Komentář z historie: pohárová semifinálová předrevoluční konečná

Jak už jsme si připomněli, Československo v klasickém triu pohárů, které pamětníkům dodnes ve zkratkách libě zvoní – PMEZ či PVP, jen ten Pohár UEFA se podobného „zdrcnutí“ nedočkal – společně s nočním čekáním na televizní summary Pohárový výběr, oslavilo prozatím jediný úspěch díky Slovanu Bratislava CHZJD.

Pan Hrabě zavzpomínal na Pohár vítězů pohárů, neboli PVP, jen s tou dominancí ve zmíněném zápase na basilejském St. Jakob Stadium bych byl opatrnější: Barcelona na Cvetlerův gól z 2. minuty po čtvrthodině dokázala odpovědět a v 52. minutě vstřelil Rexach kontaktní gól. Ještě v poslední, 93. nastavené minutě mohlo dojít na prodloužení, leč Vencel tehdy poslední ránu z dálky, takový zoufalý pokus Zaldúy, střelce první branky Katalánců, dokázal byť s velkými problémy zkrotit.

Ona i Dukla v sezóně 1966/1967, naposledy s nedostižným Masopustem v pohárovém prostředí, prošla až do semifinále po zápasech, o nichž by se dal natočit film. Ve dvojzápase s Anderlechtem Brusel například útočník Van Himst doslova pošlapal brankáře Viktora, který hned po zápase musel na operační stůl ve střešovické nemocnici, kde mu sešili obličej a ránu na bérci.

Upřímně dodejme, že v tom nebyl zásadní úmysl, hráč bruselských „Fialek“ dle Viktorova svědectví koukal po míči a ne kam šlape. Aby těch „radostí“ nebylo málo, tak před odvetou se zranil druhý brankář Kozinka, takže nedoléčený Viktor musel do branky, ale tehdy ho obrana ochránila.

I zápas s Ajaxem měl zajímavý nádech především v tom, že čtyři minuty před koncem si amsterdamský zadák Soetekouw dal vysloveně nešťastný vlastní gól. Trenér Bohumil „Mirek“ Musil tehdy před zápasem prohlásil věštecké: „Vůbec by mi nevadilo, kdybychom postoupili po vlastním gólu soupeře!“

Pohár UEFA možná není tak atraktivní ve vzpomínkách, ale i tady je co připomínat – a proklínat onu semifinálovou hranici. Vršovická Bohemka v ročníku 1982/83 prošla první dvě kola dechberoucím stylem – na zápasy 3-1-0 a skóre 11:1!

A to soupeři nebyli žádní „nazdárci“ z Lucemburska nebo Andorry: Admira/Wacker Wien a AS Saint-Étienne. Servette Ženeva už stála více sil, ale v domácím prostředí přežili Klokani infarktový závěr, kdy soupeř neproměnil nepřímý kop z pokutového území za technický prohřešek brankáře a úsilí týmu korunoval proměněnou penaltou Miroslav Příložný minutu před koncem dvojzápasu!

Po jarním vyčerpávajícím boji s Dundee United už to v semifinále nevyšlo s Anderlechtem – jen připomeňme, že Bohemians tehdy finišovali v boji o svůj doposud jediný titul a ještě hojně zásobovali reprezentaci.

Svou vzpomínku bych zakončil ročníkem 1985/86, kdy Dukla Praha zdolala v PVP postupně AEL Limassol, AIK Stockholm a Benfiku Lisabon – stejně jako před téměř dvaceti lety, kdy ji v cestě do finále zastavil Celtic Glasgow nestačila tentokrát na Dynamo Kyjev s magickým Olegem Blochinem v sestavě. A stejně jako Celtic pak i Dynamovci celý pohár vyhráli.

Článek sepsal čtenář a fanoušek Ruik Football | RoBertino.