El Clásico, fotbalový zápas s krvavou historií

El Clásico je dnes již světoznámé heslo a pojmenování jednoho z největších fotbalových svátků. Souboj mezi Realem Madrid a Barcelonou, mezi Španělskem a hrdými Katalánci. Jeho historie je z části i důvodem, proč dosud význam tohoto utkání přesahuje hranice fotbalového hřiště.

Občanská válka

Původ rivality a nevraživosti v těchto slavných utkáních můžeme hledat v občanské válce, která se ve Španělsku odehrávala v letech 1936-39. Na začátku tohoto konfliktu vládla Španělsku republikánská vláda, jednalo se tedy o demokratické zřízení.

V roce 1936 ale povstali nacionalisté, později se jim začalo říkat frankisté, podle jejich pozdějšího vůdce – generála Francisca Franca. Za tři dlouhé, a pro řadové občany obzvlášť trýznivé, válečné roky dokázal Franco obrátit zemi vzhůru nohama. Silou se ujal moci a vnikl tak fašistický režim pod jeho taktovkou.

Ještě demokratická Barcelona

Jedním z posledních měst, kam se uchýlila republikánská vláda a držela tak naději na zvrat ve vnitrostátním rozbroji, byla Barcelona. Tu nechal Franco vybombardovat a právě zde můžeme najít jeden z prvopočátků nenávisti, kterou mnozí z Katalánců chovají k Francovi, potažmo Madridu, pořád.

Právě v této době začal, a po dlouhou dobu až do pádu Francova režimu v roce 1975, Madrid symbolizovat fašistickou a restriktivní diktaturu španělského generála. Na druhou stranu Barcelona byla v pozici jedné z posledních demokratických instancí v zemi.

Politika na hřišti

V době Francovy vlády fotbalová soutěž běžela a Katalánci si neodpustili při každé možné příležitosti, kterou je fotbalový zápas s úhlavním nepřítelem, demonstrace, transparenty, či útoky na hráče soupeře.

Katalánsko se dodnes snaží o odtrhnutí od zbytku Španělska a získání absolutní autonomie, leč zatím marně. I to stále vyvolává vášně, které se kumulují mimo jiné na fotbalovém trávníku. Fanoušci Blaugranas berou každého svého hráče jako vyslance jejich věci a bojovníka za nezávislost.

Přestup se neodpouští

Takový politický a historický podtext má každý zápas zvaný El Clásico. Pro španělské fanoušky jde jistě o víc, než jen fotbalové utkání, a i proto je jim tak zatěžko přijmout, když si někdo z jejich miláčků dovolí přestoupit na druhou stranu barikády.

O tom by mohl vyprávět bývalý excelentní portugalský hráč Luis Figo, kterému po jeho přestupu do Realu přistála, při jednom z utkání, u nohou prasečí hlava.

Pro nás ostatní se jedná „pouze“ o jednu z největších fotbalových lahůdek, jakou nám menu fotbalového světa může nabídnout. Ještě nedávno souboj Messiho s Ronaldem, Puyola s Ramosem, Valdese s Casillasem a dnes například Koemana se Zidanem.

Zdroj: Lowe, S. Barḉa, Láska a nenávist v La lize, PRAGMA 2014