„Evropská kvalifikace je vtip!“ Zahraničí se po české ostudě směje a volá po reformě MS

Vysněný návrat na MS po dvaceti letech skončil pro Česko tvrdým pádem a porážka 0:3 s Mexikem posílá národní tým domů. Skutečná facka ale přišla na sociálních sítích, kde mezinárodní scéna český konec oslavuje s neskrývaným posměchem. Podle ní neměl ustrašený výběr na šampionátu co pohledávat, přičemž tato ostuda okamžitě oživila hlasy volající po radikální reformě postupového klíče pro evropské týmy.

• Zahraniční fanoušci označují český herní projev za katastrofu a ptají se, proč má Evropa na šampionátu tolik míst
• Podle kritiků mělo Česko obrovské štěstí na los a přes slabší soupeře proklouzlo na mundial nezaslouženě
• Pod příspěvky světových insiderů se sešly jen posměšky a názory, že ustrašený český fotbal nikomu chybět nebude

Zatímco doma po zápase Česka s Mexikem fanoušci zuří a celá republika řeší nepochopitelné hrubky, v zahraničí vzbuzuje český zmar úplně jiné emoce. Nejde o to, že tým na hřišti selhal a hráči už možná ani nechtěli pod trenérem Koubkem hrát.

Globální fotbalová komunita totiž nevnímá český krach jako ojedinělý výpadek jednoho ustrašeného reprezentačního výběru. Svět naopak český fotbal bez milosti cupuje a z nešťastného konce na Aztéckém stadionu se rychle stal hlavní důkaz pro zpochybnění celého evropského fotbalu.

„Evropská kvalifikace je vtip!“

České fotbalové trápení na šampionátu spustilo lavinu. A terčem posměchu není jen samotný národní tým. Zahraniční experti a vlivné fotbalové účty na síti X si berou Čechy jako ideální příklad v boji proti systému UEFA. Kritika je neúprosná. Podle mezinárodní scény je totiž evropská cesta na šampionát až směšně snadná. Stačí mít štěstí na los a proklouznout přes průměrné soupeře.

Hlasitým kritikem se stal například australský fotbalový tvůrce Neal Gardner. Ten otevřeně zkritizoval fakt, že Česku stačilo v kvalifikaci a baráži přejít přes týmy jako Irsko, Faerské ostrovy nebo Černou Horu, což označil za nejsnazší možnou cestu na mundiál.

V komentářích se okamžitě rozjela divoká debata. Lidé připomínali, že zatímco v Africe nebo Jižní Americe se o každou letenku svádí vyrovnaný boj, v Evropě stačí jedna příznivá skupina. Jeden z uživatelů dokonce posměšně glosoval, že právě slabá evropská kvalifikace je důvodem, proč je Belgičan Romelu Lukaku historicky jedním z nejlepších mezinárodních střelců. Dá se usuzovat, že tím narážel na to, že útočník sice nepatří do absolutní světové špičky, ale v Evropě má zkrátka na turnaje snazší cestu a více příležitostí.

Český postup přes březnové play-off tak svět momentálně vnímá spíše jako omyl. Jako jasný důkaz toho, že má starý kontinent na šampionátu až příliš velkou protekci, na kterou nakonec doplácí samotná úroveň turnaje.

Cynismus místo soucitu

Definitivní tečku za českým účinkováním na šampionátu udělal nejznámější fotbalový insider Fabrizio Romano. Jeho strohé oznámení o tom, že reprezentace na mistrovství světa končí, vyvolalo v komentářích vlnu cynismu. Žádný soucit se nekonal. Světový internet reagoval směsí posměchu a absolutního nezájmu.

„Lidé to sem dávají, jako by na tom záleželo. Česko bylo vždycky průměrné, koho to zajímá,“ shrnula náladu jedna z uživatelek. Pro globální publikum zkrátka Koubkův výběr nepředstavoval atraktivní tým. Chyběly mu hvězdy. Chyběl mu moderní herní styl. V očích neutrálních diváků tak Češi na turnaji pouze zabírali místo progresivnějším fotbalovým národům. Další z komentářů byl ještě stručnější a bez obalu český tým označil za jeden z nejslabších článků celého šampionátu, který na mistrovství vůbec neměl co pohledávat.

Krutá realita turnajového fotbalu se ukázala v celé své podobě. Zatímco v Česku se bude ještě dlouho řešit špatná nálada v kabině nebo taktická ustrašenost realizačního týmu, mezinárodní scéna už nad výsledkem mávla rukou. Pro ni je vyřazení reprezentace jen logickým vyústěním jejích herních limitů.

Národní tým sice dokázal po dlouhých dvaceti letech postoupit na mundial, v paměti zahraničních fanoušků však zanechal jedinou stopu – stal se jedním z argumentů pro debatu o tom, že by Evropa měla o svá privilegovaná místa na světové scéně přijít, případně že by kvalifikace měla probíhat jinak.