Nejvíce mě zaujal Dybala. Jeho přemýšlení je naprosto odlišné od ostatních, říká Aleš Matějů

Připravili jsme si pro vás rozhovor s českým obráncem, který momentálně nastupuje v barvách italské Brescie. Aleš Matějů se rozpovídal také o tom, jaký je to pocit vstřelit gól v předkole Ligy mistrů.

Kde jste s fotbalem začínal?

S fotbalem jsem začínal v rodných Rosovicích, což je vesnice kousek od Příbrami. Postupem času vedly moje kroky právě do Příbrami, kde to všechno postupně začalo.

Jak vzpomínáte na své dorostenecké angažmá v PSV Eindhoven?

Vzpomínám na to samozřejmě jenom pozitivně, protože to byla škola života. Angažmá v PSV mi dalo hodně i po fotbalové stránce. Byl jsem tam v sedmnácti letech, takže to byl obrovský skok, ale pro mou kariéru to mělo pouze pozitivní přínos.

Jak probíhal Váš přestup do Plzně, který se uskutečnil v roce 2015?

Možnost přestoupit do Plzně se mi naskytla někdy v květnu. V té době už záleželo v podstatě pouze na mně, jestli budu chtít přestoupit, jelikož oba kluby již byly dohodnuty na přestupové částce. Jednání probíhala v klidu a celý přestup se domluvil během chvilky.

V sezoně 2015/16 jste s Plzní vyhrál nejvyšší českou ligu. Jaký to byl pocit?

Hned v první sezoně, kdy jsem vlastně v Plzni působil, se udělal další titul, což byla pro mě velká zkušenost. Vyhrát titul hned ve druhé sezoně, kdy jsem hrál první ligu, byl pro mě velký úspěch a skvělý zážitek v mé kariéře.

V následující sezoně jste si zahrál i předkolo Ligy mistrů, v němž jste vstřelil také jednu branku.

Zahrát si předkolo Ligy mistrů byla pro mě další obrovská zkušenost. Můj gól bohužel nestačil na postup do základní skupiny Ligy mistrů. Na ten gól člověk samozřejmě rád vzpomíná, ale těch úspěchů bylo víc. Určitě to patří ale k tomu, čeho si hodně cením.

Následoval přestup do Brightonu. Co bylo pro Vás největší změnou?

Tak změna to byla samozřejmě po všech stránkách. Další jiná země, jiná mentalita, jiný životní styl, takže to chvíli trvalo, něž jsem si na to zvykl. To samé po fotbalové stránce. Anglická liga patří mezi nejlepší na světě a myslím si, že i když jsem se neprosadil, tak mi to dalo hodně.

V Anglii jste ovšem vydržel pouze rok a poté jste se rozhodl pro angažmá v italské Brescii, se kterou jste hned v první sezoně postoupil do nejvyšší italské soutěže.

Tak šel jsem de facto z anglické ligy do druhé italské, takže jsem musel hodně přemýšlet, jestli mi to něco dá, nebo to můj vývoj v kariéře pouze zkomplikuje.

Nakonec jsem ale rád, že jsem se takto rozhodl, protože italská liga je opravdu kvalitní, a to, že se postoupilo do první ligy, bylo opravdu úžasné. Moc si vážím toho, že můžu v Serii A hrát.

Na začátku aktuální sezony k vám přestoupil také Jaroslav Zmrhal. Jak do týmu zapadl?

Jary zapadl do týmu velice dobře. Myslím si, že nemá sebemenší problém. Serie A je ale více taktičtěji založená, na což si musí zvyknout. Jak už jsem ale říkal, do týmu zapadl velice dobře a vychází tady se všemi. Je pouze otázka času, kdy dostane na hřišti více prostoru.

V Serii A jste si zahrál proti hráčům jako Paulo Dybala, Gonzalo Higuaín či Romelu Lukaku. Kdo je podle Vás z těchto hráčů nejlepší a v čem nejvíce vyniká?

Je pravda, že jsem si zahrál už proti velkému množství kvalitních hráčů. Bohužel jsem ale nestihl Cristiana Ronalda, který byl v době zápasu s námi zraněný.

Ale z těch hráčů, proti kterým jsem už nastoupil, mě nejvíce zaujal Paulo Dybala. Ten jeho první dotek a přemýšlení u toho fotbalu bylo naprosto odlišné od ostatních. Bylo to fakt skvělé si proti takovému hráči zahrát.

V jakém klubu byste si chtěl jednou zahrát?

Samozřejmě bych se chtěl posunout ještě někam výš, ale moc dobře vím, jak je to těžké. Tady v Itálii bych si rád zahrál v týmech, které jsou pravidelně v první pětce. Teď mám v hlavě ale to, abych hrával co nejvíce.

Co se stane a nestane, se teprve uvidí. Člověk má ale pořád nějaké cíle, pořád větší. Samozřejmě nikde není napsané, že se nikdy nemůžu vrátit do Anglie. V tom fotbale je to takové, že se během roku může změnit hodně věcí.