Okénko minulosti: Opakovaná střetnutí už na mistrovství světa fanoušek nevidí

Kdyby na mistrovství světa v Kataru ve skupině C v nastaveném čase neinkasovalo Mexiko gól od Saúdské Arábie, rozhodovalo by o postupu mezi ním a Polskem do další fáze zvláštní pomocné kritérium – počet žlutých karet. Při naprosto shodném skóre a vzájemném zápasu právě disciplína na předchozím šampionátu 2018 v Rusku posunula dál Japonsko na úkor Senegalu. Nejspravedlivější způsob, jak rozhodnout při vyrovnané bilanci, se stále hledá.

Ze sportovního hlediska se jeví jako nejspravedlivějším opakovaný zápas. Ať se rozhodne na hřišti v přímém souboji. Jenže z nedostatku času, kdy velké turnaje mají jasně dané termíny, to nejde.

Opakovaný duel by se snad vešel, kdyby se konal hned druhý den, jako je tomu v pohárových kláních, kdy střetnutí zruší nečekané přírodní či technické okolnosti.

Ale to se nehraje vůbec a i lékaři se shodují, že pro fotbalisty je ze zdravotních důvodů nemožné, aby dostatečně zregenerovali a nastoupili hned další den.

V historii světových šampionátů se opakované zápasy najdou a docela v hodném počtu. Než se zavedly střely ze značky pokutového kopu po třicetiminutovém prodloužení, naskakovaly po každé remíze ve vyřazovacích kolech.

V roce 1934 na MS v Itálii měl reprízu čtvrtfinálový souboj Itálie – Španělsko (1:1 a 1:0), o čtyři roky ve Francii hned tři: Švýcarsko – Německo (1:1 a 4:2), Kuba – Rumunsko (3:3 a 2:1) a pro československou kroniku památné čtvrtfinále Brazílie – Československo (1:1 a 2:1).

Od MS 1950 v Brazílii se opět přešlo na základní skupiny, kde se remízy mohly v konečné tabulce šikovněji zohlednit bez nutnosti dodatečných soubojů, avšak dosti nepochopitelně v rozporu se zdravým rozumem i sportovním pohledem FIFA v případě shodného počtu bodů nebrala na zřetel skóre či původní vzájemný zápas.

Nazývala to baráží, v roce 1954 ve Švýcarsku se po šesti dnech znovu utkaly Spolková republika Německo a Turecko (4:1 a 7:0) a Švýcarsko s Itálií ve stejném časovém odstupu (2:1 a 4:1).

Nutno připomenout, že na tomto turnaji ještě nepochopitelněji nehrál v základní skupině každý s každým, ale jen dva zápasy. Tím byl však prostor pro rozhodující střetnutí.

Z tohoto důvodu se musely opakovat tři souboje na MS 1958 ve Švédsku, přestože v základních skupinách už se střetli všichni účastníci. Wales po původní remíze (1:1) porazil Maďarsko (2:1), Sovětský svaz po nerozhodném výsledku s Anglií (2:2) soupeře zdolal (1:0).

Rozpaky, zda je tohle kritérium správné, pak vyvolal opakovaný souboj Severního Irska a Československa. Irové v prvním měření sil vyhráli 1:0, výběr trenéra Karla Kolského měl však mnohem lepší skóre, do nějž se promítla vysoká výhra nad Argentinou – vysoce aktivní 8:4, proti pasivnímu severoirskému 4:5. Hrálo se však znovu, po dvou dnech od posledního zápasu, Severní Irsko zvítězilo 2:1 po prodloužení.

Přidaná kritéria pak už další zatěžkávací opakované duely nedovolila, v případě remízy ve vyřazovací části rozhodují střely ze značky pokutového kopu. A v základní skupině i počet nasbíraných žlutých karet.

Kdyby i tato položka byla shodná, přichází los…

Zdroj: FIFA