Komentář: Ukrajina v domácím prostředí? Pouze vyvrcholení dlouhodobého nezájmu o reprezentaci
Eden se zahalil do žlutomodré. Češi, oficiálně domácí, hráli spíše venkovní utkání. Poměrně neobvyklá situace je ale pouze vyvrcholením nezájmu českých fanoušků o reprezentaci.
- Ukrajina měla v Edenu domácí prostředí
- Kritiku sklidila FAČR, ta však dělala vše proto, aby tomu tak nebylo
- Česko ani Liga Národů fanoušky dlouhodobě netáhnou
- Změní se situace v nejbližší době?
Ukrajina v domácím prostředí
Jak už bylo zmíněno v úvodu, utkání přineslo poměrně zvláštní kulisu. Ukrajinci měli na tribunách jasnou převahu. Nejednalo se jen o sektor hostí a jeho přilehlé tribuny, nýbrž o většinu stadionu. I na Severu, tedy tribuně, která normálně slouží jako kotel slavistickým fanouškům, bylo víc podporovatelů Mudryka a spol.
Samotní ukrajinští hráči tohle absolutně nečekali a po zápase byli překvapeni. Naopak Češi byli zklamaní. Ani pořádně nevěděli, pod kterou tribunu by měli jít zatleskat a poděkovat za podporu, a tak pouze poměrně rozpačitě zmizeli do kabiny.
Své zklamání vyjádřili v rozhovorech Václav Černý nebo kapitán Tomáš Souček. Ten mluvil o tom, jak je nadšen z fanouškovské podpory Slavie, Sparty, Plzně, Baníku a ligového fotbalu vůbec, ale že ho mrzí, že u reprezentace je podpora skoro na bodu mrazu. Také se nechal slyšet, že hráči, realizační tým a lidi kolem jsou v tom všem sami.
Václav Černý volil ostřejší slova. V rozhovoru celou situaci nazval jako strašidelnou, mluvil o tom, že už nesmíme dopustit, aby se lístky prodali soupeři, a že bude raději hrát na prázdném stadionu než doma pro Ukrajince.
Kroky FAČR a distribuce vstupenek
Z vyjádření křídelníka skotských Rangers by mnoho lidí mohlo usoudit, že FAČR přišla se špatnou distribucí lístků. Mnoho lidí něco podobného opravdu usoudilo. Stejně tak na sociálních sítích nechyběly diskuse, že za plný stadion ukrajinských příznivců může právě FAČR, někteří dokonce obviňovali vládu, případě za celou věcí hledali přednostní prodej pro Ukrajince.
Samozřejmě nic z toho není pravda. FAČR, která registrovala zvýšený zájem ukrajinských fanoušků, ve skutečnosti udělala mnoho kroků proto, aby měli Češi domácí prostředí. Permanentkáři Slavie měli přednostní právo na nákup a slevu 30 %. Fanoušci, kteří podpořili národní tým na mistrovství Evropy v Německu, měli dokonce 50% slevu a o půlku levnější vstup měli i děti do 150 centimetrů. Nelze opomenout akci „Vezmi dědu na fotbal“ a vstup zadarmo pro osoby starší 63 let.
Ale výsledek? Žádný. Teprve potom, co byly vstupenky vyslány do volného prodeje, došlo po měsíci k vyprodání zápasu. Bůhví, jaká by byla návštěva bez ukrajinských fanoušků, kteří měli příležitost podpořit svůj národní tým, navíc v těžké době. Zbývá si tedy klást otázku, proč je podpora Čechů tak slabá?
Česko ani Liga Národů netáhnou
Zní to možná až moc jednoduše, ale je to tak. V lize zažívá atmosféra, fandění a vše kolem toho neskutečný boom. Zejména se to týká pražských velkoklubů. Už dávno neplatí, že je vyprodáno jen na velké zápasy v Evropě nebo derby. Oba týmy mají vyprodáno desítky zápasů v řadě a fanoušci chodí na svůj klub, ne na soupeře.
U reprezentace je to ale jinak. Je to takový český nešvar, ostatně i Sparta se Slavií by o něm (naštěstí již v minulém čase) mohly vyprávět. Chození spíše „na soupeře“ než na vlastní reprezentaci je v poslední době běžné. Stačí si vzpomenout na naši účast v Lize Národů „A“ v sezóně 2022/23. Zatímco na Španělsko a Portugalsko bylo dlouho dopředu vyprodáno, proti Švýcarsku byl Eden poloprázdný.
Ukrajina, Gruzie i Albánie, tedy momentální soupeři národního mužstva v Lize Národů „B“ jsou pro fanoušky ještě méně atraktivní než Švýcarsko. Ostatně u Albánie jsme se o tom už mohli přesvědčit, neboť její fanoušci si v Edenu během kvalifikace na letošní mistrovství Evropy zvládli vytvořit podobné domácí prostředí jako Ukrajinci.
Na zmiňované mistrovství Evropy dorazilo přes deset tisíc českých příznivců, což je skvělé číslo. Skvělá byla i atmosféra, jež to provázela. Ale pro mnoho fanoušků se opět jednalo pouze o „zájezd“ na soupeře a euforii z finálního turnaje, jež chtěl každý zažít. V podobném duchu ostatně mluvil i Tomáš Souček.
Neuspokojivé výsledky na mistrovství Evropy a posledních let, nespokojenost s FAČR a českým fotbalem jako celkem a celkový nezájem o reprezentaci, který je v Praze ještě větší než v jiných městech, tak dopomohly k tomu, co se stalo.
Výhled na příští zápasy
Dá se očekávat, že Albánci budou chtít zopakovat to, co naposled, a je jasné že ani Gruzínci, jejichž země zažívá fotbalovou extázi, se nebudou chtít nechat zahanbit.
Jak Souček, tak Černý věří, že výhrou proti Ukrajině namotivovaly fanoušky a utkání s Albánií a Gruzií se tak ponesou v jiném duchu.
Mohl by k tomu přispět ještě jeden faktor. Česká reprezentace dlouhodobě neměla stálý „kotel“, který by je na každém domácím zápase podporoval. To se v poslední době snaží změnit fanoušci z řad uskupení Fanatismus Česko. To se několikrát prezentovalo povedenými choreografiemi, chorály, neúnavnou, a především sjednocenou podporou.
Před utkáním s Ukrajinou však na svých sociálních sítích oznámilo, že pro úspěšné pokračování iniciativy se bude třeba soustředit na jednu událost, do níž bude investováno maximum energie a úsilí. Tím nebyl a neměl být zápas proti Ukrajině, ale ten za měsíc proti Albánii.
Nezbývá tak nic, než doufat, že atmosféra a kulisa bude úplně jiná a že si fanoušci naleznou cestu na stadion. Reprezentace i český fotbal si to i přes své nedostatky rozhodně zaslouží.
Zdroje: X, Facebook, FAČR
