Španělé zvládli úvodní utkání kvalifikace mistrovství Evropy 2024, doma porazili Nory bez zraněného Erlinga Haalanda 3:0. Dvakrát se trefil debutant Joselu, jednou slavil Dani Olmo.

Španělé začali klasicky dominancí na míči, chvíli jim ale trvalo, než soupeře otevřeli. Ve 13. minutě ale střílený centr Alejandra Baldeho tečoval Dani Olmo a gólman hostí neměl šanci reagovat.

Hned poté domácí chybovali a velkou příležitost měl Martin Odegaard, Nacho Fernandez však jeho ránu zablokoval. Ve 29. minutě mohl srovnat Fredrik Aursnes, Kepa Arrizabalaga se však blýskl excelentním zákrokem.

Norové byli od 20. minuty lepší, domácí již zlobili pouze z kopačky Mikela Merina. Do kabin se ale kvůli nepřesné koncovce Norů šlo za stavu 1:0.

Po výměně stran si Norové drželi tempo, v 58. minutě míč z brankové čáry v nepřehledné situaci vyrážel Kepa. Španělům nepomohla ani tři střídání, na své poměry hráli málo s míčem a nebyli nebezpeční.

Hostům ale zjevně chyběl Erling Haaland, Alexander Sörloth byl spíše než pro střely vidět kvůli útočným faulům. V 76. minutě mohli Španělé rozhodnout, Yeremi Pino ale v dobré pozici vůbec netrefil bránu.

Čtyři minuty poté na druhé straně selhal smolař utkání Sörloth, z voleje balón trefil špatně. A hodně ho to mrzelo. V 84. minutě si totiž centr našel Juselu a při svém reprezentačním debutu skóroval.

A o minutku později stejný hráč přidal svůj druhý gól, tentokrát slavil z dorážky. Závěr už byl z obou stran klidný a Španělé tak slaví výhru 3:0.

Zdroj: Sport 1

Šlágr sobotního reprezentačního programu byl jasný. Španělsko se v rámci kvalifikace na mistrovství Evropy utkalo s Norskem. Znamenalo to také střet záložníků dvou nejlepších týmů v Premier League. A právě jeden z jejich soubojů se stal jedním z nejdiskutovanějších momentů zápasu. Martin Odegaard byl totiž tvrdě dohrán.

Španělsko vs. Norsko? V sobotu večer nejočekávanější zápas celého reprezentačního programu. Dva zajímavé týmy se zajímavými hráči a mladými talenty.

V základních sestavách se navíc objevili hráči, kteří patří k tahounům svých týmů v Premier League. Martin Odegaard coby kapitán Norska vede Arsenal za titulem, Rodri v záložní řadě Španělska pro změnu působí v Manchesteru City.

Zejména Odegaard hraje v této sezoně ve skvělé formě a je skutečně velkým tahounem Gunners. Formu si chtěl přenést i do reprezentace, byť jeho Norsko bylo proti Španělsku mírným outsiderem.

To se ostatně potvrdilo už ve 13. minutě zápasu, kdy otevřel skóre Dani Olmo, který poslal Španělsko do vedení 1:0.

Jenže více než jeho gól a cokoliv jiného v zápase se řeší střet, k němuž během utkání došlo. A to právě mezi Odegaardem a Rodrim. Hvězda Arsenalu se totiž v šestnáctce dostala k míči a po povedeném zpracování se pokusila vypálit.

Jenže sotva Odegaard vystřelil, tak už do něj ostře zajížděl Rodri. Fotbalová veřejnost nechápe, že se nepískal faul a nebyla nařízena penalta. Fanoušci Arsenalu v zákroku mimo to vidí snahu zlikvidovat tahouna rivalů v boji o titul.

Odegaard souboj rozchodil a v zápase pokračoval, nicméně tvrdý zákrok španělského záložníka mohl skončit mnohem horším scénářem.

Zdroj: UEFA, Twitter, Premier League

Cena Golden Boy se každý rok uděluje nejlepšímu mladému hráči do 21 let, který hraje v nejvyšších evropských soutěžích. Anketa se začala udělovat v roce 2003, několik vítězů povtrdilo svůj talent, u některých se zase čekala lepší kariéra. 

Rafael van der Vaart – 2003

Historicky prvním vítězem ceny Golden Boy je Rafael van der Vaart. Tehdejší hráč Ajaxu to ve své kariéře dotáhl přes Hamburk až do Realu Madrid. Zahrál si i za Tottenham, poté se vrátil do Hamburku. Za nizozemskou reprezentaci odehrál 109 zápasů a vstřelil 25 gólů. 

Wayne Rooney – 2004

Absolutní legenda Manchesteru United. Jeho kariéru není potřeba ani příliš přibližovat, na Old Trafford strávil 13 let a stal se nejlepším střelcem v historii klubu, je také nejlepším střelcem historie anglické reprezentace. Jeho talent byl tak obrovský, že při zisku ocenění Golden Boy za sebou nechal i Cristiana Ronalda. 

Lionel Messi – 2005

Jeden z nejlepších fotbalistů všech dob. Vypisovat všechny úspěchy jeho kariéry by asi bylo zbytečné. Jako jediný ze všech výherců ceny Golden Boy přešel na stejné ocenění, jen mezi dospělými. Zlatý míč má doma hned sedmkrát. 

Cesc Fàbregas – 2006

Fàbregas zažil pohádkovou kariéru. Sedm let v Arsenalu, tři roky v Barceloně, pět let v Chelsea. Teď už čtvrtým rokem dohrává kariéru v knížeckém Monaku. Mimo jiné vyhrál se Španělskem mistrovství světa a dvakrát mistrovství Evropy. 

Sergio Agüero – 2007

Jasně, v klubu bez velké historie to nemusí mít takovou váhu, i tak je to ale úspěch. Agüero se stal největší ikonou a legendou Manchesteru City, je jeho nejlepším střelcem a byl tváří vzestupu Citizens. Ocenění Golden Boy přebíral jako mladíček v Atléticu Madrid, za svojí bohatou kariéru nastřílel přes 420 branek. 

Anderson – 2008

Brazilský záložník, který tehdy exceloval v Manchesteru United. Čekalo se od něj ale mnohem více, od konce Sira Alexe Fergusona ale začala jeho kariéra pomalu uvadat. Nakonec Red Devils opustil v roce 2015, na hostování ve Fiorentině ale odehrál jen 7 zápasů a vrátil se do rodné Brazílie. V roce 2019 ukončil ve 30 letech kariéru. 

Alexandre Pato – 2009

Druhý Brazilec pořadí, Pato tehdy zářil v AC Milán. Jenže to bylo jeho jediné vydařené angažmá. V roce 2013 se vrátil do brazilského Corinthians, v roce 2016 si střihnul krátkou, dvouzápasovou epizodu v Chelsea. Pak nastupoval ještě chvíli ve Villarrealu, v Číně a v Sao Paulu. Hodně hřešil na svůj talent, tvrdě pracovat se mu však nechtělo. 

Mario Balotelli – 2010

Už třetí výherce v řadě, od kterého se očekávala mnohem lepší kariéra. Mario měl ohromný talent, ale nechtělo se mu makat, byl zlobivé dítě fotbalu a napáchal několik průserů. I přesto výčet klubů v jeho kariéře budí obdiv. Inter Milán, Manchester City, AC Milán, Liverpool. 

Mario Götze – 2011

Zlatý hoch německého fotbalu. Měl to být nastávající Messi a začátek kariéry měl skutečně raketový. Po úspěších v Dortmundu se přesunul do Bayernu Mnichov, vstřelil vítězný gól Německa ve finále mistrovství světa v roce 2014. Jenže poté se jeho kariéra zasekla, vrátil se do Dortmundu, kde už moc nehrál. Momentálně ve 29 letech nastupuje za PSV Eindhoven.

Isco – 2012

El mago. Španělský záložník s brilantní technikou exceloval v Málaze. Se skromným celkem došel až do čtvrtfinále Ligy mistrů, kde je dvěma góly v nastavení vyřadil Dortmund. Talentovaného mladíka ale odkoupil Real Madrid a Isco byl důležitým mužem při zisku 4 trofejí v Lize mistrů. Teď bude v Madridu končit a hledat si nové angažmá, je mu přitom stále jen 29 let. 

Paul Pogba – 2013

Jeden čas nejdražší hráč světa, když se Manchester United nebál za Pogbu zaplatit přes 100 milionů eur. Mistr světa s Francií z roku 2018, trofejí ale očekával na Old Trafford více. V United mu v létě končí smlouva a vstoupí zřejmě do poslední etapy své kariéry. 

Raheem Sterling – 2014

Supertalent z Liverpoolu, kterého si v Manchesteru City vycepoval Pep Guardiola. Pod náročným španělským koučem konečně dosáhl svého potenciálu a stal se i klíčovým hráčem anglické reprezentace. 

Anthony Martial – 2015

Nástup do Manchesteru United měl bleskový. I v dalších sezónách patřil mezi tahouny Red Devils, jenže v té aktuální byly jeho výkony tak špatné a „otrávené“, že jej fanoušci chtěli dostat pryč z klubu. Martial v lednu odešel na hostování do Sevilly, ani tam se mu ale příliš nedaří. 

Renato Sanches – 2016

V roce 2016 jasný vítěz. Renato Sanches v 18 letech šéfoval portugalské záloze, která ovládla mistrovství Evropy. Z Benfiky tento objev vykoupil Bayern Mnichov, jenže tam se neprosadil. Po hostování ve Swansea zakotvil v Lille, se kterým loni získal titul Ligue 1. Čekala se od něj o něco lepší kariéra, ale stále je mu jen 24 let, takže má ještě čas. 

Kylian Mbappé – 2017

Budoucí vládce světového fotbalu, o tom není pochyb. Už teď přebírá roli Ronalda a Messiho, o lecčems mluví i zastínění argentinského spoluhráče v PSG. Ve svých 23 letech už má na kontě přes 200 gólů, v létě by měl odejít do Realu Madrid. Budoucí několikanásobný vítěz Zlatého míče. 

Matthijs de Ligt – 2018

Už druhý produkt akademie Ajaxu v tomto žebříčku. De Ligt byl členem zlaté generace a historicky nejmladším kapitánem Ajaxu, který dovedl až do semifinále Ligy mistrů. Momentálně nastupuje za Juventus Turín. 

João Félix – 2019

A když dvakrát zvítězila akademie Ajaxu, musí se přidat podruhé i další z nejlepších akademií na světě, Benfica Lisabon. Félix zazářil za A-tým v sezóně 2018/19 natolik, že se Atlético Madrid nezdráhalo za něj vyplatit 127 milionů eur. Bojuje s tím, že herní styl Colchoneros mu úplně nevyhovuje, svou genialitu ale často vytasí i tak. 

Erling Haaland – 2020

První vítěz narozený ve 21. století. Haaland je společně s Mbappém pasován do role budoucího fotbalového krále, jeho schopnost střílet góly je ohromná. Je mu stále teprve 21 let, v klubovém fotbale už však nasázel 129 gólů za 176 zápasů, k tomu přidal 13 gólů v 16 startech za Norsko. 

Pedri – 2021

Prozatím poslední vítěz ankety Golden Boy. Pedriho ještě v létě 2020 takřka nikdo neznal, v minulé sezóně však udělal ohromný progres, stal se klíčovým hráčem Barcelony i španělské reprezentace a odehrál více než neuvěřitelných 70 zápasů. Jeho technické schopnosti jsou na obrovské úrovni, hodně připomíná Andrése Iniestu.

Gavi – 2022

Vítěz Golden Boy za rok 2022 byl dost překvapivý a přiznejme si, že i poměrně nespravedlivý. Ne snad, že bychom chtěli ubírat kvality Gavimu, jistě jde o velký talent, ovšem Jude Bellingham i Jamal Musiala jsou o dost napřed a dle všech expertů měli cenu získat právě oni.

Zdroj: Goal