Arsenal útočí na první ligový titul od sezóny 2003/04. Ne díky jedné individualitě, ale především kvalitními týmovými výkony. Velkým lídrem každopádně je letní posila z Manchesteru City Oleksandr Zinčenko.

Ze startu ročníku Gunners táhl Gabriel Jesus, postupně roli lídra převzal Bukayo Saka. Prosinec a start ledna patřil Martinu Odegaardovi a celý leden byl v režii Eddieho Nketiaha a Oleksandara Zinčenka.

Vítězná mentalita

Na úvod vhled do Zinčenkova přístupu k zápasům. Jeho nasazení a koncentrace na týmový úspěch jsou zřídkakdy vídané, na jeho emocích fanoušek ani nepozná, jestli zrovna hraje, nebo sedí na lavičce. Vždy žije s týmem na 100 procent.

Z Manchesteru City má zároveň zkušenosti se ziskem velkých trofejí. A ty se budou mladému týmu ve finále boje o celkové prvenství hodit. Zinčenko zná náročnost cesty za titulem v Premier League a dle slov Mikela Artety je to právě on, kdo si bere na starost motivační proslovy a zároveň otevře hovoří o prvním místě.

Přepínání systému

Teď k Ukrajincově přínosu po herní stránce. Zinčenko je pro Artetu klíčový, jelikož je zvyklý nastupovat i ve středu pole. Byť na papíře Arsenal hraje na čtyři obránce, v zápase se Zinčenko posouvá o linii výš a Arsenal útočí v systému 3-3-1-3.

Rozestavení vypadá zvláštně, ale Zinčenko se vskutku zasune na levou stranu vedle Thomase Parteyho a Granita Xhaku. Při ztrátě míče a rychlém brejku soupeře se na levou stranu defenzivy stahuje Xhaka nebo Zinčenko podle toho, kdo to má zrovna blíž.

Možná to vyznívá trochu chaoticky, avšak Arsenalu to neuvěřitelně funguje. Díky Zinčenkovi. Ten totiž oběhá neuvěřitelnou plochu prostoru na levé straně, protože se aktivně podílí na výstavbě hry. Hlavně ve formě předfinálních přihrávek.

Xhaka nemusí hasit

Se Zinčenkovou všudypřítomností souvisí i zlepšené výkony Xhaky. Švýcarský reprezentant sbíral v minulých sezónách karty ve velkém, jelikož hasil ztráty své i spoluhráčů. Letos ale než soupeř založí brejk, už je u něj Zinčenko a už je ozbrojen.

Xhakovi kooperace se Zinčenkem vyhovuje i proto, že Ukrajinec není rychlostním typem beka a Gabriel Martinelli svou rychlostí a souběžně pracovitostí pokryje lajnu v podstatě sám. Při bránění si pak Zinčenko se Xhakou mohou měnit pozice, jelikož jsou oba leváci a oba mají s levou obranou zkušenosti.

Zdroj: Premier League

Nejvyšší německá fotbalová liga je v tomto ročníku nezvykle vyrovnaná. Po osmnácti zápasech je rozdíl mezi prvním a šestým týmem tabulky jen pět bodů. Bude se na konci sezóny radovat opět Bayern?

6. místo – Eintracht Frankfurt, 32 bodů

Co hovoří pro: Tým pod vedením výborného trenéra Olivera Glasnera nepřišel v zimě o žádnou velkou hvězdu. Své soupeře je schopen převálcovat rychlou, přímočarou hrou a navíc i v Evropě ukazuje, jak je těžké se dostat do jejich kompaktní defenzivy.

Co hovoří proti: Právě fakt, že Frankfurt i na jaře bude hrát evropské poháry, může Eintrachtu ztížit boj o titul. V posledních dvou sezónách se navíc tým vyznačoval hodně kolísavou formou.

5. místo – Freiburg, 34 bodů

Co hovoří pro: Klub hospodaří dlouhodobě velmi rozumně, kontinuita je velmi důležitá. Trenér Streich působí na svém postu přes deset let. Navíc není na Freiburg vyvíjen absolutně žádný tlak, může jen překvapit.

Co hovoří proti: Jedná se o tým poctivých pracantů, kterému chybí nějaký rozdílový hráč. Freiburg také nemá výraznějšího kanonýra, ze všech šesti aspirantů na titul má nejméně vstřelených branek.

4. místo – Borussia Dortmund, 34 bodů

Co hovoří pro: Mix talentovaného mládí a zkušených rutinérů, skvělá atmosféra na stadionu a velká touha být tím, kdo přetrhne dlouhou šňůru titulů Bayernu. Terzić a spol. určitě pro to udělají maximum.

Co hovoří proti: Někdy se zdá, že Dortmundu chybí lídr, který by povzbudil a nakopl tým, když se nedaří. Borussia působí občas na hřišti lehkovážně, někdy zbytečně ztrácí body, které na konci mohou chybět.

3. místo – RB Lipsko, 35 bodů

Co hovoří pro: Svěží vítr, který přinesl do Lipska trenér Marco Rose, dobrá forma ofenzivních hráčů, mezi nimiž vyniká hlavně Nkunku, udržení Gvardiola i ustálená sestava.

Co hovoří proti: Lipsko bude hrát na jaře také evropské poháry, uvidíme, jak to tedy skloubí s Bundesligou. Je třeba vyvarovat se zraněním a nastartovat Tima Wernera.

2. místo – Union Berlín, 36 bodů

Co hovoří pro: Union nehraje pod žádným tlakem, tým je dlouho spolu, je sehraný, má jasný herní plán, doma hraje před skvělou kulisou, je silný ze standardek a vzduchu, dokáže vyhrávat i vyrovnané zápasy.

Co hovoří proti: Také Union bude na jaře hrát evropské poháry. Vzhledem k náročnému hernímu projevu může týmu dojít dech a může přijít menší či větší výsledková krize, trenér Fischer a jeho tým ale jistě udělají všechno proto, aby se to nestalo.

1. místo – Bayern Mnichov, 37 bodů

Co hovoří pro: Bayern má pořád nejlepší kádr v soutěži, když roztočí kolotoč ofenzivních kombinací, málokterá obrana odolá. Navíc je v klubu nastavena taková atmosféra, že všichni neustále jedou na sto procent.

Co hovoří proti: Bude záležet, zda trenér Nagelsmann toto nastavení dokáže přenést na své svěřence. Po odchodu Lewandowského chybí typický zabiják, obrana je někdy náchylná při rychlých brejcích soupeřů.

Zdroje: Kicker, Instagram Bundesligy

Páteční podvečer nabídl další zápas Cristiana Ronalda v saúdskoarabské lize. Jeho Al-Nassr tentokráte vyrazil na půdu celku Al-Fateh, který bychom před utkáním hledali ve středu tabulky. Jak si Portugalec vedl?

Cristiano Ronaldo za sebou má další zápas v novém prostředí. Konkrétně třetí soutěžní. Jestli ale někdo čekal, že pro něj bude saúdskoarabský fotbal jednoduchou lahůdkou, pak se pořádně zmýlil.

Portugalská legenda se totiž stále ne a ne pořádně chytit. V prvních dvou zápasech čelil kritice, dokonce i ze strany trenéra Rudiho Garcii. V tom druhém dokonce fanoušci na stadionu zpívali jméno Lionela Messiho.

S výkony Ronalda se hodně spojovalo slovíčko „ghosting“, což pochopitelně mělo značit jeho neviditelnost v utkáních. Nicméně ve třetím duelu už trochu vidět byl. Dostal se do šancí, ale mimo to nijak zásadně nezářil

Ve 24. minutě byl blízko prvnímu gólu v novém angažmá, po efektním zpracování využil čas a prostor, aby si vypracoval brankovou příležitost, kterou využil. Jenže se nacházel v ofsajdu, kvůli čemuž gól neplatil.

Zhruba o deset minut později se po povedené kombinaci dostal do velké šance poté, co jeho spoluhráč Anderson Talisca nastřelil i kvůli zákroku tyč. Od tyče se míč odrazil přímo k nohám Ronalda.

V nejlepší formě by Portugalec podobnou příležitost rozhodně využil. Jenže nyní mířil vysoko nad bránu a posléze jen zoufale rozhodil rukama.

Do další šance se dostal Ronaldo na konci prvního dějství. To mu byl míč předložen téměř na zlatém podnose téměř k penaltovému puntíku, jenže namísto do sítě letěla rána držitele pěti Zlatých míčů do břevna.

Gesto jeho spoluhráče, který mu do šance přihrával, bylo vypovídající.

Ve druhé půli Ronalda téměř nešlo vidět. Vyfasoval žlutou kartu. Nicméně v nastavení jeho spoluhráči vybojovali pokutový kop a nějakou dobu to vypadalo, že jej kapitán Al-Nassru zahrávat nebude.

Nakonec si však přišel převzít míč a penaltu s přehledem uklidil do sítě, čímž srovnal na 2:2. Zvládl tak klíčový moment.

Zajímavé pak jsou i pohledy do statistik. Ronaldo dokončil úspěšně pouze 2 driblinky ze 7. Připsal si pouze 17 úspěšných přihrávek za celých 90 minut a víceméně nijak nevyčníval. Naopak.

Zdroj: Twitter