Okénko minulosti: V Budapešti Slavia v čele s Bicanem zaznamenala zlatý zápis do kroniky. Podaří se to i nyní?
Slavia Praha letos touží postoupit do Ligy mistrů, první překážka v cestě za snem má však hodně nebezpečnou výšku – slavný maďarský Ferencvárosi Torna Club, dvaatřicetinásobný mistr země, který doma vyhrál 2:0. V klasických evropských pohárech se s ním červenobílí střetávají poprvé, ale souboj s maďarským gigantem tvoří slávistickou historii.
V období mezi světovými válkami byl nejslavnější klubovou kontinentální soutěží Středoevropský pohár, na nějž Slavia, nejúspěšnější český klub do roku 1948, stále nemohla dosáhnout. Kdežto Ferencváros se z vítězství radoval už v roce 1927, další triumf zaznamenal v roce 1937.
Následující ročník se však stal zlatým zápisem do slávistické kroniky, z korunního prince se konečně stal král. A ve finále Slavia překonala právě obhájce, maďarského soka.
Finále na dva zápasy se hrálo v obráceném pořadí než letošní duel, Slavia začínala doma. A aby si finančně více polepšila, vzdala se svého tehdejšího domova na Letné a přesunula se na Strahov.
Všichni doufali, že si do odvety vytvoří dostatečný náskok. Góly ji měl zajistit především král kanonýrů Josef Bican, jenž přišel z Vídně do Prahy právě před startem soutěže.
Pozice klubů před střetem jasně připomenul spisovatel Vítězslav Houška v kultovní knize Věčná Slavia. „Úvahy vycházejí z reality: Ferencváros je nesmírně těžký soupeř, což svitne už z toho, že se potřetí v posledních čtyřech letech dostává do finále poháru; že doma každé utkání zásadně vyhrává; že je tomu šest let, co naposledy povolil v Budapešti zahraničnímu soupeři remízu,“ uvádí se v knize.
Jenže slávistická gólová mašina nejela, remíza 2:2 nevzbuzuje do odvety, kde čeká kotel se 40 tisíci diváky, velké naděje. Jenže slávisté věděli, o co se hraje.
„Všichni se na utkání těšili. Nikdo se nebál soupeře ani odpovědnosti,“ líčí Houška. „Optimismus se vznášel nad jejich hlavami. Byli prodchnuti jednotnou vůlí. Věděli, že ztratit není co. Bili se ze všech sil. Útočili od první minuty, jako kdyby hráli před svým publikem, a zcela ignorovali sebevědomí zelenobílých,“ popisuje spisovatel odhodlání hráčů v červenobílých dresech.
Slavia v Budapešti senzačně vyhrála 2:0 a dobyla konečně nejvzácnější trofej meziválečného období.
Byla to velká sláva. Zlatý zápis do kroniky. Jestliže se následovníkům podaří proniknout do luxusní společnosti Ligy mistrů, přidají další. Tentokrát však musejí smazávat manko dvou gólů.
Zdroj: UEFA
