AC Milán si po dlouhé pauze zahraje semifinále Ligy mistrů! Proč se Rossoneri pomalu vracejí k zašlému lesku a slávě?

Fotbalisté AC Milán ustáli včerejší odvetu čtvrtfinálového souboje Ligy mistrů s Neapolí a po dlouhé době postoupili do semifinále milionářské soutěže. Naposledy se to totiž Rossoneri povedlo v sezóně 2006/07. Vrací se AC tam, kam historicky patří?

Rossoneri mají za sebou tři povedené zápasy s Neapolí. Nejprve v domácí soutěži zvítězili na stadionu Diega Armanda Maradony drtivě 4:0, poté na San Siru v rámci úvodního čtvrtfinálového klání Ligy mistrů zvítězili 1:0.

Do odvety šlo AC s tím, že to co do postupu do další fáze bude stále velice otevřené. Neapol si vytvořila úvodní dvacetiminutový tlak, poté však měli Rossoneri také několik šancí ke skórování.

Jednou z nich byl například pokutový kop, který neproměnil Olivier Giroud. V závěrečných minutách první půle se ale na úchvatné sólo vydal Rafael Leão, jenž ve finální fázi naservíroval míč francouzskému útočníkovi jako na zlatém podnose a ten už se nemýlil.

V druhém poločase se svěřenci Stefana Pioliho rozhodli hrát především ze zajištěné obrany, Neapol k ničemu nepouštět a případně se spolehnout na brejk. A to nakonec vyšlo, byť po faulu Leão domácí nejspíše měli kopat penaltu.

Jednu však v zápase neproměnil Khvicha Kvaratskhelia, Partenopei zahodili i další šance. Tedy kromě té z nastaveného času, kdy se prosadil Victor Osimhen. Neapol v tomto dvojzápase každopádně na AC nestačila a z milionářské Ligy mistrů vypadává.

Po dlouhých letech zpět v boji o prvenství

Vzato Rossoneri se už nyní mohou pyšnit skvělým úspěchem, když poprvé od sezóny 2006/07 postoupili do semifinále Ligy mistrů. To v tehdejším týmu působili například ještě Kaká, Andrej Ševčenko, Andrea Pirlo, Alessandro Nesta nebo český internacionál Marek Jankulovski.

Dlužno dodat, v tomto ročníku AC celou soutěž vyhrálo. Milánčané tehdy v osmifinále prošli přes Celtic, dále vyřadili Bayern, Manchester United a ve finále zdolali 2:1 Liverpool. Tým, který ve slavném finálovém zápase ročníku 2004/05 dotáhl třígólové manko a nakonec i vyhrál.

V roce 2007 pak AC vyhrálo Superpohár a MS klubů. Na další úspěch nicméně Rossoneri čekali další tři roky, když v ročníku 2010/11 získali osmnáctý mistrovský titul v Serii A. Po další sezóně skončilo AC druhé, v ročníku 2012/13 třetí.

Doba temna

Na evropském poli nicméně Rossoneri nezaznamenali žádný výrazný úspěch. A právě v této době začala přicházet doba temna. AC Milán od zisku titulu a Supercoppa Italiana v roce 2011 nezískali po dobu dalších jedenácti let žádnou trofej, když nepočítáme výhru v italském superpoháru v roce 2016.

V sezónách 2015/16 a 2017/18 došli až do finále Coppa Italia, pokaždé ale odcházeli se svěšenou hlavou. Klub se navíc potkal se změnami majitelů a v některých ročnících dokonce zapadli do průměru italské ligy.

Pomalý návrat k zašlé slávě?

Nová naděje milánskému celku svitla v ročníku 2020/21, kdy Rossoneri skončili druzí v Serii A. O rok později už ale slavili mistrovský titul a po jedenácti letech tak znovu došli na vrchol. Dlužno dodat, po firmě Elliott Management převzala klub další investiční společnost RedBird Capital Partners.

Jak se ale zdá, v Miláně to začíná zase fungovat tak, jak by ve velkoklubu mělo. Skvělou práci odvádí především Paolo Maldini a Ricky Massara. No a byť je po loňském titulu momentálně AC v Serii A zatím až čtvrté, v Lize mistrů zapisují už nyní velký úspěch, když se po dlouhé odmlce vrací do boje o celkové prvenství.

Nabízí se tedy otázka, vrací se AC Milán zpátky tam, kam historicky patří? Předpoklady k tomu určitě má. Vedení klubu si návrat ke zlatým časům, které Rossoneri zažívali především v 80. a 90. letech, vytyčilo jako jasný cíl.

Vypadá to tak, že AC má v klubu schopné lidi, kterým na fotbale záleží, což je vždy velice důležitý faktor. A v neposlední řadě nesmíme zapomenout na to, že i hráči jsou aktuálně na San Siru spokojení a nechce se jim odcházet. A to je pro budování celku samozřejmě zcela zásadní.

Zdroje: AC Milan, Serie A, UEFA Champions League