Jak vypadá fotbal mimo Evropu? Hráči v Africe prosí novináře o práci, naopak na Tchaj-wanu liga odstartovala
Koronavirová pandemie ohrožuje fotbal po celém světě. Hraje se jen na pár místech. Někde kluby přijala drakonická opatření, jelikož jsou na pokraji bankrotu. Hráči bez výplat jsou rovněž v problémech.
I v rámci evropské UEFA se hovoří o velkých finančních ztátách a komplikacích směrem do budoucna. Problémy, které sužují bohatý kontinent, se ovšem jen těžko vyrovnají obtížím, které se dějí za jeho hranicemi. Takový Ronaldo klidně pár měsíců bez platu vydrží, vydrží to pravděpodobně i jeho náhradník, ale třeba profesionální hráč v africkém Togu už se bez své neveliké výplaty nachází ve svízelné situaci.
Fotbal se hraje už jen na pár místech po celém světě. Známým příkladem v Evropě je třeba vzdorovité Bělorusko, jehož první liga se díky tomu těší obrovské popularitě a na výzvy různých organizací i fanoušků zatím nebere moc ohled. O něco dále na východ pak před týdnem vypukla Vysshaya Liga v Tádžikistánu, který zatím nehlásí ani jeden případ nakaženého koronavirem.
Fotbal se stále nezastavil ani v málem státě Nikaragua, jenž se nachází ve Střední Americe. V tomto státě je podle oficiálních statistik 9 nakažených, z nichž jeden nákaze podlehl. Právě se zde odehrálo 16. kolo první ligy. Tento víkend také odstartovala Tchaj-wanská Premier League. Tchaj-wan se chlubí velice dobře zvládnutou krizí a život se zde pomalu vrací do normálu.
To je ale všechno. Nikde jinde na světě už se nehraje a to vyvolává značné problémy. Již jsem zmiňoval fotbalistu z Toga. Ten třeba pro DW Sports řekl, že hráčům aktuálně nechodí výplaty, což má okamžitý a zásadní efekt na jejich finance. Šéfredaktor Africa Top Sports pak přiznal, že mnoho hráčů se reportérů ptá, jestli by jim nenašli rychle nějaké zaměstnání. Protože mají povětšinou dobré vztahy, snaží se jim pomoct. Situace některých hráčů je tak opravdu zoufalá.
Situace se začala poměrně dost vyostřovat i v Jižní Americe. Například v Kolumbii se hráči bouří proti snahám klubů o rapidní snížení platů. Jeden prvoligový tým už třeba propustil všechny své zaměstnance, jiný zase zrušil hned třinácti hráčům smlouvu bez předchozí dohody. Asi úplně nejhorší řešení pak zvolil tým Independiente Santa Fe, který vypověděl smlouvy celému ženskému týmu, zatímco mužskému ne. To vyvolalo i pobouření starosty hlavního města.
V některých částech světa navíc už před krizí nebyl fotbal příliš finančně silným odvětvím. Třeba na Filipínách žil z dotací několika bohatých mecenášů, kteří ani neočekávali, že ze svých investic něco získají zpět. Jenže právě fakt, že tato soutěž není závislá na televizních právech a prodeji lístků je dost možná výhodou.
Právě pomoc bohatých investorů, kteří milují fotbal, by mohla spoustu klubů nebo celých soutěží, obzvlášť těch menších, ve výsledku zachránit.
