Mistr Československa Petr Janečka žije jako bezdomovec. Asi mu to vyhovuje, soudí jeho bývalý spoluhráč Zdeněk Hruška

Kdysi výjimečný útočník Petr Janečka, mistr Československa 1977/1978 se Zbrojovkou Brno, účastník mistrovství světa 1982 ve Španělsku, žije jako bezdomovec. Přespává po ubytovnách, noclehárnách, někdy i na ulici. Bývalí spoluhráči ho občas u sebe nechají, může se osprchovat, umýt, dostane několik stovek na cigarety, jídlo, oblečení na zimu. Nikde však domov nemá. „Asi mu to vyhovuje,“ soudí jeho bývalý spoluhráč z Bohemians Praha a reprezentace Zdeněk Hruška.

Fastav Zlín (za jeho aktivní kariéry TJ Gottwaldov), Zbrojovka Brno, Bohemians Praha – to jsou tři kluby, k nimž má Petr Janečka osobní vztah. Provázely ho v jeho úspěšné kariéře.

Když některý z nich slaví výročí, nebo se jen hraje ligový zápas, občas se objeví. „Je rád, když ho nechají na stadionu osprchovat, aby trochu vypadal,“ přiznává bývalý zlínský fotbalista Petr Klhůfek. „Někdy si řekne o nějakou korunu, ale ne moc, stovku, dvě, aby měl na cigarety,“ připojuje se Zdeněk Hruška, jenž s Janečkou zažil mnoho úspěchů v Bohemians Praha.

Sám Janečka o svém údělu mluvit odmítá. „Všichni vědí, že jsem v ři..“ nepopírá. „Nic říkat nebudu,“ reaguje na žádost o rozhovor. „Nedivím se mu,“ chápe ho další z bývalých klokanů Stanislav Levý. „Petr se se životem nějak neumí porvat,“ dodává.

Rozvod ho poznamenal

Jeho kariéra byla snivá, na mistrovství světa 1982 ve Španělsku nastoupil vždy v základní sestavě (proti Kuvajtu, Anglii i Francii), celkem za Československo odehrál 39 zápasů a vstřelil devět branek. Je spolupodepsaný pod jediným mistrovským titulem Zbrojovky Brno 1977/1978, další úspěchy nabíral s Bohemians Praha.

Dával kopy gólů, ve federální soutěži jich nastřílel 105 (Brno 63, Bohemians 42), další čtyři se mu v Klubu ligových kanonýrů započítávají z belgického angažmá v ročníku 1987/1988 v Racingu Jet Brusel.

Po návratu z vytouženého, za sólistického zřízení valutového, zahraničí se zdálo, že spokojeným životem někoho, kdo něco v nějakém sledovaném oboru lidské činnosti dokázal, bude žít nadále. „Ve Zlíně dostal možnost zůstat u fotbalu, pracoval jako kustod, vedl dorost,“ přibližuje jeho zapojení do civilního života Klhůfek.

Zlom nastal po rozvodu. „Přišel o rodinné zázemí, o děti, jeho bývalá manželka mu moc nenechala,“ popisuje příčiny spoluhráčova úpadku brankář Hruška. Přespával v autě, v chátrajícím žigulíku, který stále víc podléhal zubu času, do toho ještě přišel soud.

Dle protokolu na přechodu pro chodce srazil ženu s kočárkem, bohužel i nadýchal… Mezitím údajně přišel o poslední majetek, který mu ještě zůstával, noví parťáci z ulice si ho rozebrali.

Spoluhráči se starali

Přesto to nevypadalo, že by klesl na úplné dno. Bývalí spoluhráči na něj nezapomněli. „Bydlel v penzionu, který vlastní Pepik Mazura, pomáhali mu Karel Jarůšek i Karel Kroupa,“ ukazuje Klhůfek na brněnské kolegy z mistrovského týmu 1978.

„Ve Zlíně jsem mu občas něco přidal já, Bob Páník ho vždycky nechal na stadionu vysprchovat,“ přidává zlínského trenéra. „Před zimou jsme mu dávali i nějaké oblečení, teplé ponožky, boty, svetr, co kdo měl,“ přihazuje Klhůfek další charitu.

Zastání se mu ovšem dostávalo i v Praze. „Sehnali jsme mu ubytování, na Libuši trénoval místní klub,“ říká Hruška. Ve stavební firmě ho určitou dobu zaměstnával František Jakubec mladší, jehož otec stejného jména patřil k oporám reprezentace a Bohemians Praha ve slavných osmdesátých letech minulého století.

Bydlel na ubytovně v Bohnicích a chodil na oběd do Kozlovny k Ladislavu Vízkovi. „Řekl jsem mu nesmlouvavě: Janebo (přezdívka – poz. red.), žádné pivo, žádný tvrdý. Dostaneš najíst, kafe, víc nic,“ stanovil kolega z reprezentačního útoku na MS 1982 ve Španělsku jasná pravidla. Dodržoval je, po obědě káva, k tomu však snad krabička cigaret.

Dlouho nevydrží

Alkohol ho však nedeptal. „S tím skutečně takový problém nemá,“ potvrzuje Hruška. Avšak životospráva mu také nepřidala. Zanedbával ji už během kariéry, operace žaludečních vředů mu sebrala výkonnostně slibný rok 1980 včetně možných úspěchů zlata na OH v Moskvě a bronzu na evropském šampionátu v Itálii.

Stávalo se, že se nadechl a pokusil se o lepší existenci. „Když Josef Masopust, který jako trenér dovedl Zbrojovku Brno k jedinému titulu, slavil v hotelu Ambasador v Praze před devíti lety osmdesátiny, najednou se objevil Janeba v saku, hezky upravený, usměvavý,“ vybavuje si Levý.

„Byl sice hubený, bylo na něm patrné, že se mu dvakrát nedaří, ale vypadal slušně,“ vzpomíná.

„Problém je podle mého v něm, že nevydrží,“ upozorňuje Hruška. „Zajde na zápas, na nějakou akci, není úplně mimo, ale pak se zase vytratí,“ odhaluje Janečkovo počínání.

„Je to tvrdá hlava, paličák, musí chtít především on,“ nešetří parťáka z hráčské šatny. „Připadá mi, že není se svým stavem úplně nespokojený, že mu to snad i vyhovuje,“ tvrdí Hruška.

Zdroj: Fastav Zlín, FC Brno