Jozef Vengloš: Legenda Československa a průkopník moderního fotbalu

Již je to rok od smrti bývalého fotbalisty a úspěšného trenéra, který dokázal s týmem Československa obsadit první a třetí místo na Mistrovství Evropy v letech 1976 a 1980. Mimo to se stal například i průkopníkem nebritských manažerů v anglické Premier League.

Jozef Vengloš se narodil 18. února roku 1936 ve slovenském Ružomberoku a zemřel v loňském roce, přesněji tedy 26. ledna 2021, a to v úctyhodném věku čtyřiaosmdesáti let. Jedná se bezesporu o československou trenérskou fotbalovou legendu.

O to vzácnější je fakt, že Vengloš hrál profesionální fotbal pouze za jediný tým. Od roku 1954 až do roku 1966 byl hráčem Slovanu Bratislava. V roce 1955 s ním získal ligový titul a jako hráč zde působil 12 let, v pozdější fázi pak plnil roli kapitána týmu.

Trenérská klubová kariéra

V roce 1966 ukončil hráčskou kariéru a přestěhoval se do Austrálie. Zde Vengloš trénoval Sydney FC Prague a New South Wales, přičemž dokázal ovládnout jak australskou ligu, tak i národní pohár.

V roce 1969 se ovšem vrátil na Slovensko, kde se stal trenérem VSS Košice, následně v roce 1973 začal působit jako trenér Slovanu Bratislava, za který dříve hrával. Zde působil do roku 1976, načež s tímem dokázal dvakrát vyhrát ligu a na stupínek nejvyšší dokázal za jeho působení Slovan dojít i v poháru.

Poté si nicméně dopřál od trénování oddych, který trval sedm let. V roce 1983 se stal trenérem portugalského Sportingu, o dva roky později zamířil do Malajsie, konkrétně do klubu Kuala Lumpur.

V roce 1990 se stal trenérem Aston Villy. Nutno podotknout, tehdy se jednalo se o prvního trenéra, který působil v Premier League, a nebyl původem z Britských ostrovů. Jeho angažmá se nicméně příliš nepotkalo s úspěchem a hned po roce skončil. Tým prý podle odborníků nebyl připraven na jeho moderní metody.

Přestože tedy v Anglii působil pouze jeden rok, zanechal zde svou stopu a všichni jej měli za gentlemana. Dva roky na to se stal trenérem tureckého Fenerbahce Istanbul.

Od roku 1993 měl opět od klubového fotbalu pauzu. Vrátil se v roce 1998, kdy byl na jeden rok jmenován trenérem skotského Celticu. Poté ještě chvíli v roce 2002 trénoval japonskou United Čibu.

Trenérská reprezentační kariéra

Během působení v australských klubech zároveň vedl i reprezentaci této země. Co je ale zapotřebí zdůraznit, v letech 1970 – 1972 vedl československý fotbalový tým do 23 let, se kterým vyhrál mistrovství Evropy.

V roce 1973 přešel k A-týmu naší reprezentace, kde dělal asistenta Václavu Ježkovi. I díky těmto dvěma trenérům dokázalo Československo zvítězit na mistrovství Evropy 1976. Následně se v roce 1978 stal jejím hlavním trenérem a v této funkci zůstal po dobu čtyř let.

V roce 1980 se svým reprezentačním výběrem dovezl bronz z mistrovství Evropy. Úderem roku 1986 však usedl na lavičku Malajsie, jeho štace zde trvala pouze jeden rok. Posléze se na tři roky vrátil ke kormidlu naší reprezentace.

V roce 1993 se stal prvním trenérem samostatného Slovenska v historii, jehož hlavním trenérem byl dva roky. Roku 1996 pak zastával funkci hlavního trenéra Ománu.

Závěrem…

Je právem označován za největší osobnost slovenského fotbalu. V roce 2007 získal od UEFA diamantový řád za zásluhy v rozvoji fotbalu. Na Slovensku jej vyhlásili fotbalovým trenérem 20. století a zařadili jej mezi členy Síně slávy slovenského fotbalu..

Byl průkopníkem moderního fotbalu, který se ostatně pokoušel prosadit napříč všemi jeho štacemi. V Anglii dokonce předběhl dobu o deset let, kdy se, jak již výše píšeme, pokoušel své moderní metody aplikovat na tým Aston Villy.

Později během svého života založil se svými syny, Jozefem a Jurajem, akademii pro rozvoj fotbalistů a vzdělávání trenérů.

Zastával motto „Nic na světě, co má nějakou cenu, nejde bez tvrdé práce a zvýšené námahy.“ Vždy tvrdil, že má skvělou práci a se svým životem je naprosto spokojený. Tímto bychom chtěli připomenout na jeho fantastickou kariéru, která výrazně pomohla rozvinout nejen československý, nýbrž i světový fotbal.

Zdroj: ŠK Slovan Bratislava, iSport