KOMENTÁŘ: Suchopárkův rozhovor je v mnohém trefný. Leccos si ale neobhájí

Když Jan Suchopárek přišel k reportérům ČT Sport naposledy coby trenér české jednadvacítky, asi nikdo nečekal, že bude povídání s ním natolik emotivní, upřímné a zajímavé. Co ale vlastně lodivod výpravy Lvíčat řekl?

• Suchopárkův závěrečný rozhovor otevřel hodně diskuzí
• Trenér rozebíral téma hrdosti reprezentovat
• Zmiňoval ale i nedostatečný kádr na to konkurovat špičce

Jan Suchopárek během svého času na lavičce národního týmu do 21 let dovedl Česko na dvě mistrovství Evropy. Prošel dvě těžké kvalifikace a logicky byl v pozápasovém rozhovoru v emocích. Dalo by se říct dojatý.

Pokud si rozhovor na ČT Sport pustil o den později, možná si u některých vět zamýšlel, proč je vůbec řekl. Jeho monology každopádně působí autenticky a upřímně, což je v českém fotbale málo vídaný jev. Na to říct pravdu zkrátka často chybí odvaha.

Reprezentovat je opravdu čest

Asi nejvíce v médiích rezonovalo a rezonuje prohlášení, že se Suchopárkovi šest hráčů omluvilo z reprezentace z důvodu dovolené. Předně je třeba podotknout, že trenér nespecifikoval tento sraz, takže mohlo jít i o omluvenky kdysi v minulosti.

Aktuálně bychom totiž šest důležitých a nepřítomných hráčů hledali těžko. Jedním z nich je určitě Antonín Kinský, který na turnaj nechtěl jet jako druhý gólman. Dále se nabízí Matěj Jurásek, jenž ale celé jaro v Anglii promarodil. Další tipy na omluvenky kvůli dovolené mě ani po dlouhém dumání nenapadají …

Najít konkrétní jména však aktuálně není tak důležité, jako celkové sdělení Suchopárka. Ten prohlásil, že reprezentace by vždycky měla být čest. Pod to se nelze než podepsat, zvláště když hráči za oblékání národního dresu berou ještě speciální plat, tudíž si reprezentací své země ještě vydělají.

Uražení se a omluvení se že srazu kvůli pozici náhradníka není v českém fotbalovém nároďáku nic ojedinělého. A to je smutné. Stačí se podívat do jakéhokoli afrického výběru, jak obrovskou ctí pro každého hráče je jen to, že může jako člen kádru jet bojovat za znak na prsou.

Na Euru se dalo uhrát víc

Když se trenér jednadvacítky začal bavit o možnostech kádru, s řadou vyjádření už by se dalo polemizovat. Hodně nešťastná byla slova o hráčích, kteří ve svých klubech nehrají. Ty totiž Suchopárek vůbec brát nemusel.

Do nominace se nevešel autor deseti gólů za Boleslav Matyáš Vojta, opora středu pole Hradce Králové Tom Slončík nebo Matěj Mikulenka, který pomohl několika góly Olomouci vyhrát MOL Cup.

Role trenéra reprezentace je nevděčná, ať už v jakékoli kategorii. Po turnaji jsme všichni chytří, ale nenasadit v žádném ze dvou klíčových zápasů nejproduktivnějšího hráče Liberce Višinského a dát pár minut druhému nej střelci ligy Vechetovi, to byly už na první pohled velmi riskantní tahy. Nevyplatilo se, a chyba jde logicky za trenérem.

Zdroj: Autorský text