Reprezentační ostuda jako přes kopírák. Chování Lvíčat po prohře s Bulhary dokonale podtrhuje reprezentační situaci

Česká reprezentace do 21 let měla pod trenérem Michalem Bílkem skvělý vstup do kvalifikace na mistrovství Evropy do 21 let, které se koná v roce 2027. Nyní ale přišla první prohra, a to v Bulharsku, která byla naprosto zasloužená. Chování hráčů po zápase podtrhuje celou reprezentační situaci. Výsledek není ostuda. Tou je ono chování.

• Lvíčata v Bulharsku utrpěla první prohru kvalifikace
• Hráčům je vyčítán špatný přístup a arogantní chování
• Problémy A-týmu se zrcadlí i u mladíků

Nedá se říct, že by byla atmosféra okolo české reprezentace pozitivní ještě před tímto srazem. Můžeme říct, že se to celé trochu zlepšilo po remíze s Chorvatskem, přestože to byl dobrý výkon jen v defenzivě. Po prohře s Faerskými ostrovy jsme ale našli nové dno. Ivan Hašek by měl být odvolán. Zatím se ale na rozhodnutí čeká.

Náladu nám alespoň částečně mohla spravit reprezentace do 21 let. Ta pod novým trenérem Michalem Bílkem vstoupila do nového cyklu pozitivně. Vyhrála všechny tři první zápasy. Byl tu matný výkon na Gibraltaru, ale domácí zápasy se Skotskem a Ázerbajdžánem byly opravdu výborné.

Česká reprezentace do 21 let padla

V Bulharsku jsme měli být favoritem stejně tak. Ale brzy nám mohlo být jasné, že zase tak jednoduché to nebude. Bulharsko bylo hodně aktivní, tlačilo na nás a neodradil ho ani gól Matěje Šína po rychlém protiútoku. Po něm si zase jelo svou hru.

Technicky byli mládežničtí reprezentanti Bulharska úplně někde jinde než svěřenci Michala Bílka. Zejména křídelníci Iliev s Balovem hráli fantasticky. Bulharům se podařilo zápas otočit. Pro česká Lvíčata jde o první prohru pod Michalem Bílkem. Je naprosto zasloužená a bulharský outsider nás vyškolil.

Už tak nahněvaní fanoušci české reprezentace toho mají dost. Nejde jen o vynikající výkon soupeře, který extrémně překvapil svou kvalitou na balónu a v kombinaci. Jde také o to, že česká obrana byla opravdu zlá v čele s Paluskou. Jde také o to, jak se hráči nesnažili, nechodili do soubojů, hráli na půl plynu.

Rozhodně není takovým šokem prohra Lvíčat s reprezentací Bulharska do 21 let jako prohra áčka s Faerskými ostrovy. I tak je to ale zklamání. A opět se bavíme hlavně o přístupu hráčů k zápasu, nikoliv o tom, že jsme stáli proti dobře hrajícímu soupeři.

Další špatná reakce po špatném výkonu

A co opravdu není přijatelné je to, jak se hráči chovali po závěrečném hvizdu. Bavili jsme se po zápase s Faerskými ostrovy o tom, proč hráči nesklopili hlavu, nenasypali si na ni popel. Místo toho tu byl arogantní Václav Černý v rozhovoru pro ČT nebo whataboutismus Tomáše Součka s Ivanem Haškem, kteří se oháněli tím, že Faerské ostrovy hráli dobře, což absolutně není důvod naštvanosti veřejnosti.

Stejně tak vypadali hráči jednadvacítky po zápase s Bulharskem. Brankář Koutný, který jinak odchytal výborný zápas, šel nejlepší cestou pro červenou kartu. Strkanice se soupeřem, frackovské chování i směrem k realizačnímu týmu a rozhodčím.

Ostatní hráči na tom nebyli o moc lépe. Místo hlavy dole, odchodu do šatny a přiznání, že jsme byli horší a hráli jsme hrozně, naprosto zbytečné konflikty, arogance a ukázka toho, že to prostě mezi těmito hráči není dobré nastavené.

Na chlup stejné jako u seniorské reprezentace. Špatně nastavené už od nižších úrovní? Proč neumíme uznat, že jsme něco zkazili? Proč neumíme uznat, že je třeba na něčem zapracovat? A proč je tu opět akorát arogance, agrese a neschopnost udržet emoce alespoň před zraky světa? A omluva tím, že jde o mladé hráče, ta opravdu není na místě. Je to celé jen potvrzení té tragické situace okolo českého reprezentačního fotbalu.

Zdroj: Autorský článek