Citizens mají šanci získat historicky první Ligu mistrů. Zvítězí kvalita, nebo hráče opět přemůže tlak a nervozita?

Je to tady. Opravný pokus, Manchester City si po dvou letech vysloužil svůj reparát. Citizens mají dnes druhou šanci vyhrát svou první Ligu mistrů v historii. Papírově jsou jasným favoritem, ale tlak a nervozita je zrádná věc.

Vraťme se do roku 2021. Manchester City přešel přes PSG s Mbappém a Neymarem do svého historicky prvního finále Ligy mistrů, kde se měl utkat s Chelsea.

Favorit byl jasný, vždyť Chelsea se celý podzim trápila, v lednu vyhodila Franka Lamparda a až Thomas Tuchel tým nastartoval. Ale stejně to nebyl tým, ze kterého by šel strach a měl by vyhrát Ligu mistrů.

Citizens hráčli špičkový fotbal, vyhráli Premier League a měli našlápnuto k tomu konečně zlomit prokletí i v nejprestižnější klubové soutěži. Jenže Pepovi Guardiolovi to trochu stouplo do hlavy.

Začal přemýšlet a vymýšlet jak překvapit soupeře, až se do toho sám zamotal. Do finále poslal sestavu bez typického hrotového útočníka i defenzivního záložníka.

Uprostřed hřiště se postavil diamant ve složení Gündogan, Silva, Foden a De Bruyne, který měl z pozice falešné devítky podporovat útok. Na stranách ještě hráli Mahrez a Sterling.

Jen na lavičce zůstali útočníci Agüero a Jesus, což by ale nebyl takový problém, bez útočníka tu sezónu hráli Citizens často. Ale nikdo moc nechápal opomenutí Rodriho a Fernandinha, absence defenzivního štítu se na hře Manchesteru dost podepsala.

Guardiolův slib

Chelsea nakonec stačila jediná trefa z kopačky Kai Havertze a došla si pro trofej. Citizens podali ten den velice nemastný, neslaný výkon hluboko pod svými možnostmi. To přiznal před letošním semifinále i Kyle Walker, že nervozita tehdy hráče přemohla a strašně moc si přáli druhou šanci.

Pep Guardiola zase novinářům po semifinále slíbil, že tentokrát se nebude snažit vymýšlet geniální taktické tahy a nechá tým tak, jak funguje.

Citizens mají ohromnou šanci, která se nemusí opakovat. Inter je určitě solidní tým, jinak by se do finále nedostal, ale upřímně, je to dost možná jeden z nejslabších týmů, které ve finále za poslední roky byly. Svou kvalitu jistě má, ale určitě nedosahuje kvalit loňského Realu Madrid, Liverpoolu či Bayernu z roku 2020.

Schůdnějšího protivníka si ve finále zakleté Ligy mistrů už Citizens ani přát nemohli. Papírově i kurzově jsou tak jasným favoritem, jenže na to se ve finále nejprestižnější soutěže nehraje.

Černé scénáře

Co když hráče Citizens zase přemůže tlak z toho, že je to tak blízko a sváže jim to nohy? Fakt, že prakticky všichni už předem považují Citizens za vítěze, také zrovna nepomáhá.

Co když Inter dá v úvodu šťastný gól a poté se stáhne do hlubokého bloku, do kterého si City nebudou vědět rady? Minuty ve druhém poločase budou ubíhat raketovým tempem a najednou přijde nervozita a velký tlak.

Tady už nebudou mít Citizens odvetu nebo další ligová kola, kde to mohou napravit. Právě to je důvod, proč Ligu mistrů ještě nikdy nevyhráli, protože jakmile vše šlape, jsou možná nejlepší na světě. Jakmile se ale něco pokazí, chybí v týmu lídr, který by za to vzal a rozhodnul to sám. Tým se poté spoléhá na Guardiolu, že do odvety nebo dalších kol něco vymyslí, ale na to ve finále není čas.

Narozdíl od minulých let ale mají Citizens v rukávu jeden triumf. Zabijáka Erlinga Haalanda, který zdá se, ani žádné nervy nemá. Prostě mu kopněte míč do vápna a on si s tím nějak poradí. Právě on by mohl být pomyslným jazýčkem na misce vah, který přihraje Citizens vytoužený triumf.

Zdroj: UEFA