Zafeiris je prdelatej, má to v genech. Slavia by potřebovala, aby byl atletičtější, říká Folprecht

První měsíc a půl byl skvělý, pouze neměl čísla. Nyní Christosi Zafeirisovi odešla i výkonnostní stránka hry a sešívaní nejsou schopni střílet góly. Zachrání ho říjnová reprezentační pauza?

Christos Zafeiris je stále velikým otazníkem. Hned od příchodu se jevil jako nadstandardní hráč, první půlrok v červenobílém ale často naskakoval pouze z lavičky, jako by ho Jindřich Trpišovský připravoval na novou sezónu.

Šetření Nora dost možná stálo sešívané loňský titul, na druhou stranu ze startu nového ročníku se zdálo, že se jeho připravování vyplatilo. Spolu s Oscarem Dorleym vládli středu pole ve většině zápasech, ačkoli v něm byli jen dva.

Od zářijové reprezentační pauzy ale jako by byla znát únava. Ta je pochopitelná, jelikož mladý Nor v podstatě nestřídá a i za reprezentační jednadvacítku nastoupil do obou utkání. V derby se Spartou i v Teplicích byl nezvykle neviditelný.

„Já jsem poprvé viděl Zafeirise na vlastní oči, mám ho nakoukaného jen z televize, a nemůžu se zbavit dojmu, že je prdelatej,“ řekl v podcastu Kudy běží zajíc Zdeněk Folprecht.

Zafeiris ohromil fanoušky rychlými změnami směru, překvapivými řešeními i kličkami, to vše se ale z jeho hry v průběhy října vytratilo. Se vzrůstající vahou to může souviset, kde by ale kila navíc získal, když uprostřed hřiště neúnavně běhá a nic nevypustí.

„Hrozně mě to překvapilo, nechci aby to vyznělo blbě, ale všimnul jsem si toho, už když vyběhl na rozcvičku. Nevím, jestli byl takový již po příchodu do Slavie, ale má na to i geny – jeho táta měří stejně a váží asi 160 kilo,“ pokračoval bývalý záložník Liberce či Sparty.

Zatímco na startu ročníku byl zásah do rozehrané dvojice Oscar, Zafeiris skoro nepředstavitelný, nyní by se zraněný Ševčík opravdu hodil. Malý Nor by nemusel tolik makat dozadu a měl by více času na útočení.

„I na atletický styl Slavie by potřebovali, aby byl atletičtější. O to více, že hrají uprostřed jen ve dvou. Pro něj by bylo ideální rozestavení 4-1-4-1,“ dodal Folprecht.

Právě v systému 4-1-4-1 sbírali sešívaní největší úspěchy. Zažili v něm druhou jízdu Evropskou ligou přes Nice, Leicester či Rangers, stejně tak rok předtím skupiny Ligy mistrů s Barcelonou, Dortmundem a Interem Milán.

Zdroj: Kudy běží zajíc