Krásné gesto fanoušků Unionu Berlín! Kapacita stadionu díky nim byla překročena o 455 diváků
Že postup do Bundesligy byl pro Union Berlín velkou věcí, to je již věc poměrně známá. Nelze se tak divit, že se mohutně slavilo. Velkým svátkem tak byl historicky první zápas klubu na nejvyšší úrovni v neděli proti Lipsku na domácí půdě. Fanoušci si jej až na prvních patnáct minut, kdy protestovali proti systému, jímž se Sasové dostali na vrchol, převelice užívali. Díky pěknému gestu se navíc na stadion dostalo téměř o 500 lidí více, než je vůbec jeho kapacita. Ačkoliv pouze obrazně.
Debutový zápas Unionu na nejvyšší ligové úrovni v Německu sice výsledkově nevyšel podle očekávání, když nováček podlehl Lipsku 0:4. I přesto se jednalo o velký svátek a především o velice emotivní moment. Došlo totiž na dojemné a nádherné gesto ze strany fanoušků.
Kapacita stadionu berlínského celku se pohybuje na čísle 22 012 míst. Do oficiálních statistik návštěvnosti však během historicky prvního duelu celku z hlavního města Německa byla zapsána vyšší číslovka. Dle ní se na duel proti Lipsku přišlo podívat 22 467 fanoušků, což je o 455 lidí více, než jaká je povolená kapacita.
To vše bylo způsobeno akcí a iniciativou zvanou „Endlich dabei“, což lze volně přeložit jako „Konečně u toho“. A tato iniciativa měla především jeden úkol. Dostat na stadion i fanoušky, kteří se tohoto historického momentu nedožili. Aby mohli být u toho, když jejich milovaný tým konečně odehrál zápas na nejvyšší ligové úrovni.
Když se tedy před začátkem utkání rozezněla klubová hymna, fanoušci zvedli 455 fotografií svých blízkých, jenž Unionu fandili během svého života a kteří doufali, že by se jednou tohoto historického momentu mohli dočkat, jenže neměli to štěstí.
Zajímavé je, že za každého z těchto 455 fanoušků navíc byla oficiálně zaplacena vstupenka, tudíž se s nimi tedy reálně po fyzické stránce počítalo. I proto se oficiální návštěvnost počítá vyšší, než jaká je reálná kapacita stadionu.
Zkrátka se jednalo o nádherný a emotivní moment, kterých ve fotbale není nikdy dost.
