Konec éry v reprezentaci? Kdo by teoreticky mohl po Dánsku dát sbohem nároďáku?

Zápas s Dánskem se blíží. Nejdůležitější střet za poslední roky, šance na přímou letenku do Ameriky. Musíme si ale uvědomit, že favoritem nejsme a bude to extrémně těžké. Co se stane, pokud neuspějeme? Bude to skutečně přelom do nové éry? Kdo by mohl dát národnímu týmu sbohem?

• Klíčový zápas s Dánskem rozhodne o postupu
• Prohra může odstartovat generační obměnu národního týmu
• Zkušené opory pravděpodobně brzy ukončí reprezentační kariéru

Již za dva dny se utkáme v rámci finále baráže o mistrovství světa s Dánskem. Soupeř, který nás vyřadil ve čtvrtfinále posledního Eura, kádr plný hvězd z velkých evropských mužstev. Favoritem rozhodně nebudeme, můžeme jen překvapit a poučit se ze špatného výkonu s Irskem.

Pokud nedejbože náš severský soupeř postoupí, co to bude znamenat pro reprezentaci jako takovou? Již nyní se bavíme o nějaké nové éře s trenérem Koubkem, kapitánem Krejčím a novými tvářemi. Nebude ale neúspěch znamenat předěl do nové éry i bez některých dlouholetých tváří? Pojďme si zaspekulovat.

Vladimír Coufal

Vladimír Coufal se nadále zdá být v extrémní kondici, v Hoffenheimu hraje v životní formě. Avšak v reprezentačním dresu se s formou již delší dobu nepotkal. Očekávání tu byla od zápasu s Irskem, kde to ale opravdu dobré nebylo. Na druhou stranu, trenéři by ho neměli prakticky jak nahradit. Proto je stále velmi důležitý.

Na startu nové sezóny mu ale bude již 34 let a to je věk, v němž už se spousta hráčů chce soustředit na klubovou kariéru a chce si odpočinout alespoň od povinností na reprezentačních srazech. Další velký turnaj přijde až za 2 roky a je otázkou, jak na tom Coufal ve skoro 36 letech bude. Sám hráč už navíc musí být tak nějak unavený z toho, jak je v nároďáku pod neustálou palbou ze strany fanoušků. Z velké části si za ni ale může sám.

Tomáš Holeš

Česku roste nová generace skvělých stoperů. Je tu Štěpán Chaloupek, Robin Hranáč, stále je mladý David Zima, samozřejmě Martin Vitík, Tomáš Vlček, Jan Paluska. Na rozdíl od pravého kraje se tu nikdo o budoucnost bát nemusí. I Tomáš Holeš tak bude nahraditelný, leč typologicky jinými hráči.

V den zápasu s Dánskem mu bude 33 let, zdravotní problémy má odchovanec Hradce Králové čím dál častěji, a přestože je stále v excelentní kondici, platí u něj to podobné jako u Coufala v tom, že už by si rád mohl odpustit reprezentační srazy, místo nichž by se mohl soustředit na regeneraci, rodinu, koníčky.

Jaroslav Zelený

Stejně jako Coufalovi bude i Zelenému v létě 34 let. A na rozdíl od bývalého spoluhráče ze Slavie to nevypadá, že by měl ještě nějakou dobu zůstat na reprezentační úrovni. I v současném týmu je spíše jen kvůli univerzálnosti, kdy dokáže zahrát jako levý bek i stoper a samozřejmě zkušenostem. Tam je ale ten problém.

Už i na zápasech Sparty v evropských pohárech je vidět, že Zelený už jednoduše nestíhá. A v reprezentačním dresu to nebude jiné. Kdo ví, jak dlouho se ještě dokáže udržet na úrovni, kdy bude pro reprezentaci vůbec variantou. Na rozdíl od výše zmíněných bude obměna představovat zejména konec tímto způsobem než vlastním rozhodnutím.

Vladimír Darida

Sice se teprve vrátil, ale vrátil se čistě kvůli baráži s Irskem a Dánskem. Přemluvili ho Pavel Nedvěd s Miroslavem Koubkem, Daridovi se bohužel úvodní zápas vůbec nepovedl. Uvidíme, jaká bude jeho pozice proti Dánům. Jenomže vzhledem k věku a času do dalšího velkého turnaje tu není žádný zvláštní důvod, proč by měl Darida pokračovat.

Paradox mistrovství světa

Paradoxem je, že postup na mistrovství světa může být konečnou nejen pro výše zmíněné hráče, ale také pro ostatní, třebas překvapivé tváře. Mundial v Americe je něco, co už prostě nikdo nepřekoná. Je to pomyslný vrchol, který může být pro některé hráče definitivním vrcholem reprezentační kariéry.

Pro starší hráče to může být opravdu konec v tu nejlepší možnou chvíli. Dokázali vše, co bylo v jejich silách, Česko dostali po 20 letech na mistrovství světa, byl by čas na odpočinek a předání štafety.

Zdroj: Autorský článek