Lionel Messi se dočkal další pocty! Řídící orgán jihoamerického fotbalu v pondělí představil 35leté argentinské hrající legendě sochu, která bude umístěna v muzeu CONMEBOL vedle soch dalších legendárních fotbalistů – Pelého a Diega Maradony.

Když Lionel Messi na konci loňského roku vyhrál s Argentinou mistrovství světa v Kataru, získal tak nejen svou poslední velkou trofej v kariéře, která mu do té doby stále unikala, ale stal se také opravdovou legendou a velikánem světového fotbalu.

Je tak pochopitelné, že na Messiho adresu se od té doby snášejí další a další pocty. A nyní přišla jedna z těch vskutku zásadních.

Řídící orgán jihoamerického fotbalu totiž v pondělí 27. března představil 35leté argentinské hrající legendě sochu, která bude umístěna v muzeu CONMEBOL vedle soch dalších legendárních fotbalistů – Pelého a Diega Maradony.

„Prožíváme velmi zvláštní a krásný okamžik, dostává se nám spousty lásky. Nastal čas, aby jihoamerický tým znovu vyhrál mistrovství světa,“ řekl Messi po představení sochy, jehož slova ocitoval server ESPN.

„Nikdy se mi o tom ani nesnilo. Mým snem bylo užít si to, co jsem v tomto životě vždycky miloval – být profesionálním fotbalistou. Mám za sebou velmi dlouhou cestu, ale vždy jsem se díval dopředu a chtěl jít za vítězstvím,“ doplnil.

Kromě toho Messi během slavnostního ceremoniálu před losováním Copa Libertadores obdržel také repliky trofejí mistrovství světa a Finalissima.

Jeho spoluhráči a trenér Lionel Scaloni obdrželi také miniaturní trofeje, včetně té z Copa America 2021.

Dlužno dodat, Argentina v pátek 24. března odehrála svůj první zápas od mistrovství světa. A to v rámci přátelského zápasu proti Panamě, kterou porazila 2:0. Messi při té příležitosti vstřelil svůj 800. gól kariéry.

Co se týče klubového fotbalu, Messiho s PSG čeká v neděli 2. dubna těžké domácí utkání proti Lyonu. Pařížané momentálně po 28 zápasech se 66 body vedou Ligue 1, když na druhou Marseille mají sedmibodový náskok.

Zdroje: ESPN, Bleacher Report, Ligue 1

Francouzskou reprezentaci po MS opustil dlouholetý brankář a kapitán Hugo Lloris. Ovšem žádné smutnění a hledání náhrady se nekoná, Les Bleus totiž mají připraveného brankáře na dalších 10 let dopředu – Mika Maignana.

Třináct let. Tak dlouho nezažila Francie jinou jedničku v brance. Hugo Lloris se této pozice ujal v roce 2010 a když byl zdravý, nikoho jiného mezi tři tyče nepustil.

Po MS se ve 36 letech rozhodl ukončit reprezentační kariéru a za normální situace by ztráta kapitána a dlouholeté jedničky každý národní tým bolela. Jenže u Francie je to dost možná ještě „upgrade“.

Svou šanci konečně dostal Mike Maignan, který předvádí výborné výkony v AC Milán. Před březnovým srazem měl 27letý brankář přitom v reprezentaci jen 5 odchytaných zápasů, po výkonech proti Nizozemsku a Irsku si ale upevnil pozici jedničky.

Už proti Nizozemsku předvedl skvělý výkon a v poslední minutě předvedl výtečný zákrok. To ale Francie vedla 4:0 a případný inkasovaný gól by Les Bleus nijak nemrzel.

Mnohem horší by to bylo v zápase s Irskem. Francie totiž vedla jen 1:0 po gólu Pavarda, druhý gól vicemistři světa nedokázali přidat. A domácí tak v poslední minutě zahrozili.

Na rohový kop si naskočil Nathan Collins a poslal přesnou a prudkou hlavičku na branku. Celý stadion už zvedal ruce nad hlavu, jenže najednou se zjevil Maignan a fantastickým zákrokem míč vyškrábl.

Udržel tak ve dvou zápasech druhé čisté konto a zároveň udržel Francii na čele tabulky skupiny B. I když jsou Mbappé a spol. jasnými favority na postup, mají nejtěžší skupinu z celé kvalifikace, kromě Nizozemska a Irska narazí ještě na Řecko. Každý bod je tak velmi důležitý.

Zdroj: Twitter

Další reprezentační pauza je za námi. Dalo by se říci konečně, přeci jen v našich končinách nepatří mezi oblíbené části fotbalové sezony. Tentokrát za sebou navíc máme dva naprosto odlišné výkony našeho výběru, přičemž ten proti Moldavsku nebyl zrovna optimální.

Češi v úvodu kvalifikace získali 4 body. Pokud by tato informace přišla před samotnými zápasy, většina fanoušků by nebyla nespokojená. Avšak v aktuální situace tam nespokojenost zkrátka je.

Češi kvalitním výkonem porazili Polsko a o tři dny později zbytečně remizovali v Moldavsku. Svou skupinu vedou, avšak má to zkrátka pořádnou pachuť.

Důvodů ztráty je více, vše začíná od podcenění soupeře po špatný výkon týmu a končí nepochopitelnými rozhodnutími trenéra Jaroslava Šilhavého.

Co ukázal český výběr proti Moldavsku? Prvně se zaměřme na negativa, následně budeme hledat pozitiva, kterých v uplynulém utkání příliš nebylo.

Špatný zápas za sebou má dvojice středních záložníků Tomáš Souček s Antonínem Barákem. Zejména první jmenovaný nebyl platný v mezihře, kombinace není jeho silnou stránkou. Navíc mohl rozhodnout, ale v nadějné situaci napálil břevno.

Opomenout nemůžeme ani krajní beky, kteří tentokrát nefungovali dle očekávání. Vladimíru Coufalovi míč spíše překážel, David Jurásek je často ztrácel.

Nepotěšila ani ofenzivní dvojice Jan Kuchta s Tomášem Čvančarou. Kuchta byl takřka neviditelný, Čvančara měl několik příležitostí, avšak brankáře příliš neohrožoval.

Největší kritiku si ale zaslouží trenér. Šilhavý nereagoval na výkon a výsledek střídáním ani změnou taktiky či formace a ztráta bodů je zkrátka zejména za ním.

A koho tedy pochválit? Stoperská trojice společně s gólmanem působila jistě, do vyložených šancí soupeře nepustila.

Z ofenzivnějších hráčů v základu snesl měřítko Adam Hložek, nezklamal ani střídající Petr Ševčík, který hru poměrně rozhýbal.

Zdroj: Česká fotbalová reprezentace