Čtyři důvody, proč je nováček z Granady před Sevillou či Barcelonou. V čem tkví jeho kouzlo?
Po dvou letech zpátky v nejvyšší španělské lize. Granada prožívá návrat z říše snů. V úvodu těsně prohrála se Sevillou, poté však porazila Barcelonu. Teď ji patří druhá příčka a favority nechává za sebou. Jen ten nejzarputilejší příznivec granadského klubu mohl očekávat, že by se jeho milovaný tým nacházel po sedmi odehraných kolech na druhém místě. Naprostý nonsens se stal skutečností! Tento „úspěch“ není jen pouhou shodou náhod a my se podíváme na čtyři důvody, proč Granada patří tam, kde ji v tabulce můžeme vidět dnes.
1.Zachování kostry týmu a správné doplnění
Často se stává, že kluby směřující z nižších soutěží do vyšších začnou bezhlavě utrácet v domnění, že to přinese vytoužené ovoce. Chyba. Propast mezi prvním a druhým celkem druhé nejvyšší španělské soutěže sice byla osmibodová, a tak bylo doplnění kádru na místě, ale cílem bylo najít správné hráče a podepsat jen ty, kteří klubu doopravdy pomůžou.
Granada během letního přestupového období přivedla čtyřiadvacetiletého stopera Duarteho ze Sportingu Lisabon, křídelníka Machíse z Udinese, středopolaře Briceho ze Sevilly a ofenzivního záložníka Vica z Leganés. Celková útrata činila pouhých 7,25 milionů eur.
Na volný přestup přišel také ostřílený útočník Soldado, který dříve působil v Tottenhamu či Valencii. V rámci jednoletého hostování dorazila trojice Carlos Fernández, Yangel Herrera a Maxime Gonalons. První jmenovaný vsítil už dva góly, druhý zazářil proti Barceloně. Třetí se vrací po zranění.
Granada ani vítěz druhé ligy Osasuna nezasahovali do mužstva nijak zásadně, spoléhají na to, co fungovalo. A to se také odráží na dosavadních výsledcích. Jasně, pamplonský celek je na třinácté pozici, ale když vezmeme v potaz, že jediná porážka přišla na půdě Realu Madrid, není to tak strašné.
2. Zkušenost vyvážená mládím
Vybojovat postup zpět do nejvyšší soutěže není tak lehké. Nevěříte? Zeptejte se hokejistů Slavie Praha, fotbalistů Zbrojovky nebo třeba v anglickém Sunderlandu. Chce to velkou odhodlanost, sílu, vytrvalost, ale i zkušenost.
Tyto aspekty fotbalisté Granady prokázali. Není divu, že drtivá většina týmu zůstala ve svém klubu i nadále. Stejně tak jako je těžké si postup vybojovat, tak je i obtížné v lize zůstat. Proto je dobré, že mužstvo setrvalo pohromadě.
Věkový průměr činí 27,5 let. Jedná se o 8. nejstarší celek v La Lize. Nejzkušenějším fotbalistou je Roberto Soldado. Ten ve svých 34 let předává zkušenosti mladším hráčům. Hlavní jeho úlohou je však práce na hrotu útoku, kde má za úkol podržet balón, rozdat přihrávky svým spoluhráčům a vypomoct také v defenzivě.
Nejmladším členem týmu je jednadvacetiletý Herrera, který zde hostuje z rezervy Manchesteru City. Zbytek mužstva se skládá převážně z vyspělých fotbalistů v nejlepších letech. A právě díky této věkové balanci je kolektiv tak silný. Silný týmový duch je základním předpokladem k úspěchu!
3. Jednoduchost, přímočarost, zodpovědnost
Tři hesla, kterými se fotbalisté v domácích červenobílých dresech řídí. Taktika je založená na silné defenzivně, která aktivně brání a vysoko napadá. Komunikace od brankáře až po středního útočníka hraje klíčovou roli. Celé mužstvo je výborně organizované a kompaktní.
Granada prioritně využívá rozestavení 4-2-3-1, kde hráč na pozici desítky pomáhá při napadání hrotovému útočníkovi. Jeden z dvojice středových záložníků se poté vysouvá na pozici osmičky a druhý zůstává níže jako klasická šestka. Ta se pohybuje v prostoru mezi řadami, kde získává míče.
Krajní záložníci či křídelníci se snaží stlačovat hřiště. Jejich úkolem je vytvářet tlak ve středu hřiště, s tím, že nechávají volnější prostory na krajích. Právě kvůli této kompresi si nedokázala Barcelona vytvořit v utkání s Granadou větší převahu.
Celý tým se nebojí pressovat soupeře vysoko na jeho vlastní polovině. Právě díky napadání získává Granada mnoho míčů. Poté už je úkol jasný. Dostat se co nejrychleji a nejjednodušeji k brance soupeře. Ačkoliv to zní snadně, tak není. Hráči musí být skvěle organizovaní a vědět o sobě. V tom je jejich síla.
4. Šířka kádru
Když chcete uspět, nemůžete počítat pouze se základní jedenáctkou, ale i s náhradníky a rezervními hráči, popřípadě juniory a dorostenci. To je také jedním z důvodů, proč vedení Granady přivedlo nové tváře.
V kádru se zvýšila konkurence a trenérovi přibylo více možností. Unavení hráči si odpočinou, čerství bojují na trávníku. Jednotliví fotbalisté takto rotují. Pochopitelně hrají vždy ti, co se nachází v optimální formě a odpovídají taktice uzpůsobené dle soupeře.
Kostra týmu zůstává ale stejná. Do obranné čtveřice, která se již sehrála, trenér Martinez příliš nezasahuje. Změny přicházejí především na krajích hřiště a ve středu zálohy, kde toho hráči nejvíce naběhají a jsou tak pochopitelně nejvíce unaveni.
