Bundesliga, ředitel klubu či Hongkong: Kde jsou hráči, kteří získali první titul nové éry se Slavií?

Vstup čínských majitelů do pražské Slavie ukončil trápení sešívaného klubu a po pár letech jej vrátil tam, kam historicky patří. První titul v nové éře přišel v sezóně 2016/17, kde jsou dnes hráči, kteří jej mají na svědomí?

Jiří Pavlenka – Werder Brémy

Tehdy nadějný 24letý gólman přišel do Slavie z Baníku Ostrava v lednu 2016. A byla to trefa do černého. Pavlenka po půlroční aklimatizaci vychytal Slavii titul a odešel do Werderu Brémy.

Během čtyř sezon v Bundeslize se vypracoval mezi nejlepší brankáře ligy, poté sice přišel pád do 2. Bundesligy, Pavlenka ale zůstal a vychytal postup zpět mezi elitu, čímž si mezi fanoušky udělal velké jméno. Letos je 30letý brankář znovu stálicí Werderu v Bundeslize.

Přemysl Kovář – Slavia

Jaroslav Šilhavý tehdy dobře věděl, proč si Přemysla Kováře z Bulharska přivést. Znal ho totiž z Liberce a věděl, že kromě spolehlivé dvojky má i jiné přednosti. Jeho schopnosti tmelit kabinu vytvářet dobrou partu a pohodu v kabině jsou k nezaplacení.

Kováře si ponechal i Trpišovský a zkušený brankář mu to vracel svým lídrovstvím v kabině, kde působil jako prodloužená ruka trenérského týmu. Ačkoli v lize nastoupil za Slavii jen do 8 zápasů, patřil vždy mezi hlavní tváře týmu. Momentálně už se přesouvá do jiné role a má na starost farmu ve Vlašimi.

Jiří Bílek – sportovní ředitel Slavia

Tehdejší kapitán týmu, který na podzim odehrál takřka vše, na jaře už jej ale v základu nahradil nově příchozí Lüftner. I tak měl ale na triumfu Slavie velký podíl. Po titulu vydržel ještě půl roku a ukončil kariéru.

Přesunul se do klubového vedení, stal se pravou rukou sportovního ředitele Jana Nezmara, jehož pozici po jeho odchodu také převzal.

Michael Ngadeu-Ngadjui – Gent

Ngadeu přišel do Slavie právě před touto titulovou sezónou a rychle se zařadil do základu. Nakonec v lize odehrál 27 zápasů, na pozici defenzivního záložníka přispěl i 6 góly.

V červenobílém dresu odehrál 3 sezóny a odešel do belgického Gentu, kde už kroutí čtvrtou sezónu jako stabilní stoper základní sestavy.

Simon Deli – Adana Demirspor

Česká liga asi neviděla elastičtějšího a elegantnějšího stopera, než byl Simon Deli. Miláček slávistických fanoušek působil v Edenu už od sezóny 2014/15 a v té první titulové byl základním stavebním kamenem stoperské dvojice.

V létě 2019 odešel do Brugg, kde odehrál stabilně sezónu a půl, ovšem po neshodách s novým trenérem se vrátil na hostování do Slavie. To tolik úspěšné nebylo a následně odešel do tureckého Adana Demirspor, kde v minulé sezóně odehrál 19 zápasů. V té aktuální ale ještě nenastoupil.

Jan Bořil – Slavia

Velký držák a jediný aktivní hráč Slavie, který pamatuje první titul z nové éry. Na jaře 2017 přitom své místo na úkor nově příchozího Fla ztratil, ale vybojoval si ho zpět.

Postupně se stal kapitánem Slavie a je jedním ze symbolů éry pod Trpišovským. Momentálně se vrací po ročním zranění, klub už pro něj chystá místo ve vedení.

Michal Frydrych – Baník Ostrava

Univerzální voják, kterého si vážil každý trenér. Uměl nastoupit na stoperu i na beku, nikdy si nestěřoval na nedostatek herního času a neustále dřel.

Ve Slavii odehrál 5 sezón, poté si zahrál dva roky v polské Wisle a v létě před aktuálním ročníkem se vrátil do Baníku, odkud do Slavie přišel.

Michael Lüftner – Slavia Praha

Jeho stopa ve Slavii není nijak dlouhá, ovšem výrazná. Lüftner přišel do Slavie v lednu 2017 z Teplic a ihned sebral místo v základu kapitánovi Bílkovi.

Na jaře odehrál stabilně většinu zápasů, přispěl k titulu a po pouhém půlroce zamířil do Kodaně. Tam strávil dvě sezóny, následující dvě odehrál na Kypru za Omonii a v létě 2021 zamířil do maďarského Féherváru. Minulou sezónu tam odehrál 9 ligových zápasů, letos zatím žádný a nastoupil jen do dvou duelů v Konferenční lize.

Per-Egil Flo – Sogndal

Zkušený norský obránce, který měl vyztužit levý kraj. Přišel v zimě 2017 a Slavii pomohl k titulu na jaře 11 starty. Zůstal ještě na jednu sezónu, to už ale prakticky nehrál a odešel do švýcarského Lausanne.

Tam hrál stabilně v základu, po třech letech se ale 34letý bek vrátil do norského Sogndalu, kde s vrcholovým fotbalem začínal a nastupuje za něj pravidelně již druhou sezónu.

Josef Hušbauer – Ypsonas

Tehdy to byl přestup, který budil největší rozruch. Hušbauer se ve Spartě stal nejlepším střelcem ligy, po nepovedeném angažmá v Itálii už se ale ve Spartě nedokázal vrátit do základu a ta jej s lehkým srdcem pustila do rivalské Slavie.

Hušbauer se nakonec stal symbolem vzestupu Slavie, odehrál 5 sezón, získal 3 tituly a zahrál si i Ligu mistrů či čtvrtfinále Evropské ligy. Poté odešel do druhé Bundesligy do Drážďan, následně se odebral na Kypr, kde odehrál 3 sezóny. Ačkoliv 32letý záložník v posledním klubu skončil, na Kypru se mu tak zalíbilo, že tam zůstane a našel si angažmá ve druholigovém Ypsonasu.

Jan Sýkora – Viktoria Plzeň

Sýkora přišel v zimě 2017 a během jara se vypracoval v klíčového hráče, který dost dopomohl k titulu, zejména vítězným rohem proti Plzni pár minut před koncem. Nasbíral za 11 zápasů bilanci 2+4.

Ve Slavii mu poté ale i kvůli zraněním už pšenka tolik nekvetla a zamířil na hostování, nejprve zpět do Liberce, poté do Jablonce. V létě 2020 odešel do polského Lechu, kde ve druhé sezóně ztratil své místo a vrátil se do Plzně, kde s fotbalem začínal. Svými výkony dost dopomohl k loňskému titulu.

Jaromír Zmrhal – Slovan Bratislava

Odchovanec Slavie, který si prošel i těžkými časy. V titulové sezóně 2016/17 přispěl 7 góly a 6 asistencemi. V sešívaném dresu pak odehrál ještě dvě sezóny a odešel do Itálie, kde jej koupila Brescia.

Hned první sezóna ale znamenala sestup, kde na podzim v Serii B odehrál 7 zápasů. V zimě 2020 se tak Zmrhal vrátil do české ligy, ale ne do Slavie, zvolil Mladou Boleslav, kde v 18 zápasech zapsal bilanci 4+5. Po půl roce odešel do Slovanu Bratislava, kde je stabilním hráčem základní sestavy.

Antonín Barák – Fiorentina

Hráč, který to z tehdejšího kádru dosáhl asi nejdál. Přitom ještě rok před titulovou sezónou hrál juniorskou ligu za Příbram a nastoupil i za Králův Dvůr v ČFL. V zimě 2016 ale odešel do Slavie, kde jej sice trenér Uhrin moc nestavil, ale příchod Jaroslava Šilhavého vše změnil.

Stal se důležitým hráčem, získal titul a vysloužil si přestup do italského Udine. V Serii A už nastupuje šestou sezónu, zahrál si i za Lecce a Veronu, v létě přestoupil do Fiorentiny.

Jasmin Ščuk – bez klubu

Defenzivní záložník a velký pracant přišel do Slavie z Mladé Boleslavi. V titulové sezóně 2016/17 odehrál bosenský záložník 17 zápasů. Zvládl ještě další podzim, ale to už skoro nehrál a odešel do tureckého Erzurumsporu.

Tam odehrál 3 sezóny a odešel do Altaye, druhé turecké nejvyšší soutěže. V prosinci 2021 mu tam ale skončila smlouva a už rok je bez angažmá.

Ruslan Mingazov – Kitchee

Rychlý křídelník, který se tehdy proslavil nejvíce nafilmovanou penaltou v derby proti Spartě. Jinak ale Slavii v 16 zápasech k titulu pomohl bilancí 3+2, v další sezóně už skoro nehrál a odešel do Mladé Boleslavi.

Poté nastupoval i za Příbram, následně odešel do Kazachstánu, kde odehrál 3 sezóny. Momentálně 31letý fotbalista nastupuje za Kitchee v hongkongské Premier League a daří se mu slušně. V 8 zápasech nastřílel 9 gólů.

Dušan Švento – konec kariéry

Dušan Švento je v srdci všech fanoušků Slavie. Zažil tu úplně první úspěšnou éru Slavie v letech 2005-09, zahrál si i Ligu mistrů a získal dva tituly. Po letech v Salzburgu a Kolíně se v létě 2016 do Slavie vrátil, často jej ale trápila zranění. Nastoupil do 12 zápasů, přihrál na dva góly a přidal do sbírky třetí titul se Slavií.

V sezóně 2017/18 kvůli zraněním nastoupil už jen do 2 duelů a v zimě ukončil kariéru. Momentálně působí jako asistent trenéra mládeže v Salzburku.

Milan Škoda – Mladá Boleslav

Asi největší novodobá legenda Slavie a nejlepší střelec sešívaných v samostatné české lize. Ve Slavii si prošel i těžkými časy a bojem o sestup, jednu dobu hrál dokonce i stopera. Sezóna 2014/15 jej však 19 góly vystřelila mezi elitní ligové útočníky, což potvrdil 14 brankami v následující sezóně a 15 trefami v té titulové.

I pod Trpišovským, ačkoliv to nebyl útočník dle jeho typu a do stylu hry, měl svou roli a jako kapitán zvedl se podepsal pod další dva tituly. V zimě 2020 odešel do tureckého Rizesporu, kde se mu také dařilo a za dvě sezóny nasázel 19 gólů. Teď už druhým rokem nastupuje za Mladou Boleslav.

Muris Mešanovič – Termalica B.B

Když se řekne jméno bosenského útočníka, všem fanouškům Slavie se v uších rozezní chorál: „Mešanoviiiiiiiiiič“. V titulové sezóně 2016/17 působil Mešanovič jako fantastický žolík na lámání zápasů, nastřílel 12 gólů a přidal 3 asistence.

Ve Slavii poté odehrál ještě sezónu a půl, už se ale výrazněji neprosadil a odešel do Mladé Boleslavi. Následně se odebral do Turecka, kde nastupoval za Kayserispor a Denizlispor. V létě 2021 odešel do polské Termalice, kde za 33 zápasů nasázel 11 gólů. Sestupu ale nezabránil a tak momentálně nastupuje za Termalici ve druhé polské lize.

Mick van Buren – Slavia

V lednu 2016 přišel jako volný hráč a své si ve Slavii určitě odvedl. Ačkoliv na jaře 2017 odehrál 10 zápasů a neskóroval, více se prosazoval v následujících sezónách. Prošel i hostováními přes Den Haag a Českými Budějovicemi.

V minulé sezóně nastupoval za Dynamo znovu, loni na podzim zažil skvělý půlrok v Liberci, nastřílel 9 gólů a Slavia si jej stáhla na přípravu a zřejmě dostane v sešívaném další šanci.

Zdroj: Transfermarkt, SK Slavia Praha