Kdyby byl Eden větší, nemělo by finále takovou atmosféru, říká Strašák

Byla to velká událost pro celou Českou republiku, když se v Praze hrálo finále Evropské konferenční ligy. Fanoušci West Hamu i Fiorentiny si každopádně stěžovali na nízkou kapacitu Fortuna Areny, s čímž nesouhlasí bývalý šéf tribuny Sever Lukáš Vala Strašák.

Když se před rokem rozhodlo o pořadatelství Fortuna Areny coby hostitele finále Konferenční ligy, fanoušci i hráči Slavie věřili, že by to mohla být ideální motivace pro dlouhou cestu Konferenční ligou. A sešívaní se vskutku přes tři předkola dostali až do skupiny.

Poté to ale byla bída, přestože los sešívané poslal do papírově lehké skupiny s Kluží, Ballkani a Sivassporem. Slavia vyhrála jen dvě utkání s kosovským týmem a umístěním na třetí pozici pro ni pohárová sezóna skončila.

Přesto ve finále nakonec figurovali tři slávisté, kteří jsou zároveň nepostradatelnou součástí reprezentace. Na straně londýnského West Hamu to byli Vladimír Coufal a Tomáš Souček, italskou Fiorentinu reprezentoval Antonín Barák.

Členové obou týmů sice Čechům domácí finále přáli, zároveň je ale netěšilo pouhých 19 tisíc míst sedaček. Lístky se tak na černém trhu prodávaly i za 50 tisíc korun, do Prahy dorazilo přibližně 30 tisíc fanoušků bez vstupenky.

„Viděl jsem, že oba tábory skvěle fandily. Oba týmy si stěžovaly na kapacitu Edenu. Chápu to, ale nedávno jsem byl na West Hamu, kde bylo 60 tisíc lidí a atmosféra byla příšerná,“ řekl v pořadu Mimo hřiště Lukáš Vala Strašák.

Naopak zaplněná Fortuna Arena byla slyšet, euforii pomohl rozhodující gól Jarroda Bowena v 90. minutě. Fanoušci Hammers pak ještě déle než hodinu a půl slavili přímo na tribunách, i díky dobré práci DJ, který držel dobrou atmosféru oblíbenými anglickými písničkami.

„Vím, že v Anglii jsou jiné zápasy doma a venku, ale jsem přesvědčen, že být Eden větší, nemělo by finále takovou atmosféru,“ pokračoval bývalý šéf kotle Slavie.

Finále Konferenční ligy bylo ze všech tří evropských soutěží možná nejlepší a nejnapínavější. Minimálně přívlastek nejgólovější mu každopádně nelze vzít. A s nejlepší atmosférou? To už je subjektivní názor každého.

„Eden má super akustiku, dostali se do něj ti, kteří na finále opravdu chtěli být. Italové fandili skvěle celý zápas, styl fandění Angličanů byl dost vlažný, ale když se do toho opřeli, bylo to super,“ dodal Stašák.

Zdroj: Mimo hřiště