Okénko minulosti: Přemysl Bičovský, teplická legenda

Přemysl Bičovský je spojen především s Bohemians Praha, kde byl lídrem týmu při jediném mistrovském titulu v ročníku 1982/1983. Je ovšem i legendou Teplic, kde rodák z blízkých Košťan v nejvyšší československé soutěži začínal. To připomíná kniha, která nese podtitul Kanonýr, kapitán, fotbalista. Napsal ji renomovaný novinář a spisovatel Petr Nečada a vydalo nakladatelství Epocha.

O jeho teplické stopě nejlépe vypovídá statistika, tu nikdo neošidí. V nejvyšší československé soutěži odehrál v teplickém dresu 181 zápasů (za Bohemians 194 a při vojenské službě v Dukle 59), navlékal v něm skutečné kopačky kanonýra s 58 přesnými zásahy (Bohemians 30, Dukla 18).

Debutoval ve věku 17 let a 23 dnů v říjnu 1967 proti Ostravě (1:0), ale mohlo to být ještě o něco dříve. Dokonce na den jeho narozenin, které slaví 18. srpna.

Proč došlo v ročníku 1967/1968, kde ještě chyběl na soupisce před zahájením soutěže, k odložení premiéry, se vysvětluje v knize.

„Ve druhém kole jsme jeli do vršovického Ďolíčku, kde nás čekala Bohemka. Kdepak by mě napadlo, kolik toho tady jednou odehraju. (Trenér) Rýgr mi dal najevo, že nastoupím. Nejdřív jsem se těšil, ale jak jsme se blížili k Praze, byl jsem čím dál nervóznější, možná jsem i něco špatného snědl. Zkrátka, udělalo se mi špatně, takže autobus musel kvůli mně zastavit. Trenér mě nakonec nepostavil, což se ani nemůžu divit. Skončilo to 3:3.“

Poprvé se trefil do sítě soupeře v květnu 1968 při vítězství doma proti Žilině v poměru 3:1. Bylo mu sedmnáct let, osm měsíců a šestnáct dnů.

Po třech letech se hlásil k povinné vojenské prezenční službě na pražské Julisce, dva ročníky – velice úspěšně – oblékal dres Dukly Praha. Mezi osobnostmi jako Ivo Viktor, Ján Geleta, Miroslav Gajdůšek, Václav Samek, Stanislav Štrunc, ale i Václav Mašek se neztratil.

Vrátil se však do mateřského klubu (tehdy oddílu) a znovu válel za Teplice. Další čtyři roky. Pak však přišel životní zvrat, jenž je v knize popsán v kapitole Životní přestup do Bohemians.

„V pátek 4. června 1976 krátce před sedmou hodinou večerní byla dopsána jedna velká kapitola ve fotbalovém životě Přemysla Bičovského. Skončilo utkání třicátého ligového kola, v němž Teplice remizovaly s Trenčínem 2:2. Záložník domácího týmu, jeho největší opora posledních let, naposledy svlékl žluto-modrý dres.“

Do Teplic se pak vrátil už jako trenér. Právem si vydobyl skvostné místo v klubové síni slávy.

Populární Bičák, jak mu říkali spoluhráči, prožil neskutečně dlouhou a bohatou kariéru, která mu dosti ukrátila z té trenérská. Ale i ta byla zajímavá. Všechno se čtenář ostatně dočte v knize Přemysl Bičovský. Kanonýr, kapitán, fotbalista.