Většina rozhodčích do dvou let skončí kvůli divákům a bývalým profi hráčům, říká bývalý sudí Roman Petříček

Ze všech stran slyšíme o enormně malém množství rozhodčích. Situace je k zamyšlení, když vezmeme v potaz, že statisticky skončí do dvou let od svého nástupu šest rozhodčích z deseti. Důvodů je více. Roman Petříček (36 let), bývalý sudí, trenér a nynější delegát dává svůj pohled na věc exkluzivně pro Ruik.cz.

• Jaké jsou začátky fotbalových sudí
• S jakými odměnami může začínající rozhodčí počítat
• Osobní názor na rozhodcovskou problematiku očima bývalého sudího

Jak se stát rozhodčím?

Jako rozhodčí jste začínal před dvaceti lety. Jaká byla situace tehdy v porovnání s aktuálním děním?

Když se podívám na delegace, tak úbytek sudích je jednoznačně znát. V době, kdy jsem pískal na Hodonínsku, se jezdívalo na utkání mužů ve třech lidech. Dnes je taková situace absolutně nemyslitelná.

Největším likvidátorem začínajících sudí je jednoznačně chování fanoušků a chování hráčů. To tedy nebylo dobré nikdy, ale myslím si, že se situace dost zhoršila.

Kolik věcí se musí zájemce naučit, než se stane „hotovým“ rozhodčím?

Je třeba znát všechna fotbalová pravidla, což je samozřejmě vždy těžší pro člověka, který nikdy ve fotbale nepůsobil. Pro bývalé a aktivní hráče je toto jednodušší. Člověk, který pravidla zná, si může práci hlavního rozhodčího vyzkoušet prakticky hned.

K mládeži se dostane za pár týdnů a pod dohledem zkušenějšího kolegy může začít pískat. Následně, pokud je rozhodčí plnoletý, se k zápasům mužů dostane v druhé půlsezoně.

Jsou mezi zájemci i starší lidé, nebo převažují kandidáti do cca 40 let?

Co se týče Brněnska, tak poměr mladších je asi 90 procent. Zajímavostí je, že svaz se už delší dobu snaží přesvědčovat končící fotbalisty (ve věku cca 35 let), aby se po kariéře stali rozhodčími. Odpovědi jsou ale takřka vždy stejné: „Tak to vůbec nemám zapotřebí“.

Myslíte, že motivací pro nové uchazeče je spíše zájem o fotbal, nebo zde hrají roli peníze a kariéra?

Jedno určitě nejde bez druhého.

Jak složitá je cesta do nejvyšších soutěží? Stačí šikovnost a snaživost?

Z okresu rozhodčí nepostoupí, pokud není šikovný. Na další úrovně jsou potřeba jiné parametry. Hlavně fyzická kondice, nasazení atd. Je to už daleko sofistikovanější a nemusí to být nutně o tom, že člověk dobře píská. Ale bez toho to samozřejmě nejde.

Chování k rozhodčím odrazuje zájemce

Jaký je rozdíl v chování diváků a hráčů k sudím, když srovnáte dobu před dvaceti lety a nyní?

Můj názor je, že diváci byli dřív mírnější, hráči jsou zhruba stejní. Co mi ale vadí je, že se spousta profi hráčů vrací do nižších soutěží a neumí se vůči rozhodčím chovat. Jsou v tomto ohledu na hřišti nejhorší. Znám však samozřejmě i takové, kteří umí být slušní, a těch si za to nesmírně vážím.

Jak je velký tlak na rozhodčí, bavíme-li se o nižších soutěžích?

To je jednoduché, stále se někdo cítí ublíženě a má pocit, že je jeho tým úmyslně poškozen. Ale jde o to, že rozhodčí je jen člověk a vidí vše z nějakého úhlu. Nastanou tak situace, kdy má odlišný názor než divák, který danou věc vidí hned u zábradlí.

Zajímavostí je věc, která se řešila před posledním mistrovství Evropy, kdy se zdůrazňovalo, že s rozhodčím bude smět diskutovat pouze kapitán týmu. Tohle pravidlo je ale dáno již roky a hráči jej bohužel nedodržovali.

Jaká je výše odměny za odpískaný zápas?

Odměny jsou již devět let stejné, vychází na cca 130 Kč za hodinu. Musíme zde totiž počítat cestu na zápas i cestu ze zápasu a také to, že rozhodčí musí být přítomen hodinu před výkopem. Bohužel se tedy nejedná o žádný závratný výdělek.

Zdroj: autorský článek