Baroš: V Liverpoolu se Šmicera ptali, jestli je tohle opravdu ten talent. Měl jsem nadváhu a byl jsem pomalý

Milan Baroš rozhodně patří k největším českých fotbalovým ikonám, jeho kariéra je olemovaná úspěchy i góly. V Liverpoolu, kde se podepsal pod triumf v Lize mistrů, ale jeho začátky vůbec jednoduché nebyly.

Barošovo fotbalové CV je neuvěřitelně bohaté. Zlatá i stříbrná medaile z Eura U21, bronzová medaile z Eura 2004, kde se stal nejlepším střelcem turnaje. Vítěz Ligy mistrů, francouzské ligy či anglického FA Cupu.

Bývalý útočník je navíc druhým nejlepším střelcem reprezentace, když vstřelil 41 branek. Na prvního Jana Kollera mu scházelo čtrnáct zásahů.

Jistě jste někdy slyšeli o památném finále Ligy mistrů z roku 2005. AC Milán vedl nad Liverpoolem o poločase už 3:0, ve druhém poločase se však Reds s Milanem Barošem a Vladimírem Šmicerem v kádru znovu narodili, během šesti minut vyrovnali na 3:3 a nakonec vyhráli na penalty.

Jenže angažmá v Liverpoolu, kde nakonec Baroš dosáhl největšího úspěchu kariéry, nezačalo vůbec hladce. Do Anglie se stěhoval jako 19letý mladík z Baníku Ostrava a kvůli tomu, že Česká republika nebyla ještě v Evropské unii a on neměl na kontě 12 reprezentačních startů, musel čekat půl roku na pracovní povolení.

Na Anfield Road dorazil s velkým sebevědomím, že bude předvádět stejné výkony jako v Ostravě, hodně rychle ale svůj názor změnil.

„22. prosince jsem přijel do Anglie a 23. jsem měl první trénink. Koukal jsem s kým hrajeme o víkendu, Manchester United, tak si říkám, třeba na 15 minut naskočím a pak už budu v základu. Jel jsem tam plný sebevědomý, ale realita byla úplně jiná. Otevřel jsem dveře od auta a seděl vedle mě Anelka, kterého podepsali a já o tom nevěděl,“ vzpomíná v rozhovoru pro Radiožurnál Sport Milan Baroš.

Stejné vystřízlivění pak pro rodáka z Vigantic přišlo, když se zapojil do tréninkového procesu Liverpoolu.

„V kabině to bylo ze začátku složité. Mně to pak říkal Šmíca, že za ním chodili a ptali se: ‚to je jako ten váš největší talent z Česka, jo?‘. Protože jsem měl tehdy i nadváhu, byl jsem pomalý, neměl jsem natrénováno. Prvních šest měsíců to byla opravdu řehole, až po sezóně jsem začal trénovat bez pauzy sám a dostal jsem se do toho,“ přemítá Baroš.

Přes všechny nástrahy prvního zahraničního angažmá se však Baroš s nepříjemným začátkem vyrovnal a nakonec udělal krásnou kariéru. Kolik českých fotbalistů může říct, že byli útočníkem základní sestavy ve finále Ligy mistrů?

Zdroj: Radiožurnál Sport