Zmařený talent Alexandre Pato měl obrovský potenciál, zranění mu však poničila kariéru

Rok co rok dostávají mozkové závity fotbalových fanoušků masáž v podobě nové nálože zbrusu nových nadějných mladíčku, kteří v budoucnu ovládnou světový fotbal. Někteří volání zářné budoucnosti vyslyší a změní chod fotbalových dějin, většině z nich se to ale pochopitelně z různých důvodů nepodaří. Do druhé zmíněné skupiny patří i brazilský útočník Alexandre Pato.

Začátky v Porto Alegre

Jméno, které u mnohých vzbuzuje možná až smutek, či dojetí. A to nemluvě o hráčích herní série FIFA, ve které byl Brazilec k nezastavení, ať už ve vašem týmu nebo soupeře. A věřte, že proti sobě jste ho nechtěli mít!

Pato začal slibnou kariéru v brazilském Interu, klubu z Porto Alegre. Strávil zde celou mládežnickou kariéru i začal tu seniorskou. V rodné Brazílii se ale, co se dospělého fotbalu týče, moc neohřál, protože svými výkony upoutal pozornost nejednoho evropského velkoklubu. Tím, kdo jej však v roce 2007 získal do svého kádru, bylo nakonec milánské AC.

Dream team AC Milán

V prvních třech sezónách se jeho angažování jevilo jako jedno z těch nejpovedenějších v klubové historii. Rychlonohý mladík byl k neudržení. Razantní střela, výběr místa i zdravá mladická drzost zdobily rodáka z Pata Branca. V týmu s ním v té době hráli například Alessandro Nesta, Paolo Maldini, Clarence Seedorf, Kaká, Ronaldinho nebo David Beckham. Právě vyhlášené dalekonosné přihrávky z dílny Beckse si mladý forvard velmi pochvaloval. 

S vědomím toho, kdo proti vám na travnatou plochu nastoupí, se na milánský fotbalový svatostánek v té době asi nejezdilo moc příjemně.To naháněl tenhle slavný klub ze San Sira ještě hrůzu.

Bohužel poté přišly pro Pata dva roky skoro celé strávené na marodce. Mezi zraněními hrával Alexandre Rodrigues da Silva, jak zní jeho celé jméno, stále dobře, ale způsobit si svalové zranění třikrát za méně než rok, bylo frustrující.

I tak se mu podařilo kupříkladu vstřelit pátý nejrychlejší gól v Lize mistrů, když přebral míč na polovině hřiště a sebevědomě si jej hodil daleko před sebe mezi stoperskou dvojici Barcelony. Oba obránce až ostudně přesprintoval a nekompromisně zakončil mezi nohy brankáře Valdese.

Ach, ta zranění

Jenže další zranění a v následující sezóně i špatné výkony vyústily nakonec v Patovo „ocenění“ Bidone doro, cenu pro nejhoršího hráče Serie A toho ročníku. Od té doby to šlo s nadějně rozběhlou kariérou z kopce.

Poté se útočník vrátil do Brazílie, konkrétně do týmu Corinthians. Odtud hostoval nejprve v Sao Paulu, poté londýnské Chelsea, ale nikde nepodával nijak oslnivé výkony, pokud byl zrovna zdravý. Následoval přestup do španělského Villarrealu, poté na dva roky do Číny a zpět do Sao Paula, kde hrál v minulé sezóně.

Velká škoda. Pro fotbalistu, který v roce 2009 vyhrál anket Golden Boy Award pro nejlepšího fotbalistu pod 21 let, má nakonec fotbalová kariéra, i přes slušný výčet dobře známých fotbalových adres, hořkou pachuť. Měl to být další brazilský Ronaldo a náběh měl více než slibný. Kdyby se mu vyhnula zranění, byl by to jiný příběh.

Zdroj: Transfermarkt, Livesport