Okénko minulosti: Nechtěné oslavy (česko)slovenského úspěchu

Velice sytou nabídku dodala Česká televize v prvním kole evropských pohárů. V Lize mistrů sledovali diváci úchvatný výkon Slavie Praha na hřišti slavného Interu Milán, v Evropské lize přestřelku mezi Slovanem Bratislava a Besiktasem Istanbul. Výběr slovenského týmu byla nutnost, neboť žádný český se do této soutěže neprobojoval. Nepřímo však připomenula 50. výročí největšího československého zápisu do historie.

V roce 1969 poprvé a naposledy vyhrál tým z Československa evropskou trofej. Slovan Bratislava triumfoval v Poháru vítězů – už soutěž neexistuje – dominantním způsobem, ve finále ve švýcarské Basileji porazil slavnou FC Barcelonu s hvězdami jako Fusté, Rexach či Pereda v sestavě 3:2.

Neméně zdatně si počínal Spartak Trnava v Poháru mistrů (předchůdce Ligy mistrů). V semifinále mu chyběl jediný gól, aby přes Ajax Amsterdam – výsledky 0:3 a 2:0 – rovněž pronikl do finále.

A soupeř měl co se týče osobností také co nabídnout: Cruyff, Keizer, Suurbier či Hulshoff. I to byla velká sláva, stejný počinek si připsala už jen Dukla Praha v ročníku 1966/1967 a vystoupením v semifinálové skupině v nultém ročníku Ligy mistrů 1991/1992 i Sparta Praha.

Jenomže úspěch patří Slovákům. Nebo i české straně? Pravda, ani jeden hráč z obou výběrů se nenarodil západním směrem od řeky Moravy, ale mnozí z hrdinů působili v českých klubech.

Vojenskou službu vykonali v Dukle Praha trnavští hráči Jozef Adamec či Dušan Kabát, rovněž Jozef Čapkovič, Ján Zlocha či Jozef Móder ze Slovanu. Kapitán trnavského týmu Stanislav Jarábek hrál ve Vítkovicích, brankář František Kozinka a obránce Karol Dobiaš v Bohemians Praha. A v českých klubech působili po skončení kariéry jako trenéři.

Největší důkaz vztahu k českému prostředí dokládá mistr Evropy 1976 Karol Dobiaš, jenž se usadil v Praze a považuje ji za svůj nový domov, stejně jako křídelní útočník Dušan Kabát.

Ke společné historii se otevřeně hlásí, česká strana ke své škodě už tolik ne. Přitom jde o ojedinělé úspěchy. Bohužel jsou považovány už za vysloveně slovenské – tedy cizí. Televize je, byť to nebylo původně v záměru, připomenula. Český fanoušek sledoval zápas klubu, který jako jediný ještě ve společném státě dobyl evropskou trofej. Je to už padesát let.