Tlak, který Slavia dlouho nezažila. Jak vypadal podzimní zápas na Feyenoordu?

Přihrávka, přihrávka, odkop a bezmoc. Tak vypadala většina akcí Slavie v první půli podzimního zápasu Evropské konferenční ligy na půdě Feyenoordu Rotterdam. Pojďme si zářijové utkání ještě před čtvrtečním čtvrtfinále připomenout.

Slavia v Rotterdamu nastoupila ve velmi improvizované sestavě, v obraně kvůli zranění ostatních nastoupil tehdy nevyzkoušený Aiham Ousou, v útoku pobíhali náhradníci Ubong Ekpai se Stanislavem Teclem.

Na hře byla absence Tarase Kačaraby i ofenzivních opor znát. Feyenoord slávisty od první minuty zavřel a presoval tak pilně, že sešívaní museli hrát všechno z prvního doteku. Něco takového nezažili ani na Barceloně, ani na Interu Milán.

Nizozemský celek si v první půli vypracoval deset šancí, ze kterých vzešlo několik zakončení, pět pozic lze nazvat gólovými šancemi. Do kabin se šlo za stavu 2:0, což byl pro Slavii s ohledem na průběh ještě přijatelný výsledek.

Domácí fotbalisty hnali fanoušci, kteří hlasitým fanděním v proslulé De Kuip aréně dostali hráče Slavie pod tlak. Přesto bylo jasné, že tempo z první půle nemohou rotterdamští fyzicky vydržet celých devadesát minut.

Nasazení Feyenoordu z první půle se projevilo po výměně stran. Naopak fyzicky výborně připravená Slavia začala dominovat, snížil Tomáš Holeš, vyrovnání měl na kopačce Ivan Schranz, jenže z voleje napálil pouze obránce soupeře.

Tlak Pražanů nakonec k vyrovnání nevedl, na druhou stranu Feyenoord si ve druhé půli nevypracoval jedinou pořádnou šanci. Slavia ve finále držela míč dokonce v 56 procentech, domácí dominovali ve střelách (12:8) i střelách na bránu (5:4).

Jaké si tedy vzít z podzimního zápasu ponaučení? Ustát úvod zápas, nenechat se rozhodit bouřlivou atmosférou a po výměně stran sestavu trochu zofenzivnět a pokusit se udeřit.

Zdroj: SK Slavia Praha