Kuriózní fotbalové soutěže? Ve Vatikánu mají vlastní pohár i kněží, žehnal mu sám papež

Nyní se sice fotbalové soutěže nehrají, nicméně až to celé znovu vypukne, spolu s velkými ligami a poháry se do hry vrátí také menší a tak trochu i kuriózní soutěže. Mezi ty patří například ty vatikánské. Možná by to málokdo čekal, ale i v nejmenším státě světa se hraje oficiální fotbalová liga. Není to však jediná soutěž, která se koná v místě, kde sídlí papež.

Fotbal je celosvětovým fenoménem a tak je pochopitelné, že jej hrají i lidé, od nichž to možná běžná populace zase tolik nečeká. Příkladem toho může být Vatikán. Stát čítající dle dat z roku 2020 pouhých 618 obyvatel. Hraje se v něm totiž ligová soutěž. A co víc? Není to jediná soutěž, která se zde hraje.

Začněme však ligovou soutěží. Ta se ve Vatikánu hraje od roku 1972. Má sice status amatérské soutěže, nicméně svou prestiž má. Souběžně s ligou se zde hraje rovněž pohár Coppa Sergio Valci a jak tomu bývá tradičně ve velkých ligách, vítěz ligy se utkává s vítězem poháru v superpoháru, v tomto případě pod názvem Supercoppa.

A jak vlastně tamní liga vypadá? Hraje v ní 8 týmů a ty se musí skládat ze státních složek. Mezi hráči tak najdeme členy švýcarské gardy, která chrání papeže přes půl tisíciletí, ale také zaměstnance muzea či nemocnice. Existuje však jedna výjimka. Na post brankáře může mít každý klub hráče z amatérských italských ligových soutěží.

Všechna utkání se hrají na jednom malém stadionu. Zápasy i tréninky pochopitelně probíhají mimo pracovní dobu, přičemž zápasy se hrávají v pondělky a úterky a hrává se od října do května s dvouměsíční zimní přestávkou. Dresy a hráčské vybavení často obstarávají dobrovolníci a různé organizace. Finančně pak pomáhá soutěž pokrýt vláda, konkrétně se vždy stará o schodek v rozpočtu.

Od roku 2007 se pak ve Vatikáně hraje ale ještě jiná soutěž. Clericus Cup. V čem je výjimečný? Je to vyloženě turnaj knězů. Z náboženských důvodů se logicky nemůže hrát v neděli a zdejší pravidla jsou poněkud přísnější než ta klasická. Mimo žlutých a červených karet pak jest možné obdržet i modrou.

Nutno také podotknout, že kněžské soutěže se zúčastňují hráči všemožných věkových kategorií. Můžeme zde tedy najít i matadory, jejichž věk pokořil 55 let. Hráči jsou žáky katolických vysokých škol a duchovní praktikanti z celého světa, od Říma až po Brazílii. A co se týká striktnějších pravidel? Trestá se i vylévání si vzteku po inkasované brance či nevyužité příležitosti, za nadávky je rovnou červená.

Od roku 2009 se v turnaji pak využívá také modrá karta. Jak? V případě, že ji hráč obdrží, je na pět minut vyloučen. Vesměs je tak napodobeno hokejové vyloučení. Poločasy mají pouze třicet minut a finále soutěže se hrává na stadionu Olympijském stadionu v Římě, které je domovem Laziu i AS Řím.

Nesmíme pak zapomenout, že turnaj sleduje také papež a zúčastňuje se i slavnostního předávání trofeje. Koneckonců v minulosti dostal tento turnaj od papeže požehnání. A nynější hlava církve papež František je navíc rodákem z Buenos Aires, kde vyrůstal právě s tím, že denně kopal do míče v tamních ulicích v dresu argentinského klubu San Lorenza.