Komentář: Fanoušci českého fotbalu prožili jeden z nejhorších večerů. Byl smolný i ostudný
Predikce nebyly kdovíjak pozitivní, takový průběh čtvrteční devadesátiminutovky však čekal málokdo. Češi utrpěli v Albánii tři kruté rány do srdce, přičemž zvláště pro fanoušky byl každý další úder čím dál bolestivější.
Je to paradox. Jmenovitě i při pohledu na klubovou příslušnost hráčů v nominaci má česká reprezentace nejsilnější výběr za posledních deset let. Přesto se bude do posledního kola klepat o postup. Ruku Mojmíra Chytila nechme stranou, byla to smůla. Ani výkon v 11 mužích však za nic nestál.
Vyvolení Šilhavého nepodrželi
Bylo by snadné a nespravedlivé vše svalit na trenéra, vždyť finální produkt v podobě výkonu nakonec přinášejí hráči. A ti v Tiraně neukázali nic. Střela v první minutě, od té doby nic. Tato věta se dá použít jak na shrnutí nevýrazného výkonu Jana Kuchty, tak k popisu vystoupení celého národního týmu.
Abychom byli ke Kuchtovi fér, vyhořel v podstatě každý. Jiří Pavlenka nechytal ani nevybíhal na míče za obranu. Jurásek? Ten lisabonský mě nebavil, za což samozřejmě může i slabá minutáž.
Největším zklamáním jsou samozřejmě ti, od kterých se čekalo, že tým potáhnou. Dvojice z West Hamu přijela v nejlepší formě za poslední dva roky. Na hřišti to však působilo, jako by se vrátili ti Češi, které před rokem v Anglii fanoušci i experti ostře kritizovali.
Nervózní Šilhavý též viníkem
Za sázku na Chytila se při slušné formě jde těžko zlobit, poločasové střídání ale zavánělo průšvihem. Ladislav Krejčí ve stoperské dvojici značí mnohem větší riziko. A to ve smyslu toho, že se prokáží jeho defenzivní nedostatky. Tak se stalo a reprezentace ztratila šanci bodovat s velkým přispěním sparťanského kapitána.
Již na tiskových konferencích před zápasem v Albánii byl na Šilhavém cítit stres. Snažil se ho zakrývat jeho typickým úsměvem, kostrbaté odpovědi, které byly obvykle pouhou frází typu „Albánie je kvalitní, ale chceme vyhrát“, však působily opravdu podivně.
Český fanoušek v podstatě nevěděl, co si o výpovědích Šilhavého myslet. Jedna plochá věta za druhou zněly, jako by se Šilhavý odpovědi naučil předem a zároveň vůbec nepřemýšlel, jak na posluchače zapůsobí.
Tiskovky s ním byly totiž novinářům asi tolik přínosné, jako VAR před dvěma týdny hlavnímu sudímu v utkání Tottenhamu s Liverpoolem.
A že se Šilhavý po zápase před naštvaný národ na tiskové konferenci posadil s úsměvem jen potvrzuje fakt, že je čas něco změnit. Trenérovy absurdní výpovědi posunul na nejvyšší level již jen komický překlad albánského tlumočníka, který po jedné z otázek domácích novinářů řekl „Opravdu upřímně vám přeje hodně štěstí. Nemyslí to ironicky.“
Zdroj: Česká fotbalová reprezentace, UEFA
