Okénko minulosti: Moravský rodák František Bufka, nejlepší trenér LASK Linec 20. století

Slavia Praha porazila v prvním duelu osmifinále Konferenční ligy rakouský LASK Linec 4:1, čímž vyrovnala porážku z přátelského duelu z roku 1965 (0:3). Na lavičce rakouského týmu tehdy seděl František Bufka, legenda lineckého klubu, jenž pro něj v ročníku 1964/1965 dobyl premiérový titul. A byl vyhlášený i trenérem klubu 20. století.

Otto Barič (1972-1974 a 1998-1999), Felix Latzke (1974-1976), Helmut Senekowitch (1991-1993) či Dietmar Constantini (1993). Taková slovutná jména nejen rakouského fotbalu seděla na lavičce týmu LASK Linec v minulém století.

Všechny však odstrčil moravský rodák František Bufka. Při oslavách 100. výročí založení klubu (7. srpna 1989) byl vyhlášený nejlepším trenérem 20. století.

Jeho zásluhy o slávu klubu jsou nesporné. V roce 1964 převzal linecký tým a hned další ročník s ním dobyl rakouskou Bundesligu, poprvé od jejího vzniku v roce 1912 leštil pohár pro mistra klub, který nepocházel z Vídně! A k tomu přidal i triumf v domácím poháru.

Válečný chlapec (narodil se 27. srpna 1917) ještě lépe než fotbal hrával hokej, působil ve Frýdku-Místku a později v Ostravě. Brzy se začal věnovat trenéřině, zkušenosti nabíral u mládeže Baníku Ostrava, v srpnu 1960 převzal A-tým. Jeho rukama mu prošli takoví borci jako Valošek, Pospíchal, Mokrohajský, Stanczo, Wiecek, Ondračka a další.

V roce 1964 odešel do Rakouska do LASK Linec a vstoupil do klubové kroniky zlatým písmem dobytím double. Ale jak to bývá, světská sláva…

Příběh Františka Bufky a jiných zajímavých osobností československého a českého fotbalu najdete v trojdílné publikaci Lubomíra Krále, která brzy vyjde v nakladatelství Epocha.

„Věděl jsem, že v Linci trénoval, dočetl jsem se to z kronik a statistik, ale nikdo o něm už nemluvil, neptal se mne na něj,“ přiznává František Cipro, který převzal funkci trenéra v roce 2001. „Nikdo z pamětníků už v klubu nebyl, hráči se o historii zpravidla moc nezajímají a ani funkcionáři o něm nemluvili,“ zdůrazňuje.

U mužstva z metropole Horních Rakous vydržel Bufka až do roku 1968 (vystřídal ho bratislavský rodák Vojtech Skyva), kdy přešel k rezervě německého VfB Stuttgart.

Protože neměl německou trenérskou licenci, odešel studovat na sportovní universitu do Kolína nad Rýnem. Diplom nakonec nedostal, údajně ho o něj připravily zákulisní tahy německých kolegů, kteří odmítali zahraniční kouče. A tak seděl na lavičce jako asistent bez certifikátu, oficiálně vedli týmy domácí odborníci s profilicencí, ale ve skutečnosti měl hlavní slovo Bufka.

Později odešel do švýcarského FC Grenchen (1971/1972) a trenérskou pouť ukončil v milovaném Rakousku u SV Alpine Donawitz (1973-1974), který se v té době neztratil v nejvyšší soutěži ani v konkurenci nejsilnějších klubů.

Na české scéně téměř neznámý, v Rakousku však nesmírně uznávaný trenér. To byl František Bufka.