Zlatan Ibrahimovič: Krůček od konce kariéry a následně od přestupu do Neapole. Nakonec se vydal spasit AC Milán

Ve své poslední biografii s názvem Adrenalin se legendární Zlatan Ibrahimovič rozpovídal skutečně o všem možném. Ihned v první kapitole popisuje svůj návrat do AC Milán a změny, které musely nastat, aby se milánský klub vrátil na vrchol. Zkraje vyprávění však prozradil zajímavou věc. Moc nechybělo a vše mohlo být jinak.

V roce 2019 byl Zlatan Ibrahimovič na rozcestí. Tak, jak blízko byl k ukončení kariéry, byl později ještě blíž k přestupu do Neapole.

Po vypadnutí Los Angeles Galaxy z play off MLS se proslulý útočník rozhodl, že pověsí kopačky na hřebík. Jeho agent Mino Raiola dělal vše pro to, aby mu rozhodnutí rozmluvil. Podle jeho slov někdo na úrovni Zlatana nemohl ukončit kariéru tímto způsobem. Švéd si ale trval na svém. Chce skončit.

Krůček od přestupu do Neapole

Vše se změnilo, když Ibrahimovič sledoval dokument o Diegu Maradonovi. V něm se objevil záznam utkání v Neapoli. Stadion byl narvaný k prasknutí. Zlatan zpozorněl a cítil, jak se mu do žil vlévá adrenalin. Ihned zvedl telefon a volal Raiolovi. 

„Zavolej Neapoli. Jdu do Neapole.“

Z představy hraní za Neapol byl nadšený. Vidina toho, jak hraje na plném stadionu, diváci po něm budou šílet a podaří se mu pro Neapol získat mistrovskou trofej, mu dodávala novou, tolik potřebnou motivaci.

Začala jednání a vše bylo domluveno. Zlatan byl v podstatě hráčem Neapole. Dokonce vedl rozhovory s tehdejším trenérem Carlem Ancelottim. Společně se domlouvali, jak bude Zlatan hrát.

V den, kdy měl podepsat smlouvu došlo ke zlomu. Ancelotti byl odvolán a z přestupu sešlo.

Mise AC Milán

Zlatan zvedl telefon a volal agentovi se slovy, kdo ho potřebuje nejvíc. AC Milán zrovna prohrál s Bergamem 0:5. „Půjdeme do Milána,“ rozhodl Švéd. Výzvou bylo vrátit AC zpět na vrchol. To byl ten adrenalin, co legendární útočník potřebuje.

Ibrahimovič sledoval na tréninku své nové spoluhráče. Byl zděšen. „Tihle nevědí, co to znamená hrát za AC Milán,“ zamýšlel se. Nemohl se na to dívat. V případě Zlatana byla jeho přítomnost v týmu jako taková ještě důležitější, než jeho výkony a příspěvek na hřišti.

Neustále vyvíjel tlak na své spoluhráče, vyžadoval od nich to nejlepší. Především u mladých, méně zkušených jedinců. Byl vzpruhou pro celý AC Milán a vrátil do týmu vítězné DNA. Hráči začali poslouchat jeho rady a jejich nadšení pro hru se zvedlo o 100 %.

Když viděl, že se někdo fláká, ihned mu to vpálil do očí. Ne nikde stranou, ale přede všemi, aby to, co říká jednomu, platilo pro celý tým. AC Milán šel den za dnem a vše se změnilo k lepšímu. Týmový duch, ochota se obětovat jeden za druhého. A výsledek? 

Samotný Ibrahimovič hned v prvním půl roce vstřelil deset branek. Další rok patnáct a pomohl klubu vrátit se do Ligy mistrů. V poslední sezóně toho hodně promarodil. Byl tu ale pro tým a neustále všechny motivoval. AC Milán vyhrál titul. Po deseti letech. Mise splněna. 

Zdroj: Zlatan Ibrahimovic – Adrenalin