Hrál s Lafatou, učil se od Cipra. Švantner teď s Hodonínem sní o druhé lize

Bývalý fotbalový brankář a současný trenér Pavol Švantner zažil jako hráč ještě československou první ligu, zachytal si i v samostatné české nejvyšší soutěži a dlouho působil v různých rolích v Českých Budějovicích. V posledních letech je výraznou osobností ambiciozního klubu FK Hodonín v MSFL. Dál samozřejmě neztrácí přehled ani o svých někdejších prvoligových klubech.

• Ve Vítkovicích zažil legendárního trenéra Karla Brücknera
• Na jihu Čech dlouho chytal a dal se i na trenérskou dráhu
• Hodonín přivedl ke druhému místu v Moravskoslezské lize

Jaké byly vaše začátky ve vrcholovém fotbale?

Přišel jsem jako mladý kluk do Vítkovic, kde byli zkušení hráči, a zažil jsem období od mistrovského titulu v roce 1986 přes evropské poháry až do konce tehdejší československé ligy. Zpočátku jsem byl náhradníkem v brankářské trojici za jedničkou Jaroslavem Zápalkou.

Byť jsem neměl starty a v brance jsem se na titulu nepodepsal, fotky celého mistrovského kádru z té doby mluví za vše. Moc jsem si toho vážil. V roce 1987 jsme byli s Vítkovicemi v lize druzí. Dělal jsem náhradníka například v evropských pohárech proti Paris Saint Germain. Po vojně ve Znojmě jsem se vrátil do Vítkovic, kam přišel legendární trenér Karel Brückner a dal mi šanci v lize.

A co pražská Dukla?

Podařilo se nám ještě zachránit ve federální lize, pak jsem chytal za Duklu i v české lize. Ale to už začínal její úpadek. Vrátil jsem se do Vítkovic. Po čase jsem dostal nabídku z Českých Budějovic, které mě upoutaly. Zůstal jsem na jihu i po skončení hráčské kariéry a věnoval jsem se trenéřině jako trenér brankářů, asistent i hlavní trenér.

Podle statistik jste měl v Českých Budějovicích i pozici prvního brankáře v době, kdy za ně hráli mj. David Lafata, Karel Vácha, Ladislav Fujdiar, Martin Vozábal, Roman Lengyel, Jiří Povišer, ale i David Horejš a další postavy z jihočeského fotbalu.

Byli to spoluhráči a skvělí kluci, kteří udělali kariéru nejen na hřišti, ale i ve fotbale obecně. Třeba s Davidem Horejšem nebo Martinem Vozábalem jsme něco zažili. S oběma jsem pracoval i ve sportovním úseku v klubu. Oceňuji současnou práci trenéra Davida Horejše v Hradci Králové. Je to kvalitní kouč, který má v Hradci výborný kádr i silné zázemí. A Martin Vozábal je od listopadu 2025 sportovním ředitelem v ostře sledované Viktorii Plzeň.

Od koho jste čerpal svoje trenérské zkušenosti?

V Českých Budějovicích nejprve od Pavla Tobiáše, když jsem byl společně s Danielem Drahokoupilem jeho asistentem. Pak jsem byl asistentem i u Františka Cipra, Milana Bokši, Luboše Urbana, taky Františka Straky. Od každého trenéra jsem si něco vzal. Poté jsem i chvilku trénoval áčko jako hlavní kouč a přes šéftrenéra mládeže jsem se dostal i k béčku v ČFL.

Jak vás naplňuje trenérské působení v Hodoníně?

Před rokem jsme byli v Moravskoslezské lize kolem třetího a čtvrtého místa, letos na jaře jsme se prali s Třincem o postup do druhé ligy. Dvě kola před koncem sezony nám to uteklo, skončili jsme druzí. Přesto klobouk dolů před hráči. Měli jsme náznaky, že i druhé místo by mohlo být postupové, ale takové predikce a úvahy zůstaly pro nás bohužel jen na papíře, takže se nám nepoštěstilo, aby se tahle vize stala realitou.