Kuchta už není jen bojovník, kritizovaný Brabec stoperskou jedničkou. Kteří hráči nejvíc vydělali na absenci opor reprezentace?

Česká reprezentace získala z červnového srazu reprezentace čtyři body a drží se na třetím místě své tabulky Ligy národů, přestože jí chybělo několik zraněných opor. Kteří hráči využili herního času a řekli si o větší prostor do budoucna?

Jan Kuchta

Kuchta se první reprezentační pozvánky dočkal loni na podzim a pravidelně naskakoval na poslední minuty. Za úkol měl běhat a bojovat. Zranění Patrika Schicka ho ale dostalo do role prvního útočníka pro červnové zápasy Ligy národů a hroťák Lokomotivu Moskva dost možná životní šanci chytil za pačesy.

Proti Švýcarsku vstřelil gól na 1:0, následně se Španěly byl u obou českých branek (1+1) a i v zápasech v Lisabonu a Malaze patřil výkonem k nejlepším na hřišti. Upevnil si pozici reprezentačního útočníka číslo 2, ve hře je ale i varianta s útočným tandemem Schick-Kuchta. Uvidíme co Jaroslav Šilhavý vymyslí.

Jakub Brabec

V nepřítomnosti Tomáše Kalase či Tomáše Holeše musel trenérský štáb skládat novou stoperskou trojici. Na posledním srazu výkonem zaujal Brabec a obránce Arisu Soluň obstál i proti špičkovým evropským výběrům.

Pozice prostředního stopera mu sedla, vedle sebe si kočíroval mladého Davida Zimu, dobře četl hru a vystupoval, nebál se riskantně rozehrávat. Když přihlédneme na konzervatismus Šilhavého, Brabec si pravděpodobně na následující měsíce zajistil místo v sestavě.

Jaroslav Zelený

Levý bek je dlouhodobě velkým problémem reprezentace. Od Eura se na levé straně nechytili Aleš Matějů, Filip Novák ani Aleš Matějů a když už se zdálo, že post wing-beka by mohl vyhovovat Jakubu Janktovi, proti Španělsku se zranil.

Prostor v červnu dostal Jaroslav Zelený a velký defenzivní univerzál se s náročnou pozicí vypořádal slušně. Nelze s ním pravděpodobně počítat jako s dlouhodobou jedničkou, avšak minimálně naznačil, že zde může alternovat a že zde zahraje rozhodně lépe než Matějů s Havlem.

Zdroj: Česká fotbalová reprezentace