Útočník Lukáš Matějka je odchovancem Viktorie Plzeň, který je v letošní sezóně na hostování v pražské Dukle. V rozhovoru pro Ruik talentovaný útočník prozradil, s jakým cílem odešel na Julisku a jak vidí svou budoucnost ve Štruncových sadech.

V letošní sezóně jste na hostování z Viktorie Plzeň v pražské Dukle. Jak jste spokojený na Julisce? A s jakými cíli jste do Dukly přicházel?

V Dukle jsem od začátku letošní sezóny a jsem tady spokojený. Co se týká fungování klubu a zázemí, tak jsou tady podmínky na druhou ligu opravdu super. I kabina funguje velmi dobře a se spoluhráči vycházím skvěle, takže jsem na Julisce spokojený.

Chtěl bych klubu pomoci postoupit do první ligy a budeme se o to snažit v jarní části. A moje osobní cíle jsou spojeny s tím postupem, protože bych se chtěl dostat zpátky do ligy a samozřejmě tomu chci pomoci střílením branek.

Duklu Praha trénuje trenérská legenda Petr Rada. Jak se Vám s ním spolupracuje?

S trenérem se mi spolupracuje dobře. Je to velké trenérské jméno, které už má něco za sebou. Trénoval i velké týmy jako jsou Sparta Praha nebo českou reprezentaci.

Je hodně impulsivní, takže se nebojí na nás zařvat, když se mu něco nelíbí. Ale to by měl trenér umět. Pod ním se i tým zlepšil, což jsme potvrdili dvěma jarními vítězstvími. Takže doufám, že to takhle půjde dál a bude se nám dařit.

Jak bylo zmíněno, tak v Dukle hostujete z Plzně. Jak vidíte svou budoucnost ve Štruncových sadech? Máte za cíl se vrátit a zkusit se prosadit?

Vzhledem k tomu, že jsem odchovanec Plzně, tak jsem ten cíl vrátit se tam a prosadit se měl vždycky. Už mám za sebou hodně hostování, takže je to složité, protože v Plzni je opravdu kvalitní tým. Je strašně těžké se tam prosadit, ale můj cíl se nemění a chci se tam prosadit.

Jste odchovancem Viktorie Plzeň, prošel jste přes mládežnické kategorie a dokázal se prosadit v profesionálním fotbale. Jak vzpomínáte na období v mládežnických kategoriích? A proč jste se podle Vás dokázal prosadit a ostatní třeba ne?

Na to období v mládeži Plzně vzpomínám moc rád. Měli jsme tam super tým a trenéry. Musím říct, že jsem tam měl vždycky štěstí na trenéry, kteří mě vedli odmalička. Jsem rád za to, jak to v Plzni fungovalo, i co se týká zázemí, které se postupem času zlepšovalo.

A proč jsem se dokázal prosadit? Já jsem byl vždycky výrazný tím, že jsem dával branky. Dařilo se mi v dorosteneckých kategoriích, kde jsem dával přes 25 branek za sezónu. Jako od útočníka se ode mě očekávaly branky a já je prostě střílel, takže v tom jsem byl výraznější oproti ostatním.

V prvním týmu Plzně jste dostal příležitost pod trenérem Adriánem Guľou. Jaká to pro Vás byla zkušenost být v prvním týmu Plzně? A proč bylo angažmá trenéra Guľy neúspěšné?

Pro mě to bylo skvělé období. Byl jsem moc rád, že jsem se dostal do týmu a mohl jsem nasát tu atmosféru. Jsem rád, že jsem měl tu možnost být v kabině s těmi velkými hráči jako jsou David Limberský, Lukáš Hejda a spoustu dalších. Velkou zkušeností bylo i hrát pod trenérem Guľou. Jeho tréninky mě hodně bavily a celkově i ten proces. Byl jsem vděčný za každý zápas a trénink, který jsem mohl absolvovat.

A proč nebyl úspěšný? Ve fotbale to tak občas chodí. Myslím si, že ten proces nebyl nastavený špatně. Dobře se trénovalo, ale ty výsledky nepřicházely. V tom dospělém fotbale to je to hlavní, co se sleduje. Od Plzně se očekávalo, že bude hrát o titul, ale my ty výsledky neměli, a tak se jeho působení nemohlo pozitivně hodnotit.

O šanci v prvním týmu Plzně jste si řekl skvělými výkony v Ústí nad Labem. Jak vzpomínáte na toto angažmá? A co říkáte na současný stav fotbalu v Ústí nad Labem?

V Ústí jsem strávil skoro tři sezóny, takže na to mám krásný vzpomínky. Pro mě to bylo první angažmá, kde jsem měl nějakou větší roli v týmu. Hodně jsem hrával, střílel branky a ten tým se o mě mohl opírat. Celkově nám to sedlo i v kabině jako partě. Byli jsme si věkově blízko a drželi jsme při sobě.

Trénoval nás Aleš Křeček, pod kterým mě fotbal bavil. Dokázal nás připravit na zápasy a udělat dobrou atmosféru v týmu. Sedlo mi to tam hlavně z toho důvodu, že se nám dařilo jako celku a já střílel branky. Bohužel moc ten ústecký fotbal teď nesleduju. Podívám se na výsledky, ale s nikým nejsem v kontaktu, protože už tam moc těch bývalých spoluhráčů nepůsobí.

Občas se o Ústí pobavím s Honzou Peterkou, se kterým působím na Dukle, protože odtamtud pochází. Každopádně je určitě škoda, že klub spadl do třetí ligy.

Po tomto hostování jste dostal šance v Plzni, ale i v Českých Budějovicích a Pardubicích, které asi nedopadly podle Vašich představ. Proč to nevyšlo v Budějovicích a Pardubicích?

Do Budějovic jsem odešel po letní přípravě v Plzni, kde jsem se dohodl na tom, že nejlepší bude odejít na hostování. V Budějovicích jsem znal trenéry Horejše a Kohouta, který mě trénoval v plzeňském dorostu. Přišel jsem týden před začátkem ligy a hned jsem nastoupil v základní sestavě proti Slavii.

Další zápas proti Ostravě jsem taky nastoupil v základu a vstřelil jsem svůj první ligový gól. Potom jsem se zranil a dlouho se to se mnou táhlo. Měl jsem trhlinu ve svalu, takže jsem do konce podzimu nenastoupil. Odehrál jsem pouze nějakých osm zápasů a v zimě se mi ozvala Plzeň, že by si mě chtěla stáhnout zpátky. Každopádně se mi v Budějovicích líbilo.

A Pardubice? Do Plzně přišel trenér Bílek, pod kterým jsem taky absolvoval letní přípravu. V Plzni jsem byl nějak do září a s týmem jsem jezdil na zápasy předkol Konferenční ligy, takže to pro mě byla taky nějaká zkušenost. Chtěl jsem nastupovat, což v Plzni moc nevypadalo, takže se mi ozvaly Pardubice a já tam odešel.

Tam jsem krásně začal, když jsem dal dva góly Liberci, takže to pro mě byl super začátek. Bohužel jsem na to nedokázal navázat, takže mě mrzí, že už jsem pak nebyl gólově prospěšný týmu. Ale odehrál jsem tam toho celkem dost a ta sezóna byla náročná, protože jsme hráli skoro do posledního kola o záchranu.

I v Pardubicích jsem měl problémy se svalem, takže i to mě trochu přibrzdilo. Měl jsem hlavně velkou radost, že se nám podařilo pro Pardubice udržet ligu.

Můžete porovnávat, jaký je rozdíl mezi první a druhou ligou. Tak v čem se liší tyto soutěže?

Největší rozdíl vidím asi v tom, že týmy ve druhé lize se moc nesnaží hrát kombinační fotbal. Je tam opravdu málo zápasů, kdy by na sebe narazila mužstva, která by hrála kombinační fotbal. V letošní sezóně se o to snaží béčka Slavie a Sparty. Zařadil bych tam ještě Vlašim, ale jinak těch týmů, které se chtějí takto prezentovat, moc není.

Je to spíše hodně o soubojích a fyzické připravenosti. Takže v tom vidím ten hlavní rozdíl. V první lize samozřejmě působí kvalitnější hráči na míči a není to tam jeden souboj za druhým. Letos jsou první i druhá liga extrémně vyrovnané.

Kluby jsou na tom bodově velmi podobně. Stačí jednou zaváhat nebo vyhrát, pak to potvrdit domácí výhrou a můžete být o čtyři místa výš nebo níž. Letos se bude hrát do posledního zápasu o postup, sestup i baráž.

Zdroj: Ruik.cz

Březnová reprezentační pauza je u konce a spolu s ní pomalu končí i naše série. Tentokrát se podíváme do Wolverhamptonu, který je se sestavou plnou otazníků tři body nad přímým sestupem.

Wolves se do boje o přežití zamotali neproduktivním útokem, kterým se vyznačovali i v minulých sezónách. Letos ale tolik nešlape obrana, odchod Connora Coadyho klub poznamenal víc, než se čekalo.

Nečitelný kádr

Asi nikdo v lize nemá tak nevyzpytatelnou soupisku. Vlci mají skvělé hráče, především Ruben Neves je středem pozornosti větších klubů. Jenže zbytek kádru je jako reklama na nekonzistentní výkony.

Daniel Podence i Adama Traoré zaujmou rychlostí, ale jsou tragičtí v koncovce. Obrana umí zahrát, zkraty jsou ale na týdenním plánu, což skvěle dokumentuje poslední kolo doma s Leedsem (2:4).

Střelec = záchrana

Zatímco v minulosti Wolves stáli na gólech Raula Jimeneze, kvůli táhlým zraněním Mexičana hrají poslední měsíce v podstatě bez hrota. A projevuje se to. Týmu chybí zabiják, který kupříkladu Brentford s Fulhamem dostal z boje o přežití.

Sázka na Diega Costu se zatím nevyplácí, Matheus Cunha si nedrží výkonnost a Jimenez se stále neoklepal z dlouhého zranění. Hlavni kouč musí najít jedničku, která bude cítit důvěru. Neustálá rotace neprospívá nikomu.

Plán do zbytku sezóny

Již zmíněné problémy týmu nasvědčují, že ve zbylých kolech to bude boj o přežití. Pokud se ale v létě přivede kvalitní střelec a Podence s Adamou zapracují na produktivitě, příští ročník mohou Wolves atakovat TOP 10.

Wolverhampton do konce sezóny čekají z velké trojky ještě Chelsea, Arsenal a Manchester United. Z konkurence v boji o přežití přivítá Everton a Crystal Palace, venku nastoupí na Leicesteru a Nottinghamu.

Zdroj: Premier League

Po dvou týdnech se vrací anglická Premier League, nejsledovanější klubová fotbalová soutěž světa. Ve 29. kole vyzvou Citizens v Manchesteru Liverpool, Chelsea čeká na domácí půdě nevyzpytatelná Aston Villa.

Manchester City vs. Liverpool

Největší šlágr posledních ročníků má letos pro oba celky trochu jiný význam. Domácí musejí bezpodmínečně vyhrát, aby udrželi krok s vedoucím Arsenalem. Liverpool je sedm bodů za TOP 4, kterou pokud neukope, nesplní základní sezónní cíl.

Největším tématem je zdravotní stav Erlinga Haalanda. Nejlepší střelec ligy neodcestoval na březnový reprezentační sraz a byť dle britských médií byl hlavním důvodem strach Manchesteru o hráčovo přetížení, norský snajpr se nezúčastnil čtvrtečního tréninku.

Liverpool v březnu naznačil potenciál obměněné ofenzivy, obrana ale i po návratu Virgila van Dijka hoří. Citizens mají kvalitu s Haalandem i bez, v závislosti na sestavě se mění pouze herní systém.

Newcastle vs. Manchester United

Newcastle velkou část sezóny vypadal na Ligu mistrů více než Manchester United, start kalendářního roku celou situaci otočil, uzdravením Alexandera Isaka se ale Magpies vrátili k dobré formě.

V domácím prostředí to Newcastlu jde, touha po pomstě za finále Carabao Cupu bude hráče v černobílém hnát dopředu. Stejně tak ztráta pouhých dvou bodů na TOP 4 a fakt, že Tottenham či Liverpool nejsou v optimální pohodě.

Red Devils budou navazovat na povedený začátek roku a cokoli krom tří bodů by pro ně byla při aktuální formě Marcuse Rashforda ztráta. Jejich náskok na soupeře je přeci jen stále tříbodový a v sázce je hodně. Liga mistrů!

Chelsea vs. Aston Villa

Zápas o naději. Chelsea se výhrou může udržet ve hře o Ligu mistrů. Stále se masivní investice do kádru ne a ne naplno ukázat a Blues nic krom TOP 4 nebudou považovat za úspěch. Na Konferenční ligu nikdo na Stamford Bridge není zvědavý.

Naopak ve Villa Parku by ji brali a po angažování Unaie Emeryho si o ni dobrými výkony říkají. Z 11. příčky ztrácí na TOP 7 pět bodů, navíc má již zápasy s Arsenalem a Manchesterem City za sebou. Plus faktor Emery, který zkušenostmi a kvalitou dokáže vytáhnout i horší tým.

Zdroj: Premier League