Nová repre baví, ale skvěle hrajícího Baráka pravděpodobně nový systém odsune na druhou kolej

Přestože české reprezentaci kvůli absenci několika opor fanoušci před startem Ligy národů příliš nevěřili, tým šlape jako hodinky a ze dvou zápasů získal čtyři body. Důvodem je i nová formace, kterou Jaroslav Šilahvý vyzkoušel v barážovém utkání o MS se Švédy a zdá se, že se jí bude držet i nadále.

Rozestavení 3-4-3 je v moderním fotbale běžně využívané, že k němu ale sáhne zrovna konzervativní trenér českého národního týmu, bylo překvapivé. Už proti Švédům Češi podali solidní výkon, i když na postup nestačil.

Ve stejné formaci Češi vyrukovali i do Ligy národů. A na silné soupeře zhuštěná zadní linie, pozorní wing-beci i obětaví střední záložníci fungovali, navíc když se na hrotu neúnavně rval o balóny Jan Kuchta.

Nová formace výborně sedla obránci Jakubu Brabcovi, jenž se ve středu tříčlenné defenzivy našel, role pravého wing-beka vyhovuje vytrvalému Vladimíru Coufalovi, ve středu pole skvěle kooperuje Tomáš Souček s Michalem Sadílkem.

Ne každému hráči ale logicky tříobráncový systém hraje do not. Když se podíváme na seznam absentujících reprezentantů, do očí bije jméno Antonína Baráka. Vynikající fotbalista s vynikající poslední sezónou, kam ho ale postavit?

Proti Švédům dostal šanci na pravém křídle, nový post mu ale nevyhovoval, naopak patřil k nejhorším na hřišti. Špatně časoval náběhy a chyběl mu prostor na využití jeho přednosti, vysouvání spoluhráčů přesnými pasy.

Jednoduše řečeno, pro ryze ofenzivní záložníky v novém systému Jaroslava Šilhavého není místo. Barák se buď bude muset adaptovat na nový post, nebo bude do hry naskakovat z lavičky ve chvíli, kdy bude potřeba rozhýbat hru a dát jí myšlenku.

Zdroj: Česká fotbalová reprezentace