Kluby a hráči s jejich agenty v době pokoronavirové? Nelítostný souboj, vítězem musí být vždy klub, aby přežil

Fotbal, tak jako jiné sporty, se v nynější době ocitají v pozici, kterou nepamatují a bude trvat velmi dlouho, než se všichni s touto situací srovnají. Jak se předtím dostávali do popředí hráči, nebo spíše jejich čím dále více nenasytní agenti, kteří v prvním případě viděli svůj vlastní finanční zisk a potom vše ostatní, tak musí být všichni neprodleně odstaveni na druhou kolej.

Proč? Všechny tyto malé i velké fotbalové hvězdy vždy hrají za mužstvo, které má svého majitele, nebo konsorcium více vlastníků. Každý klub musí mít stanoven na každou sezonu rozpočet na celkové fungování, kde nemalé procento z rozpočtu zaberou platy hráčů. Jistě, jsou výjimky, kdy majiteli jsou miliardáři nebo například nějaký šejk z arabského světa, ale těch se tato doba bude také týkat, ovšem ne tak bytostně, jako ostatních.

Skoro každý klub bude muset pečlivě zvážit, jakou finanční částku za případnou posilu obětuje a jestli by tyto peníze v budoucnosti neměly velmi neblahý vliv na samotnou existenci klubu. Jestli to spíše nebude v praxi fungovat tak, že bude převládat výměna hráčů mezi dvěma kluby a případný finanční doplatek za přestup žádanějšího hráče.

O velkých přestupech se zatím jen mluví, ale všichni, třeba i v anglické Premier League čekají na to, jak aktuální sezóna dopadne. Kdyby se totiž nedohrála, tak by všechny kluby přišly o obrovské finanční částky za televizní práva, což by byl obrovský zásah do rozpočtu každého z klubů.

Dva příklady z francouzského fotbalu – druhého týmu Ligue 1, Olympique Marseille, který pravděpodobně opustí Florian Thauvin, jenž má kontrakt do roku 2021, ale jeho finanční požadavky byly tak velké, že je vedení odmítlo akceptovat. Bude si hledat jiné angažmá – jestli ho ale najde, to se teprve uvidí.

Dále vedení informovalo hráče prvního mužstva, že kompletní výplaty za tuto sezónu dostanou jenom tehdy, jestli se sezóna dohraje. V rozpočtu za televizní práva by tak chybělo 27 miliónů eur a bez těchto financí by klub na platy hráčů prostě neměl, jak sám přiznal prezident klubu Jacques-Henri Eyraud.

Na Slovensku je v likvidaci tradiční klub ze Žiliny, neboť se jeho předseda Josef Antošík s hráči prvního týmu nedohodl, o kolik se jim sníží platy. Ať je pravda na jedné, či druhé straně, tak co by tito hráči dělali, kdyby za nějaký měsíc na jejich platy skutečně nebylo? Určitě by se jich domáhali u soudu a osud klubu by byl většině úplně lhostejný.

Aby bylo co nejméně klubů v likvidaci, musí vzhledem k hráčům a hlavně jejich agentům zaujmout většina celků tvrdý a nesmlouvavý postoj. Dá se tak předpokládat, že u většiny nastane doba šetření a spoléhání se na vlastní odchovance, což by ovšem mělo fotbalu jen a pouze prospět.