V úterý 7. února zasáhla český fotbal velice smutná zpráva, když ve věku 75 let podlehl své nemoci legendární František Cipro. Slavii vedl jako trenér hned třikrát, po dobu tří let byl jejím kapitánem. Osobně se se slávistickou legendou znal náš kolega a jeden z nejzkušenějších novinářů v České republice Stanislav Hrabě, jenž na jeho adresu přidal několik vlídných slov.

Byl to chytrý a vzdělaný člověk, který vystudoval práva. Především byl však František Cipro zapáleným fotbalovým fanouškem, který miloval Slavii Praha.

V sešívaném dresu působil jako hráč v letech 1971 až 1980, přičemž tři roky působil jako kapitán. Za Slavii celkově odehrál 501 utkání, z toho 232 ligových. Dohromady pak zaznamenal 41 branek, načež působil jako univerzál.

Se Slavií jako hráč vyhrál v roce 1974 Český pohár, jako trenér vedl tento pražský celek v letech 1995 až 1997.

„Jako trenéra jsem ho zachytil už v Brně. V roce 1990 se pokoušel dovést Zbrojovku do první ligy. Potvrzoval, že Brno je divné město. Narodil se v Jihlavě, ale otec jako ředitel mlékáren byl přesunut do Českých Budějovic. Jemu bylo asi šest, hrál za žáky Českých Budějovic a byl také Jihočeským patriotem,“ řekl Ruiku Stanislav Hrabě.

Slavii jako trenér převzal v roce 1995 po Miroslavu Beránkovi, když přišla o titul, přestože vedla o pět bodů. Ročník 1995/96 však byl ze strany Slavie famózní, když sešívání vyhráli první mistrovský titul od roku 1947. Snová sezóny pro fanoušky.

V roce 1996 se pod ním Slavia probojovala až do semifinále Poháru UEFA, kde vyřadila například slavný AS Řím. Neprošla však přes Girondins Bordeaux. O rok později pak se Slavií získal domácí pohár.

V roce 1997 poté odešel do Innsbrucku. Nutno podotknout, málo českých trenérů v tehdejších dobách dosáhlo na zahraniční angažmá, kor v první lize. A jak samotný Stanislav Hrabě potvrzuje, Cipro uměl výborně mluvit německy.

„Uměl výborně německy. Vždy sledoval, co se píše v novinách a měl to pokaždé ráno připravené na stole. Když však novináři něco vytýkal, prohlašoval, že noviny nečte,“ uvedl Hrabě na adresu bývalého slávistického kouče.

„Několikrát mi vyčítal, co jsem o něm napsal v Gólu. Tvrdil, že nemám rád Slavii, ale nakonec jsme si sedli ke skleničce vína a omluvil se mi. Slavii vedl třikrát a prohlašoval, že ji kdykoliv povede i po čtvrté,“ doplnil zkušený český novinář.

Podruhé Slavii trénoval v letech 1999 až 2000. Potřetí usedl na trenérskou slávistickou lavičku po propuštění Karla Jarolíma 30. března 2010 a mužstvo Slavie vedl do konce sezony 2009/2010, kdy zároveň zastával v klubu pozici hlavního skauta.

Cipro následně zůstal věrným fanouškem Slavie i po konci své profesní dráhy. Dlužno dodat, nejen v pražském celku, ale v celém československém fotbale zanechal výraznou stopu.

„Když onemocněl, párkrát jsem mu volal a byl vždy rád, že si na něj někdo vzpomněl. Vždy říkal, že můžu zavolat kdykoli,“ uzavřel Hrabě.

Závěrem se sluší poznamenat, že Slavia na svém oficiálním webu píše následující. „Jeho slávistické srdce dotlouklo 7. února 2023. Nezapomeneme. Čest vaší památce, mistře!“

„U vstupu do Slavia Museum před Edenem na Chodníku slávy je zřízeno pietní místo, kam si můžete přijít na trenérskou i hráčskou legendu zavzpomínat a uctít jeho památku.„

Zdroje: SK Slavia Praha, Stanislav Hrabě

Po dvou kolech jarní části Fortuna ligy zůstávají stoprocentní pouze dva kluby, Slavia a Bohemians. Druzí zmínění si zatím po odchodu dvou opor vedou nečekaně dobře, místo nich září jiní. Nicméně se vyplatí sledovat i borce odjinud.

Václav Drchal

Na podzim si vydobyl pevnou pozici, které se na startu jara drží. Drchal na hrotu útoku poctivě maká a znepříjemňuje hru soupeřům. Proti Teplicím pomohl k výhře parádní asistencí, Hradci vstřelil dokonce gól. Zapracoval na koncovce, navíc je platný jak do plné obrany, tak do brejkových akcí.

Dominik Janošek

Má zkušenosti z Baníku a Plzně, stále mu je ale jen 24 let. V noze má dynamit, avšak ne pouze to. Vedle rychlosti jsou jeho projektily i přesné, o čemž se po zimní pauze přesvědčil Liberec i Slavia.

Janošek má ránu jako Hulk, a jak zmiňují trenéři, kteří s ním pracovali, je to jen o hlavě. Čas od času vybuchne, ale švih v noze má od Boha.

Vasil Kušej

Přes výsledek 4:1 pro Spartu leckdo za muže zápasu označoval mladoboleslavského Kušeje. Posila z Prostějova nastoupila poprvé ve Fortuna lize v základu a rudou defenzivu od první minuty větrala. Zdravá drzost při driblinku kombinovaná s pracovitostí bavila, Kušej to jednoduše umí s míčem.

Lukáš Červ

V létě ze Slavie natrvalo odešel, nechtěl totiž několik let létat po hostováních. A jistota budoucnosti se odráží v jeho výkonech. Už na podzim reprezentant do 21 let táhl Liberec, na jaře je ještě o kousek lepší.

Pracovitost je mu vlastní, stejně tak nejde daleko pro tvrdý zákrok. A v Budějovicích ukázal, že se umí do míče i opřít zpoza vápna. Navíc bude bojovat o nominaci na Euro lvíčat, motivace je tak naprosto zřejmá.

Martin Jedlička

Na podzim dělal v Plzni až trojku, v dresu klokanů ale válí. Talentovaný gólman předvádí zkrátka skvělé výkony, obranu Bohemians podržel při výhrách nad Teplicemi a Hradcem.

Dvě kola, dvě nuly, dva výborné výkony. I Jedlička však bojuje o svou budoucnost, v létě se totiž vrátí do Plzně, jelikož v Ďolíčku pouze hostuje.

Zdroj: Fortuna liga

V zimě se Lukáš Juliš se svých 28 letech poprvé sebral a odjel hrát fotbal do zahraničí. Jako novou štaci si vybral španělskou Ibizu, která je známá spíš jako nejlepší ostrov pro noční život. Jak se sparťanskému odchovanci v ráji pařmenů daří?

Sparta, Bohemians, Sparta, Sigma, Sparta. To byly dosavadní štace Lukáše Juliše. Kromě Olomouce se nemusel ve svých 28 letech stěhovat z Prahy, na Letné už ale jeho budoucnost neměla velký smysl a rozhodl se tak odejít.

Přitom jeho jazyková vybavenost je minimální a dost zaujal na tiskové konferenci, kde se ze všech sil snažil ze sebe vymáčknout anglickou větu, ale moc mu to nešlo. Proč se tedy ve 28 letech rozhodl odejít do zahraničí?

„Chtěl jsem využít toho, že Sparta má ve světě jméno a proměnit to v nějaké zahraniční angažmá,“ vysvětluje Juliš v rozhovoru pro Aktuálně.

„Všichni, co mě znají, tak ví, že nemám zrovna bohatou jazykovou výbavu. Když jsem věděl, že bude tisková konference, doufal jsem, že přijde maximálně jedna otázka. Ale musím říct, že když to teď zkouším, potvrzuje se, že na to nemám buňky,“ říká Juliš.

Pro své první zahraniční angažmá si vybral Ibizu, která je proslulá jako ostrov pro nejlepší noční život. Každé léto se sem slétají tisíce turistů, kteří si chtějí pořádně zapařit.

Jenže 28letý útočník sem přijel hrát fotbal. Místní UD Ibiza hraje druhou ligu a snaží se v ní zachránit, zatím se to ale jeví nad její síly. Po 26 kolech je na posledním 22. místě a na první nesestupovou příčku (17.) ztrácí devět bodů.

Juliš od svého příchodu zasáhl do tří zápasů, pokaždé z lavičky. Při prohře s Granadou 0:2 naskočil na 12 minut, s Cartagenou při remíze 2:2 naskočil na 29 minut. Naposledy v Lugu odehrál 13 minut při remíze 0:0.

A jaké je bydlení v Ibize? „Když jsem na Ibize podepsal, tak mi polovina lidí psala, že si sem jedu zapařit. Takhle to úplně nevidím, protože sám nejsem žádný pařmen, navíc mám rodinu. Teď je to tu i úplně mrtvé, protože není sezona,“ odtajňuje sparťanský odchovanec.

Skutečně, teploty na Ibize se momentálně pohybují okolo 11 stupňů, nával turistů začíná zhruba v dubnu, kdy už teploty stoupají.

„Bydlím třicet metrů od pláže, to bych v létě neměl šanci získat. Teď tu prý žije nějakých 100 tisíc lidí a v létě 600 tisíc. Uvidíme, jak to bude vypadat, ale teď jsme s rodinou moc spokojení,“ dodává Juliš.

Zdroj: Aktuálně