Diego Forlán patřil mezi nejlepší útočníky své generace, snil však o tenisové kariéře. Jeho rodině pomáhal i Diego Maradona
Diego Forlán možná nebude zmiňován v diskusích o nejlepších fotbalistech v historii, nicméně mezi nejlepší hráče a útočníky své generace patřil bezesporu. Zářil zejména v Atléticu Madrid a v dresu uruguayské reprezentace. K fotbalu se přitom vesměs jen shodou okolností. Jaký je jeho příběh?
Chtěl být tenistou, i okolnosti jej přiměly změnit obor
Diego Forlán se narodil v Uruguay, konkrétně ve městě Montevideo. Jeho otec Pablo býval skvělý fotbalista, hrával za velké kluby v Jižní Americe. Například Sao Paulo, Cruzeiro či Peňarol, s nímž se čtyřikrát stal uruguayským mistrem. Hrával také v reprezentaci.
Dalo by se tedy chápat, kdyby chtěl malý Diego kopat do míče jako táta. Jenže tomu tak původně nebylo. Dnes již legendární útočník toužil po profesionální tenisové kariéře, jenže to mu nebylo dopřáno. Byť rozhodnutí učinil on sám.
Forlánova starší sestra Alejandra měla v 17 letech vážnou dopravní autonehodu spolu se svým přítelem Gonzalem. Ani jeden neměl zapnutý bezpečnostní pás a zatímco Gonzalo na místě zemřel, Alejandra ochrnula a nemohla hýbat celým tělem.
A právě tento moment byl v životě Diega zlomový. Jeho rodina dělala maximum pro to, aby sestře zajistila finanční prostředky na pokrytí lékařské péče. V ten moment se o tom všem dozvěděl legendární Diego Maradona, který přispěchal s velkorysou pomocí.
Pro tehdy 12letého uruguayského chlapce to byla velká událost. Diego už sice fotbal hrál a byl v něm nadaný, nicméně tehdy se začal lámat chleba a Forlán se plně vrhl na fotbal.
V 15 letech se Forlán přestěhoval z Uruguaye do Argentiny, kde se začal prosazovat v tradičním celku Independiente. V tomto celku zanechal takový dojem, že jej za tehdy neskromných 11 milionů eur vykoupil Manchester United vedený Sirem Alexem Fergusonem.
Manchester United mu nesedl, přesto se na Old Trafford stal kultovním hrdinou
Když přišel zásadní kariérní moment, měl Diego Forlán 22 let. Je všeobecně známo, že Sir Alex Ferguson měl neuvěřitelný čich na velké fotbalové talenty. Mnohdy se nepletl. A nepletl se ani v případě uruguayského ofenzivního univerzála, jenže na Old Trafford mu pšenka nekvetla.
Forlán v Manchesteru střelecky strádal. Navíc čelil šílené konkurenci. Vždyť za Red Devils tehdy hráli Ruud van Nistelrooy, Andy Cole, Dwight Yorke či Ole Gunnar Solskjaer.
V Anglii tak byl pouze do léta 2004, tedy pouze něco málo přes dva a půl roku. Že by ale nezanechal žádný odkaz? To rozhodně ne. V Manchesteru se za tak krátkou dobu stal kultovním hrdinou. Forlánovo jméno skandovali fanoušci ještě dlouho po jeho odchodu.
Ostatně vstřelil v 97 zápasech slušných 17 gólů, přidal i 11 asistencí. Na Old Trafford nikdy nezapomenou zejména na jeho dvougólový počin proti Liverpoolu. S klubem navíc získal čtyři trofeje, včetně té pro vítěze Premier League.
Osudné Španělsko a smrtící útočné duo Forlán – Agüero
Začalo to ve Villarrealu
Diego Forlán se sice do paměti fanoušků zapsal zejména svým angažmá v Atléticu Madrid, nicméně ve Španělsku nejprve zazářil v dresu Villarrealu. Ten jej z Ostrovů vykoupil za pouhé 3 miliony eur a za tři roky později jej prodával za sedminásobek.
Právě ve Villarrealu se již 27letý Forlán rozstřílel natolik, že ovládl střelecké statistiky nejvyšší španělské soutěže. Hned v první sezoně nasázel 25 branek. V té druhé sice byl o něco „skromnější“, 13 soutěžních gólů ale také nebylo zlých. V té třetí pak opět zářil a dosáhl na hranici 20 gólů.
Ve skromném španělském celku Uruguayec potvrdil, že se v něm Alex Ferguson rozhodně nemýlil. Společný úspěch jim ovšem nebyl souzen a tak se jej dočkal jinde. Ve třetím klubu, který v Evropě zastupoval.
Investice Atlética se naplno vyplatila, Forlán se stal legendou
Atlético Madrid sice není největším klubem ve Španělsku, rozhodně ale patří k nezpochybnitelné špičce. A k tomu během svého angažmá přispíval i Diego Forlán, který přišel po odchodu Fernanda Torresa. Doplnil tak vycházející megatalent Sergia Agüera.
A jeden z nejvíce ikonických a smrtících útoků nejen španělské ligy byl na světě. Agüero s Forlánem si neskutečně sedli. Agüerova rychlost a pohotovost v zakončení, Forlánova všestrannost. To šlo dohromady.
Forlánovi pomáhal fakt, že byl velmi komplexní. Mohl hrát v útoku, na křídle, pod hrotem. Bylo mu to jedno. Skvěle kopal přímé kopy, góly dával i z velkých vzdáleností, stejně tak skvěle tvořil hru, rozdával finální pasy, nebyl líný na krok, hodně toho naběhal.
Během čtyř sezon byl dvakrát nejlepším střelcem Atlética, dvakrát k tomu pomohl Agüerovi. A čísla, která Forlán nasbíral, nejsou vůbec zlá a jen dokazují jeho všestrannost. 198 zápasů, 96 gólů, 31 asistencí.
I v Atléticu navíc jedno ovládl střelecké statistiky španělské ligy a získal korunu střelců. Je jediným hráčem, který dvakrát tuto cenu získal, aniž by hrál za Real Madrid či Barcelonu.
Patří k nejlepším střelcům klubové historie, navíc pomohl k památnému vítězství Evropské ligy (2010) a evropského Superpoháru (2010).
Nepovedená štace v Itálii počátkem konce
Po skvělých letech ve Španělsku uvolnil Diego Forlán místo jinému kanonýrovi – Radamelu Falcaovi. Přesunul se tak do Itálie, kde jeho služby využít Inter Milán, tedy další velkoklub. Jenže to bohužel nevyšlo dle představ.
Uruguayec měl často problémy se zraněními. Když už byl zdravý, tak svou skvělou formu nenašel. Po roce, během nějž odehrál 20 zápasů s bilancí 2 gólů a 2 asistencí, odešel do Brazílie.
V dresu tamního Internacionalu sice dokázal odehrát své, nicméně závěr kariéry klepal na dveře a tak si Forlán vyzkoušel ještě první i druhou japonskou ligu v dresu Cerezo Osaky. V Uruguayi oblékal dres Peňarolu, kde působil jeho otec, a radost rozdával i v indické či hongkongské lize, kde kariéru uzavřel.
Patent na krásné góly, srdce bojovníka. To vše prokázal i v reprezentaci
Diego Forlán sice zanechal velkou stopu i v klubové kariéře, nicméně ještě o něco více zářil na reprezentačním poli, když prokazoval roli skutečného lídra a srdcaře, i když třeba s kapitánskou páskou na levé paži kdovíjak často nenastupoval.
Aktuálně je sice až třetím nejlepším střelcem v historii Uruguaye, nicméně před ním jsou Edinson Cavani a Luis Suárez, což není žádná ostuda. Navíc to byl mnohdy právě Forlán, kdo dokázal v klíčových momentech tým vést.
Vždyť s Uruguayí vyhrál šampionát Copa América v roce 2011, když vstřelil dva klíčové góly ve finálovém zápase. Navíc se svým týmem prošel například přes Argentinu v dramatickém čtvrtfinále.
Nejvíc ale zazářil na světovém šampionátu v roce 2010. Jihoafrická republika mu neuvěřitelně sedla a Forlán nasázel 5 gólů, přidal 2 asistence. Byl vyhlášen nejlepším hráčem turnaje, prosadil se například proti Nizozemsku či Německu. Uruguay po skvělém turnaji skončila čtvrtá.
Zdroj: Diego Forlán, Transfermarkt, Sportskeeda,
