Co ukázala Slavia? Poněkolikáté tragická koncovka a znovu děravá defenziva

Hodnocení čtvrtečního zápasu s Kluží můžeme prakticky vzít a zkopírovat a sedlo by i na nedělní duel v Olomouci. Slavia momentálně doplácí na nemohoucnost v koncovce, zároveň i na děravou defenzivu.

Tragická koncovka

Je potřeba k tomu něco více dodávat? Slavia třikrát (!) netrefila prázdnou branku z malého vápna. Jednou se to od Douděrovy paty odrazilo ven, Ousou poté přestřelil a Traorému to podjelo pod nohou. Slávisté zahodili i další šance, v koncovce jsou momentálně zbrklí a zahazují obrovské příležitosti.

Často narážíme na to, že výkony vlastně nejsou tak špatné a že pokud by Slavia proměnila šance, v klidu by vyhrála 4:2 a bavíme se úplně jinak. Jenže na smůlu v zakončení se nejde vymlouvat donekonečna, tohle už je několikátý promhraný zápas Slavie vlastní nemohoucností.

Děravá defenziva

Pokud už nedáváte góly a chcete přesto bodovat, musíte mít pevnou defenzivu, která neinkasuje. Jenže slávistická obrana se momentálně sype jako domeček z karet, každý útok soupeře vypadá nebezpečně, stoperská dvojice absolutně nefunguje.

Se vší úctou k Tarasi Kačarabovi, oproti předchozím stoperům působí jeho anagžování jako úlet. Podepsal se pod obě branky Olomouce, rozehrávka mu nejde, v bránění jeden na jednoho je slabý, jeho role by měla být spíše jako čtvrtý či pátý stoper, ne mít jisté místo v základní sestavě.

Venkovní bilance

Zatímco doma se Slavii náramně daří a s výjimkou zápasu s Kluží všechny soupeře v Edenu válcuje, jakmile vyjede ven, je poloviční. Prohrála s Hradcem, remizovala se Slováckem, prohrála v Plzni a naposledy v Olomouci. Sešívaní nedokáží venku vnutit soupeři svůj styl hry tak, jako v Edenu a stojí je to drahocenné body.

Jediné pozitivní pro Slavii do konce podzimu je fakt, že ven už pojede v lize pouze dvakrát. Čekají ji domácí duely s Mladou Boleslaví, Spartou a Baníkem, venku se představí na Bohemians a ve Zlíně.

Zdroj: SK Slavia Praha