas, máma okamžitě přiběhla, ať jdu domů,“ popisuje. „Babička se o nás hrozně bála, nikdo nevěděl, co bude,“ dokládá nejistotu ve společnosti.
„Dostal jsem k desetinám pěkný dárek,“ říká sarkasticky.
21. srpen se stal v době komunistické normalizace ostře sledovaným dnem, totalitní režim se bál provokací i demonstrací. „Lidé se shromažďovat nesměli,“ upozorňuje Rada. A on slavil narozeniny. Dokonce jako voják v Dukle Praha.
„Na pivko jsme se spoluhráči zašli, to jsme si ujít nenechali,“ nepodléhal oslavenec politickým tlakům. „Ale opatrně,“ doznává obezřetnost, aby někdo nemohl pojmout bujarejší veselí jako provokaci.
Dnes opatrnost už potřeba není. „Ale spousta našich občanů, tedy těch mladších, už ani nevědí, která historická událost se k tomuto datu váže,“ pozastavuje se Rada.
Zdroj: Wikipedia
