Matěj Radosta a Lukáš Ambros? Pro mě nejsou překvapením, tvrdí kouč české U18 Tomáš Kulvajt

Pro mnohé fotbalové fanoušky, kteří nesledují detailně reprezentační či prvoligovou scénu, byla překvapením nominace některých hráčů do reprezentačního áčka pro Ligu národů. Naopak trenéři, kteří se pohybují u mládežnických reprezentací, považují šanci pro nová jména za naprosto adekvátní. Například kouč národního týmu hráčů do osmnácti let Tomáš Kulvajt zná některé „objevy“ v áčku už od jejich dorosteneckých let. I o tom hovořil v exkluzivním rozhovoru pro Ruik.

• „Je skvělé, kam se dostali,“ chválí kouč „osmnáctky“ nové reprezentanty
• Kulvajt spolupracoval s boleslavským trenérem Majerem u mládeže pražské Dukly
• „Další průběh ligy je otevřený,“ míní Kulvajt

Matěj Radosta jako důkaz: Cesta do reprezentace nekončí ve dvaceti

Čekal jste, že se do reprezentace dostane například záložník Matěj Radosta z Teplic?

Paradoxně, když jsem začínal jezdit jako pozorovatel pro trenéry mládežnických reprezentací, byl v ročníku narození 2001 Matěj Radosta. Patřil do kategorie U17 a v té době už nakukoval i do dospělého fotbalu. Je skvělé, kam se nyní dostal.

Ukazuje to na fakt, že někdo se do reprezentačního áčka propracuje později, než třeba hned ve dvaadvaceti letech. Pokud v tom věku hráč není v reprezentaci, tak fotbalový svět pro něj nekončí. Někomu to trvá trošičku déle. Matěj Radosta se na reprezentační úroveň dopracoval v pětadvaceti.

Zázrak jménem Ambros a tvrdá realita přechodu do dospělých

A co třeba Lukáš Ambros?

Taky ho znám, byť hrál v Německu, v Polsku a teď je v Belgii. Když jsem byl součástí realizačního týmu Radka Bejbla u reprezentační „devatenáctky“, patřil k přirozeným lídrům. Fotbalista potřebuje i štěstí. Postupně se přes „jednadvacítku“ vypracoval do reprezentačního áčka a v budoucnu může být jedním z jeho tahounů.

Jak těžký je pro mladé fotbalisty přechod do kategorie dospělých?

Nevím, jestli se to dá předem poznat. Je za tím hodně práce. Hlavní zlom mladíky teprve čeká. Budou muset už v mládeži potvrzovat výkonnost, protože pro každého mladého hráče je případný posun mezi dospělé klíčový pro jejich kariéru.

Boleslavský fenomén pod vedením Majera: Úspěch i bez velkých posil

Ke kterému prvoligovému klubu máte po sportovní stránce nejblíže?

Jsem rád, že se daří Mladé Boleslavi. Její trenér Aleš Majer je můj kamarád. Strávili jsme spolu téměř pět let v pražské Dukle jako kolegové trenéři u mládeže. Ale pokud jde o Mladou Boleslav, tak po loňské sezoně, kdy měla složitý podzim, už předvedla dobré jaro. A teď odstartovala sezonu úžasným způsobem.

Překvapuje vás dosavadní boleslavské tažení?

Ač tam nastaly odchody, například Michala Ševčíka do Sparty a odtud do Legie Varšava, Romana Macka do pražské Sparty, Chrise Kabonga do Viktorie Plzeň, není to znát. A příchody? Nula, když nepočítáme hostování až v průběhu podzimu. Je tam vidět trenérova práce. Fotbal v podání Mladé Boleslavi mě baví.

Jsou podle vás schopni udržet současný trend, který je dovedl na třetí místo?

Situace v tabulce se může změnit. Je to otevřené. Ale věřím, že pokud budou boleslavští hráči zdraví, tak budou chtít jednoznačně pokračovat ve způsobu hry. A to by mohlo nést výsledky tak, aby byli co možná nejvýše v tabulce.